Plán, kde vzít na důchody. Přesvědčit seniory, aby plnou penzi odložili

Stát by měl seniory motivovat k tomu, aby neodcházeli z práce hned do plného důchodu, ale po nějakou dobu ještě pracovali třeba na částečný úvazek.

„Senioři by mohli být pozitivně motivováni k pozvolnějšímu přechodu do plného důchodu snížením sociálních odvodů, což by pomohlo seniorům zvýšit příjmy a státu z dlouhodobého hlediska snížit náklady na důchodový systém,“ vysvětluje pirátský expert na důchody, poslanec Tomáš Martínek.

Jde o jeden z mnoha receptů, kterým chtějí parlamentní strany vyzrát na neúprosný fakt, že penzijní systém se v příštích dekádách propadne do minusu.

Podzimní volby mimo jiné rozhodnou o tom, jak bude vypadat penzijní reforma. Zda se bude spolu s tím, jak bude v populaci přibývat seniorů, nadále zvyšovat věk odchodu do důchodu, penze se sníží, nebo se začnou dotovat z jiných zdrojů. Problematice se věnujeme v předvolebním seriálu Rok změny: 7 klíčů k úspěchu ve volbách.

S návrhem reformy penzí přišla těsně před volbami ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Počítá s minimálním důchodem 10 tisíc korun a zbytkem podle zásluhovosti. S tím souhlasí i řada stran, které Seznam Zpráv oslovily. Co ale chybí, je reforma, která by zajistila financování tohoto plánu.

Národní rozpočtová rada navrhla několik opatření, z nichž většina nebude do předvolební kampaně příliš populární: zvýšení věku odchodu do důchodu, méně příznivý výpočet penze, zvýšení sazeb pojistného, dorovnání příjmů systému z majetkové daně nebo zavedení daně ze samotných penzí.

Udržet seniory déle v práci je jedním z dílčích receptů, které oslovení straničtí experti zmínili jako cestu záchrany penzí. Stát by měl podle poslance Martínka zvýhodnit zaměstnávání lidí v důchodovém věku na částečné úvazky a pracujícím seniorům snížit odvody na sociální pojištění.

„Díky větší podpoře pracujících seniorů i jednodušší legislativě ohledně částečných úvazků předpokládáme, že se více lidí dobrovolně rozhodne pro pozvolnější přechod do plného důchodu, kdy využijí možnosti alespoň částečně pracovat třeba i při pobírání důchodu,“ vysvětluje Martínek.

Pro větší podporu pracujících důchodců tak, aby ještě nějakou dobu přispívali do systému, je i poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Vidím to i na svých rodičích, kteří i díky brigádničení zůstali aktivní. Je to takzvaná silver economy, stříbrná ekonomika,“ vysvětluje Kovářová.

Většina oslovených opozičních politiků se shoduje na tom, že do budoucna bude nutná nějaká míra spoluúčasti budoucích důchodců.

„Je potřeba dál propagovat a motivovat lidi, aby si platili penzijní připojištění v daleko větší míře než dnes. Dnešní průměrné položky nepřinesou dostatek peněz na obživu,“ upozorňuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Byl by pro rozvolnění spořicích fondů tak, aby instituce, které je spravují, mohly jít i do riskantnějších a výnosnějších investic. „Dnes jsou penzijní fondy limitované a musí se starat o prostředky klientů velmi konzervativně,“ dodává.

Aby budoucí penzisté nebyli překvapeni, kolik jim na účet chodí, chce ODS prosadit, aby mohli online sledovat, jak moc si přispívají na svůj budoucí důchod.

„Každý člověk by měl vidět, kolik do systému posílá, a ten by mu měl říct, kolik na konci kariéry může očekávat – kolik naspořil, kolik peněz do systému přinesl a jaký to pro něj znamená důchod. Když to bude v průběhu života vidět, může se přizpůsobit tím, kolik si naspořit. Dnes se penzisté výši důchodu dozvídají až dva měsíce před ním a často jsou překvapeni, že je menší, než počítali,“ dodává Skopeček.

Poslankyně Kovářová pak upozorňuje také na to, že je potřeba „vrátit do systému“ co nejvíc lidí, kteří nyní pracují načerno. Jde podle ní hlavně o lidi v dluhové pasti.

„Je třeba úpravou exekucí pomoct těm lidem, kteří jsou v šedé zóně, aby neměli obavu pracovat legálně a tím i platit daně, sociální a zdravotní. Teď takových lidí máme 800 tisíc. I kdybychom do režimu dostali polovinu, mohlo by to pomoci,“ míní Kovářová.

Podle Skopečka by měla být dalším pilířem prorodinná politika. Ta by jednak přinesla víc budoucích daňových poplatníků, kteří budou na důchody vydělávat. Také by se ale měla vyplatit konkrétní rodině, například pomocí daňových asignací.

„Máme tam také snahu přispívat svým vlastním rodičům. To znamená, když máte odvody, tak by jedno dvě procenta, podle toho, jaká bude dohoda, šla přímo na penze přímých rodinných příslušníků,“ dodává další možné dílčí řešení předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle Kovářové by stát měl také podpořit ženy, které se chtějí vracet dříve do práce z mateřské nebo rodičovské dovolené.

S tím, že by lidé měli na důchod převážně šetřit, však nesouhlasí komunisté. „Ono to samozřejmě u někoho jde, aby si šetřil výrazné peníze, ale pokud 60 procent občanů nedosahuje ani průměrné mzdy, má to pro ty lidi fatální dopad. Touhle cestou jít nechceme,“ říká poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

Komunisté naopak chtějí zachovat průběžný systém, který v Česku funguje. „Myslíme si, že pokud by se udělaly jen změny drobných parametrů a zajistilo se financování, máme tu systém, který může fungovat sto let,“ míní Aulická Jírovcová.

A jak by tedy KSČM financování zajistila? „Otevřené jsou daňové věci, ať se bavíme o bankách, nebo vysokopříjmových, tam je možné výrazné navýšení odvodů. Je možné podívat se i na to, jaké odchází dividendy do zahraničí a jestli není potřeba, aby částečně i z těchto částek pluly finance do důchodového systému,“ popisuje poslankyně.

Neumí si prý ale představit, že by v Poslanecké sněmovně po volbách nastala shoda. „Bavit se o příjmových věcech, to se nikdo neodvažuje, protože je to téma, které není populární,“ myslí si Aulická Jírovcová. Všechny strany se přitom shodují v tom, že případná reforma musí mít širokou podporu, aby přežila následující volby.