Článek
„Mohu potvrdit, že náš útvar - Národní centrála proti organizovanému zločinu - se touto věcí zabývá. Více informací však poskytovat nebudeme,“ uvedl Jaroslav Ibehej.
Policie zároveň oficiálně požádala Seznam Zprávy o poskytnutí zvukového záznamu ze setkání dvou podnikatelů - jednoho zastupujícího firmu nabízející dezinfekce veřejných prostor a druhého, který byl prostředníkem radního Prahy 8. Záznam setkání chce policie použít jako klíčový důkaz. Seznam Zprávy záznam policii předaly.
Podle našich informací policie prověřuje radního Prahy 8 Josefa Slobodníka (ODS), Juraje Pavola, který byl prostředníkem, a další lidi kvůli možné korupci či pokusu o podvod.
Juraj Pavol, jinak též obchodník firmy Huawei, spolupracující s veřejným sektorem, na schůzce s podnikatelem zastupujícím společnost, jež dodává takzvané ozonovače (přístroje, které parami ozonu dezinfikují velké prostory), žádal o „deset až patnáct procent“ pro sebe a to samé pro radního.
„Dobře, plán je jasnej, deset až patnáct pro mě, pro něj, minimum pro mě, s tím, že ty mu tam ukážeš to demo a pak to bude chviličku na něm. A uvidíme, s čím za mnou přijde,“ říkal Juraj Pavol na jednání, které reportér Seznam Zpráv při práci na investigativním projektu skrytě zaznamenal.
Radní Prahy 8 Josef Slobodník - když jej Seznam Zprávy konfrontovaly s tím, že si jeho jménem řekl Juraj Pavol o úplatek - pouze prohlásil: „Jo takhle. Tak to také nevím. To vám nemůžu teď nic odpovědět.“
Pavol později tvrdil, že si všechny peníze chtěl nechat sám pro sebe. „Chtěl jsem realizovat pouze ze své iniciativy obchodní příležitost, svým jménem a výnosem pouze pro sebe,“ odpověděl Pavol e-mailem.
Doslovný záznam ze schůzky
Přečtěte si záznam rozhovoru zástupce firmy nabízející dezinfekci objektů s prostředníkem z radnice Prahy 8, jak jej zachytil při své investigativní práci reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.
Juraj Pavol, obchodník z firmy Huawei, spolupracující s veřejným sektorem, a podnikatel František, jenž zastupuje společnost dodávající přístroje, které pomocí par dezinfikují velké prostory, se potkali v úterý 24. března u McDonaldu nedaleko Prahy.
Seznam Zprávy celé jednání při práci na investigativním projektu sledovaly a natáčely. Juraj Pavol požádal o úplatek výměnou za to, že společnost získá exkluzivní zakázku na dezinfekci škol a radnice. Její hodnota by mohla dosahovat desítek milionů korun.
Oba muži věděli, že domlouvají velmi problematický obchod, a tak měnili místa schůzek a při jednání samotném na začátku zůstávali velmi opatrní: čísla a jména psali na tablet, který obratem mazali. Jenže po chvíli, kdy se začali dohadovat na výši „provizí“ šla opatrnost stranou. Tady jsou klíčové momenty z jejich jednání.
(Jméno podnikatele Františka není pravé. Seznam Zprávy jeho pravou identitu znají, ale rozhodly se ji nezveřejnit, protože na konci pátrání se ukázalo, že on ani jeho firma se v této konkrétní věci nedopustili ničeho špatného, úplatek odmítli dát.)
Juraj Pavol: …ale já jsem mu říkal, že dneska právě zjistím matematiku a že mu to nasdílím. Takže co mu mám říct, aby tam zbylo pro nás. A pojďme to udělat takhle…
František: A na co je zvyklej, že dostane, ten člověk?
JP: To takhle není. To je všechno od objednávky. Takže jestli to bude za půl míče, tak je jasný, že z toho nedostane 10 tisíc. Já bych to udělal jednoduše: já bych mu třeba řekl, že třeba dostane… (píše na tablet). Já bych mu třeba řekl, že tam prostě bude…
F: A pro tebe?
JP: To řekneš mně? Samozřejmě máme dvě varianty. Ten nákup a tohle…
F: Je to zajímavý z toho pohledu, že tam se objedná o hodně metrů čtverečních, a tam to samozřejmě je ta sazba nastavená relativně dobře. To je úplně super.
JP: Hele, teď je to o tom, že budou chtít určitě radnice a budou chtít školy. To jsou dvě, o kterých vím, že budou chtít… Hele, ale já mu musím dát nějakej rámec…
F: Tohle, co ty tam říkáš, to je v pohodě, ale já nevím, jak seš v tom interesovanej ty. Pro něj, to, co jsi mi ukazoval, je v pořádku.
„Tohle je pro něj. A kolik zbejvá pro mě?“
JP: Tohle by bylo jenom pro něj. A pro mě musíš říct, kolik tam zbejvá pro mě.
F: Já to musím spočítat, já to takhle nevím.
JP: …řeknu, tak… (Jak kokoti tady sedíme s rouškou, ne.) Hele… Já bych to udělal takhle.
Praha 8, a tady… A tady bych mu dal třeba… Tak… Aby ho to lákalo k tomuhle.
F: Ale to je hrozně moc. 25 procent, to je hrozně moc.
JP: Je to hodně? Tak počkej. Musíme ho motivovat sem, že jo.
F: Tady bude lepší číslo, takže sice je to služba, ale tam bude prostě, tam to číslo, no prostě nebude… Rozumím, jo, jo, jo. Ok. Hele, já bych potřeboval… takhle to chápu, dvacet procent, a myslím, jak ty a teda potom, ale já bych potřeboval, říkám, metry čtvereční a objekty.
JP: Hele, to on ti dá.
F: A podle toho to spočítáme úplně přesně a tam to bude vidět jakoby systematicky.
Jedenáctiminutové video zachycuje záznam setkání Juraje Pavola a podnikatele Františka, jak je zachytil reportér Janek Kroupa.Video: Janek Kroupa, Seznam Zprávy
JP: Dobře, tak prostě z net fakturace bude tohle pro něj. Pro mě, to se domluvíme, to spočítáš.
F: Přesně tak.
„Maily smaž!“
JP: A co se teď stane, já ti dám e-mail. Hele, vole, ale to fakt musí bejt jako maximálně bezpečný, jo? O něm se nesmí mluvit nikde, ok? Že vole, jestli se mě na něj zeptá pak ten novinář, tak se z toho omr..m. Protože to řeším jenom s tebou a jenom s ním, nikdo jinej o tom neví. Takže hele, ty mu pošleš normálně e-mail, jako kdyby tyhlety e-maily, který jste si vyměňovali, se nikdy neudály. A ty v tom e-mailu ho normálně oslovíš jako: Dobrý den, chtěl bych vám tady nabídnout tuhletu technologii, bla bla bla bla, máme dvě varianty, bla bla bla, v současné době to dodáváme třeba na SŽDC, na Prahu 1.
F: Ale já jsem na tenhleten e-mail, vole, posílal kalkulaci.
JP: Ty jsi tady na ten e-mail neposílal kalkulaci.
F: No dobře, ale na tohlecto jméno. On to má v doméně.
JP: Ale on má bezpečnou…
F: Ale já to mám ze svýho firemního, to znamená, jestli po tom někdo půjde, tak já jsem posílal… Vole. Ty krávo.
JP: To smaž. Když to smažeš, tak z O365 se to do 30 dnů odmazává. Ok. Smaž to normálně přímo z celkovýho koše. Pošleš mu to. Dobrý den, bla bla bla. A on ti odpoví. Dobrý den, chtěli bysme zařízení vidět. Nebo mu to rovnou nabídni. Dobrý den, chtěl bych vám tady jako udělat živou ukázku týhletý technologie, přivezli bysme tady ten stroj, prostě, bla bla bla. On si tě pozve a pak už to vyjednávání bude probíhat jako… V ten moment, kdy ty odešleš ten e-mail, tak já se z toho ztrácím. A on si tě pozve, vy mu to ukážete a co se stane pak, je, že on ti prostě pošle, on to probere na krizovém štábu.
F: A tam to odsouhlasí.
JP: A tam to odsouhlasí.
Praha 8, docela horká půda
F: To znamená, ty to chceš takhle.
JP: A já ti to ukážu takhle ještě.
F: Jo, jo, vidím, vidím. A to znamená, že ten to prostě rozhodne a je to vyřešený.
JP: Nebude to rozhodovat sám.
F: Hele, a Praha 8 je dneska safe? Když jsme tam byli s Huaweiem, tak to byla relativně horká půda. To, co tam jakoby nakonec provedli aňáci s ČSSD, tak to nebylo úplně veselý.
JP: On je ta bezpečná varianta.
F: On je ta bezpečná varianta?
JP: On je vlastně ten, kdo tam dělá ty pořádky. On je vlastně ten čistič, co by to tam měl vyčistit. On je ten, který třeba měl na stole, že by podal trestňák na ty nákupy, co se tam dělaly. Protože tam do spousty věcí není ani zapojenej.
F: Nekecej. Fakt, jo?
JP: Takže já jsem to vlastně zastavoval.
„On to bude tlačit“
F: Tamto teda smažu, co mám v e-mailu.
JP: Normálně to smaž z odeslaný.
F: A pošlu mu to znova…Hele, já ještě zpátky k těm procentům, jak jsem ti říkal. Ideální, neříkej mi… objednávky za 2, že by mu nestačilo dvě stě, deset procent, je to málo? Můžeme to změnit na patnáct… Tam když… 25, popravdě, já se budu muset ještě dohodnout s klukama, jim nebudu říkat detaily, ale já to budu muset probrat interně, že prostě takhle to bude.
JP: S jakejma klukama?
F: S mejma, ve firmě. Že tohleto pude pryč. To není jenom moje firma.
JP: Já myslel, že to je tvoje firma.
F: To není moje firma.
JP: Jo, hele, takže to uděláme tak, já mu řeknu patnáct dvacet, ne, deset patnáct. Já mu řeknu deset patnáct a budu očekávat, že prostě jako tam bude to samý pro mě.
F: Rozhodně, ale opravdu, ať není poptávka ve finále menší… částku, která bude zajímavá…
JP: On není správce budgetu, on to tam bude tlačit. Jak to dopadne, to já… Ale je jasný, že pro deset tisíc se s tím sr.t nebude.
F: Tak jenom prostě ať tohleto máme nějak v hlavě, že tohleto prostě není zájem prostě dělat takovýhle kraviny. Takže to radši neudělat a potom to nějak připravit jinak. A připravit si třeba nějaký demo, který se udělá a potom se třeba i ucházet o nějakou zakázku, která by se připravila a nebylo by to z nějakýho budgetu, je to o tom to uchopit rozumně.
„Stay black! Zůstaň černej!“
JP: Dobře, plán je jasnej, deset patnáct pro mě, pro něj, minimum pro mě, s tím, že on, ty mu tam ukážeš to demo a pak to bude chviličku na něm. A uvidíme, s čím za mnou přijde.
F: Dobro, tak jsme domluveni.
JP: A pošli mu ten e-mail.
F: Čau.
JP: Čau. Zůstaň černej.
F: Co to je?
JP: Se říká, ne? Stay black.
Případ dál sledujeme, přineseme další podrobnosti.
