Článek
Nad údolím brněnských Kníniček a řeky Svratky se tyčí mohutný betonový pilíř. Jen pár metrů od hráze Brněnské přehrady ční nad krajinou pozůstatek velkolepých plánů Adolfa Hitlera. Před osmdesáti lety začala vznikat spojnice mezi Vratislaví a Vídní. Dálniční chlouba třetí říše měla procházet i Moravou, ale kvůli válce zůstala nedokončená a dělníci v roce 1942 základy opustili. „Kdyby ji tehdy Hitler dostavěl, nejspíš nestojí v Bystrci sídliště ani část Kníniček. Kvůli dálnici by nevznikly. Nedokážu si představit, že by se tu ta hrůza po tolika letech objevila,” obává se obyvatel Kníniček Lubomír Strážnický.
Teď Hitlerovy plány částečně ožívají. Vedení Jihomoravského kraje v pondělí představilo územní studii, která má dořešit „bílá místa” v krajském územním plánu. Těžiště tisícistránkového dokumentu řeší silnice, dálnice i obchvaty obcí, především se však zabývá trasováním D43. Dlouho diskutovaná dopravní tepna má spojit Brno s Moravskou Třebovou, tedy dálnice D1 a D35. Zároveň odlehčí desítkám obcí a měst, které nyní trpí pod náporem aut. „Studie jasně ukázala, že nejlépe vychází takzvaná bystrcká nebo německá varianta trasy,” uvedl náměstek hejtmana pro územní plánování Martin Maleček.
Společně s úředníky tak pobouřil tisíce lidí v severní části Brna, kde má R43 vést. Jde o brněnské městské části Kníničky, Bosonohy, Bystrc a taky obce na sever od Brna. „Se stavbou zásadně nesouhlasím a udělám vše pro to, abych jí zabránil,” vzkázal starosta brněnských Kníniček Martin Žák.
Jeho kolega z brněnské Bystrce Tomáš Kratochvíl nemá k dálnici tak vyhraněný postoj, přesto ví, že většina zastupitelstva silnici odmítá. „Bystrc je díky přehradě rekreační zóna. Obyvatelé mají strach z hluku a prachu,” tlumočil obavy.
Dana Sýsová z Kníniček dlouhodobě bojuje proti silnici 43. V městské části organizovala petici, kterou podepsaly čtyři stovky lidí. „Mám signály, že další tisíce lidí v dalších městských částech a okolních obcích jako Jinačovice, Rozdrojovice, Drásov nebo Malhostovice s plánem nesouhlasí,” řekla Sýsová.
Ne všem však plánovaná stavba vadí. „Kéž by už začali stavět,” napsal na Facebooku Martin Ondrák. A podobný názor mají další lidé.
Podrobná studie zkoumala patnáct různých variant trasování silnic a dálnic v kraji. Podle jejího spoluautora Jakuba Kynčla z kanceláře Knesl a Kynčl dokument velmi podrobně řešil dopravní účinnost variant, vliv na životní prostředí i hlukové limity či prašnost. „Bystrcká alias německá stopa silnice 43 podle těchto kritérií vyšla nejlépe. Uškodí nejmenšímu počtu lidí a výrazně odlehčí dopravě v Brně,” uvedl architekt.
Projektanti při podrobnějším modelování zjistili, že namísto dálnice postačí čtyřpruhá silnice první třídy. „Znamená to nižší povolenou rychlost i možnost ostřejších zatáček. Co se týče Bystrce a Kníniček, počítá se s tunely i uzavřenými tubusy,” zdůraznil Maleček.
Se studií se v těchto dnech seznamuje i nové vedení Brna. Radní pro územní plánování Filip Chvátal naznačil, že město územní studii kraje nebude rozporovat. „Musíme to posuzovat z hlediska celého města. Z územní studie jasně vyplývá, že tato varianta výrazně ulehčí třeba Kolišti a centru města, kde je největší hustota zalidnění. Ulehčí ale taky lidem v Bystrci či Kníničkách. Silnice bude v podstatě fungovat jako obchvat těchto městských částí. Napojí je mnohem lépe na Slatinu a jižní část Brna,” doplnil Chvátal.
Chybějící spojnice dálnice D1 a D35 v Pardubickém kraji už desítky let rozděluje obyvatele jižní Moravy. V minulosti vzniklo několik variant trasy. Vždy proti nim nejvíce protestovali obyvatelé dotčených obcí. V poslední době odborníci nejvíce diskutovali o bítýšské variantě, která měla dálnici vést okolím Veverské Bítýšky, Hvozdce či Čebína. Podle autorů studie by však prodloužila trasu do Brna o víc než deset kilometrů a řidiči mířící do města by dálnici tolik nevyužívali.
Studie také například ukázala na jižní obchvat Rosic nebo obchvat Kuřimi pod horou.
Odpůrce stavby může alespoň částečně uklidnit, že stavba rychlostní silnice R43 začne vznikat nejdřív v roce 2035. V kraji mají prioritu jiné dálnice a zároveň lze očekávat dlouhé povolovací procesy a soudní tahanice.
Územní studie poslouží jako podklad pro aktualizaci krajského územního plánu. Právě trasování D43 v něm doposud chybí. Kraj zveřejní studii na začátku ledna.
