Plánovali vraždu jeho rodiny, teď má Žilinka očistit slovenskou prokuraturu

Dva bývalí policejní prezidenti a s nimi i další špičky policie, kontrarozvědky, prokuratury a byznysu ve vazbě. Na Slovensku teď probíhají intenzivní razie kvůli podezření z mafiánských propojení, zločinných spolčení a korupce z éry vlády strany Směr. V téhle atmosféře poslanci ve čtvrtek vybrali nového generálního prokurátora, který má být zárukou skutečného vymáhání spravedlnosti. Bude na to mít sedmileté funkční období.

Šestice kandidátů prošla před parlamentním hlasováním kolečkem veřejných slyšení. Poslanci ústavněprávního výboru se ptali mimo jiné na bývalé vedení prokuratury nebo na speciálního prokurátora Dušana Kováčika. Toho zadržela policie v říjnu kvůli podezření z korupce, zneužití pravomocí a dalších trestných činů.

Hlasování o novém nejvyšším státním zástupci se několikrát posunulo a ještě chvíli před čtvrteční volbou nebylo jasné, jestli k ní skutečně dojde. Ve vládnoucí čtyřkoalici totiž na novém jméně nepanovala shoda. Ve středu si koaliční poslanci dokonce vyzkoušeli volbu nanečisto. Nejvyšší podporu při ní získali prokurátor Žilinka a soudce Juraj Kliment, kterého podporoval premiér Igor Matovič.

A Žilinku nakonec zákonodárci skutečně zvolili. Strana Směr expremiéra Roberta Fica prosazovala, aby volba byla tajná, prokurátora ale nakonec poslanci volili veřejně. Na lístku se šesti jmény kandidátů poslanci zaškrtli svého favorita. Žilinka dostal 132 hlasů ze 147, hlasovali pro něj tudíž jak poslanci vládní koalice, tak zástupci opozice, včetně poslanců strany Směr a kotlebovců. Pro Žilinku hlasoval i Fico.

Hlasy ale Žilinka nedostal od koaliční strany Za lidi a od části koaliční strany Svoboda a solidarita. Její předseda Richard Sulík označil volbu Žilinky za koaliční kompromis. „Pan Žilinka nemá žádné pofidérní rozhodnutí v celé svojí kariéře,“ řekl o vítězi volby ministr hospodářství.

Do obecného povědomí se zapsal poté, když vyšlo najevo, že se měl stát obětí úkladné vraždy. Podle policie za jeho vraždu Alena Zsuzsová, přítelkyně a „spolupracovnice“ Mariana Kočnera, nabízela na podzim 2017 odměnu 70 tisíc eur. Zavraždění Žilinkovy manželky i obou dvou dětí mělo stát dalších 30 tisíc eur.

Zsuzsová je kvůli vraždě ve stadiu pokusu ve vazbě. Putovala do ní hned poté, co vyšla na pár vteřin na svobodu po zářijovém osvobozujícím rozsudku v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. I v něm podle obžaloby figurovala jako zprostředkovatelka objednávky vraždy. Soud ji shledal nevinnou, věc ale bude příští rok znovu posuzovat nejvyšší soud.

Shodou okolností den po zvolení Žilinky generálním prokurátorem poslal soud v Bánské Bystrici Zsuzsovou na 21 let do vězení kvůli zprostředkování úkladné vraždy bývalého primátora jihoslovenského městečka Hurbanovo z roku 2010.

Žilinkovu vraždu měl údajně chtít Marian Kočner kvůli tomu, že jako prokurátor Žilinka dozoroval Kočnerovy kauzy Technopol Servis a machinace s nemovitostmi v Donovalech v Nízkých Tatrách. Na jejich odhalení se svou investigativní prací podílel i novinář Ján Kuciak. Podle nynější ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové ze strany Za lidi stíhal Žilinka Kočnera ještě v době, kdy „to chtělo velkou odvahu“.

Z přípravy Žilinkovy vraždy jsou dnes kromě Zsuzsové obviněná i další jména známá z případu Kuciakovy vraždy: Tomáš Szabó, Miroslav Marček, Zoltán Andruskó a ještě Dušan Kracina. Kočner v případu obviněný není.

Žilinka dva roky působil jako státní tajemník na ministerstvu vnitra za vlády Ivety Radičové. Ministerstvo v té době vedl Daniel Lipšic – toho měl chtít Kočner zavraždit společně se Žilinkou a dalším prokurátorem. Lipšic je v současnosti advokátem rodiny Kuciakových.

Expert na ekonomickou kriminalitu zkoušel i vstup do politiky a v roce 2012 kandidoval neúspěšně do parlamentu za Křesťanskodemokratické hnutí. O rok později se ucházel o místo předsedy nejvyššího kontrolního úřadu.

Na pozici generálního prokurátora navrhla Žilinku Slovenská advokátní komora a poslankyně strany Jsme rodina Petra Hajšelová. Prokurátor odmítá, že by se stranou Borise Kollára, která má v Národní radě druhý největší počet mandátů, byl nějakým způsobem propojený.

Během svého mandátu chce Žilinka zajistit větší otevřenost prokuratury veřejné kontrole, změnu kultury, očistu a transparentnost. Avizoval také novou organizační strukturu.

Pro Žilinku kromě expremiéra a předsedy strany Směr Roberta Fica hlasoval i další bývalý předseda vlády – Peter Pellegrini. Dnešní šéf strany Hlas (dřív byl ve Ficově Směru) po volbě řekl, že doufá, že hlasoval pro „správnou osobu“. Denník N upozornil, že Pellegrini má se Žilinkou společného známého – podnikatele a bývalého šéfa televize TA3 Michala Gučíka. Podle médií má Gučík blízko k vícero politikům zejména ze Slovenské národní strany a Směru. Žilinka označil jejich vztah za čistě kamarádský.

„O mně všichni vědí, že mám okolo sebe červený kruh, do kterého já nikoho nepustím. Dokonce ani manželku, ani s ní se nebavím o věcech na prokuratuře. Na prokuratuře nenajdete člověka, který by řekl, že za ním Maroš Žilinka došel a že jsem žádal, aby mi věc zařídil tak anebo tak,“ vysvětloval Žilinka.

Během veřejného slyšení dostal Maroš Žilinka dotaz i na to, proč se v minulosti neozval s kritikou dění na generální prokuratuře za vedení Dobroslava Trnky a Jaromíra Čižnára. „Samozřejmě že nemáme vlčí tmu, vnímali jsme i to, co se píše v novinách, ale my jsme ty případy neznali,“ reagoval tehdy Žilinka.