Článek
Nová zalesňovací vyhláška, která začala platit začátkem letošního roku a má na řadě míst změnit české lesy, přinesla hned zkraje problém.
Vyhláška má omezit vysazování smrkových monokultur a naopak z 25 na 40 procent zvýšit vysazování především listnatých stromů nebo dřevin, které jsou pro časy sucha a kůrovcové kalamity vhodnější.
Už po prvních týdnech roku se však ukázalo, že pro tuto změnu není na trhu dost sazenic. A naopak – je tu přebytek malých čtyřletých smrků, které je třeba vysadit, nebo skončí v kompostu.
Předseda Sdružení lesních školkařů Přemysl Němec popisuje dva důvody, proč taková situace nastala.
„V minulých letech byl nedostatek osiva a druhým důvodem je, že se požadavky vlastníků lesů letos změnily ze smrků na listnaté dřeviny,“ říká tento školkař z východočeských Řečan nad Labem.
Nová vyhláška vynucená přírodními okolnostmi podle něj změnila i způsob, jak školkaři obchodují. V minulosti byli majitelé lesa zvyklí si ke školkařům přijít pro sazenice na jarní výsadbu na začátku roku a vybrat si, co potřebují. Jenže když přišli letos, měli smůlu. Lesníci si sazenice na jarní výsadbu zamlouvali už loni na podzim.
Přemysl Němec ukazuje na pole plné dvouletých sazenic buků, který by za několik týdnů už měly jít do nového lesa. „Je jich tu asi 600 až 700 tisíc a všechny jsou už prodány nebo rezervovány,“ říká.
Mohlo by se zdát, že školkaři musí být s takovým odbytem spokojeni, ale není to tak. O listnáče je sice kvůli změnám počasí a vyhlášky velký zájem, na druhou stranu však ve školce nevědí, co se sazenicemi smrků, o něž se starali celé minulé čtyři roky. Před čtyřmi lety, kdy je klíčili ze semen, byl smrk nejžádanější dřevinou a v Řečanech činil až čtvrtinu veškeré produkce.
Teď hrozí, že velká část této práce půjde do kompostu nebo do kamen. „Nejde je předržet, musíme je z pole vyzvednout, i když je neudáme. Nějakou část určitě budeme muset zlikvidovat. Když to vezmu plošně, v celé republice je pět až šest milionů sazenic smrků navíc,“ říká Přemysl Němec.
Majitelé školek podle něj každý rok při vysévání mohou pouze odhadnout, o jaké dřeviny by mohl v následujících letech být zájem. Při pěstování sazenic proto nedokážou reagovat na potřeby trhu okamžitě. Vypěstovat sazenici vhodnou pro vysazení do nového lesa totiž trvá zhruba dva roky u listnáčů a až čtyři roky u jehličnanů.
Nové vyhlášce a plánovaným změnám v českých lesích se musí přizpůsobit také zpracovatelé semen, od nichž školkaři nakupují. Při nynější preferenci listnatých stromů jsou však v dobré situaci.
„Loňský rok nám byl nakloněn alespoň po stránce úrody,“ říká ředitelka Semenářského závodu Lesů České republiky Zuzana Neznajová. Semenáři si tak dokázali udělat dostatečné zásoby bukvic či žaludů, z nichž budou ve školkách klíčit nové sazenice.
Semena listnatých stromů, ze kterých se sazenice dělají, jsou však mnohem nákladnější a náročnější na skladování. „Jehličnaté dřeviny, třeba smrk a borovice, snesou skladování až 15 let bez nějakých zásadních změn parametrů. Bohužel listnaté dřeviny jsou citlivější. Buk dokážeme uchovat v kvalitě maximálně čtyři roky, pak jde klíčivost podstatně dolů. Žaludy se kvůli vysokému obsahu vody dají skladovat maximálně dvě sezony,“ říká ředitelka semenářského závodu.
Oproti smrku jsou také náklady na vypěstování listnatých stromů vyšší a tak Ministerstvo zemědělství chce lesníky, které je vysazují, více podpořit. „Podle typu stanoviště dostanou dvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na základní dřeviny. Předpokládáme, že v roce 2019 bude na příspěvcích vyplaceno až 1,15 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobek ve srovnání s loňským rokem,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Kromě dubů a buků se do českých lesů postupně vracejí i „plané“ ovocné stromy. „Kromě tradičních listnatých dřevin jako je buk, dub nebo lípa postupně už několik let sledujeme zájem například o semeno třešně ptačí, hrušně polní nebo jabloně lesní, které se už asi 10 let vracejí do lesů jako hospodářská dřevina,“ říká Zuzana Neznajová.
