Článek
Krajští zastupitelé na jižní Moravě mají za sebou jedno z klíčových hlasování roku. Odmítli největší investici v historii kraje, tedy nákup polovičního podílu v akciové společnosti Technologický park Brno za 555 milionů korun. Ve výzkumném a vědeckém areálu sídlí více než třicítka firem, včetně poboček IBM nebo Red Hat. Podíl nabízí dubajská společnost P&O, která nechce ve společnosti dál pokračovat. Podle informací Seznamu mají o podíl zájem minimálně tři soukromé developerské společnosti.
Pro obří transakci nakonec zvedlo ruku jen 25 z 65 krajských zastupitelů. „Zažili jsme nejdelší rozpravu v tomto volebním období,“ konstatoval po dvouhodinové diskusi těsně před hlasováním hejtman Bohumil Šimek (ANO).
Právě hnutí ANO prostřednictvím bývalého brněnského primátora Petra Vokřála investici prosazovalo. Kraj by si na koupi 49,9 procenta z podílu společnosti musel vzít půlmiliardový úvěr od banky. Společně s náměstkem hejtmana pro vědu a výzkum Janem Vitulou (TOP 09) dokázali přesvědčit jen kolegy z vlastních zastupitelských klubů, čtyři zástupce Zelených a Pirátů a tři komunisty. „Udělali jsme vážnou chybu, ale taková je demokracie. Ukázalo se, že někteří lidé nemají vizionářský pohled,“ sdělil Vitula.
Jak se bude situace dál vyvíjet, naznačila při rozpravě primátorka Brna a krajská zastupitelka Markéta Vaňková (ODS). Právě město totiž ve společnosti vlastní poloviční podíl a může se stát téměř stoprocentním vlastníkem. „Jsme připraveni k jednáním. Dovedeme si představit, že téměř všechny akcie budou v rukou města,“ řekla.
V obří transakci nejde jen o podporu vědy a výzkumu. Areál totiž disponuje více než 80 tisíci metry čtverečních stavebních pozemků. „Hrubým propočtem je to cena přes 650 milionů korun,“ uvedl Vokřál.
Také proto má o podíl eminentní zájem hned několik developerů. Mluví se o zájmu CTP, J&T, nebo společnosti Trikaya. „Náš zájem o podíl v Technologickém parku je stále aktuální. Zároveň bychom se velmi rádi podíleli společně s Brnem na vytváření příznivých podmínek pro technologické a inovativní firmy, aby měly chuť v areálu zůstávat a své projekty tu také rozšiřovat. Právě tyto firmy jsou pro region velmi důležité,” uvedl předseda představenstva Trikaya Dalibor Lamka.
Podle Vokřála může agresivnější investor blokovat rozvoj vědy a výzkumu v areálu. „Může mít zájem maximalizovat své výnosy, třeba stavbou supermarketu nebo bytů. Určitou taktikou by mohl důležité pozemky společnosti vyfouknout,“ řekl Vokřál.
Brněnská primátorka však ani možnost s novým soukromým investorem nezavrhuje. „Byla by to podobná situace jako nyní. Jde jen o to nastavit, aby se park dál vyvíjel směrem pro vědu a výzkum,“ dodala.
Krajští zastupitelé ODS, včetně Vaňkové, se hlasování zdrželi, a dopomohli tak k zániku plánů na odkup ze strany Jihomoravského kraje. „Každá varianta vlastnictví má své výhody i nevýhody. Pokud budeme hlasovat v brněnském zastupitelstvu, váhavě pro plán na odkup podílu zvednu ruku,“ dodala primátorka.
Technologický park v Brně začal fungovat v roce 1994, momentálně v něm stojí čtrnáct budov, stavba dalších je v plánu. Společnost loni generovala zisk šedesát milionů korun. A zvýnosů chtěl kraj patnáct let splácet úvěr. Roční splátka se měla pohybovat okolo čtyřiceti milionů korun.
Nyní je řada na Brně, které bude znovu na startovací čáře. „Máme předkupní právo, budeme o podmínkách jednat,“ dodala primátorka.
