Článek
V sobotu končí nouzový stav a v neděli místo něho začne platit pandemický zákon. Plán domluvený vládou a poslanci už neplatí. Čáru přes rozpočet udělal pondělní verdikt Ústavního soudu. Také na jeho základě se chystají senátoři pandemický zákon vrátit Sněmovně. Vyhlídky, že začne platit v neděli, jsou nejisté.
„Není možné nahradit protiústavní nouzový stav jiným předpisem, který nařizuje totéž,“ vysvětluje senátor Lukáš Wagenknecht (SEN 21), proč nemůže on ani jeho kolegové jen tak beze všeho pandemický zákon odhlasovat.
Právě senátor z osmého pražského obvodu patřil k hlavním autorům ústavní stížnosti, která kritizovala, že vláda během nouzového stavu zakázala maloobchodní prodej, pak však přes 36 oborů od potravin přes léky až ke květinám a zbraním zase povolila.
„Z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. Ani praktická nejistota a nedostatek perfektních informací neznamenají, že vláda může učinit cokoliv a spoléhat se přitom pouze na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení,“ potvrdil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček fakt, že nezdůvodněným zákazem maloobchodu vláda porušila ústavní právo podnikat a zásadu rovnosti.
Podle senátora Wagenknechta pandemický zákon umožňuje opět zakázat jakýkoli druh podnikání jen s obecným poukazem na pandemickou situaci.
Detaily pandemického zákona dojednávala Sněmovna minulý čtvrtek před desátou hodinou večer, také proto se v normě, která má v neděli nahradit nouzový stav, objevily další chyby či nedokonalosti. Jsou vidět ve srovnání s rakouským zákonem o opatření proti covidu-19, který sloužil tuzemským zákonodárcům jako vzor.
Zákon schválený českými poslanci například předpokládá, že Sněmovna nejdřív vyhlásí tzv. pandemickou pohotovost a teprve potom může vláda nařizovat opatření omezující pohyb, provoz některých podniků či hygienická pravidla. Potíž je podle senátorů v tom, že opatření mohou platit i poté, co bude pohotovost ukončena. Pak už nebude k dispozici předpis, který by vládu donutil zákazy zrušit.
Nepovedl se ani paragraf na odškodnění podnikatelů, který rovněž rakouská norma neobsahuje. Odškodnění sice prosadili ve Sněmovně opoziční poslanci, nežádali však pro podnikatele doplacení ztracených příjmů, ale „náhradu škody“. Zavřením obchodu se ovšem z právnického pohledu žádná škoda nezpůsobí.
Horní sněmovně vadí také výše pokut za nedodržování pandemických předpisů. Podle zákona schváleného ve Sněmovně dosahuje až tří milionů korun pro podniky a sto tisíc pro občany, tedy několikanásobek pokuty v bohatším Rakousku.
Senátoři budou tolerovat plán poslanců, že vláda dostane přístup k osobním datům z eRoušky nebo z podobných aplikací, ovšem pouze s výslovným souhlasem konkrétního uživatele.
Proto se senátorské kluby ODS – TOP 09, Starostů, lidovců a SEN 21 už nechaly slyšet, že ve středu pandemický zákon upraví a pošlou zpátky do Sněmovny.
Tím se dolní komora dostane do těžko řešitelné časové tísně. Přijmout či odmítnout senátorské změny sice může už v pátek, s podpisem prezidenta však začne zákon platit nejdříve v úterý. Pandemické předpisy pro období nejméně dvou dnů proto bude muset vláda, resp. Sněmovna prosadit pomocí jiných nástrojů, například dalším prodloužením nouzového stavu, anebo využitím obecného zákona o ochraně veřejného zdraví.
