Článek
Čeští žáci se podle původního záměru měli začít vracet do lavic od 1. března. Jenže kvůli zhoršení epidemie koronaviru postavila vláda plán na hlavu. Nejen že se do prezenčního vyučování nezapojilo více dětí, ale domů vládní politici poslali i žáky mateřských a speciálních škol a děti v prvních a druhých třídách.
Podle šetření České školní inspekce přitom dlouhá doba distanční výuky prohlubuje ještě více problémů, se kterými se Česko potýká i za dob prezenční výuky. Děti z ekonomicky slabších rodin, nebo těch, které vzdělávání nepřikládají takový význam, nemají šanci dosáhnout srovnatelných výsledků jako spolužáci, kteří oporu ve svých rodičích mají.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je proto zcela zásadní myslet při návratu dětí do lavic na to, že jde především o jejich vzdělání, a ne prostředek, jak se rodiče budou moct vrátit do práce.
„Pro mě je aktuální výzvou přesvědčit v mediálním prostoru co nejvíce lidí, že návrat žáků do škol je primárně spojen s tím, aby se děti něco naučily, a ne s tím, aby jejich rodiče mohli zpátky do fabrik,“ řekl Plaga na konferenci Moonshot by Aspen CE, která se zaměřila na budoucnost vzdělávání.
Horší vyhlídky, horší výsledky
Právě osud dětí musí ale podle odborníků zůstat v centru zájmu státních institucí i veřejnosti nejen při jejich návratu do lavic, ale i v rámci probíhající modernizace českého školství.
„Kdo chce Aničku učit matematiku, musí dobře rozumět matematice, ale hlavně musí dobře rozumět Aničce. Myslím si, že taková ta naše fascinace kurikuly a předměty je vlastně v tuto chvíli nemístná. Je sice na jednu stranu důležitá, ale nesmíme zapomínat na to, že neučíme předměty, ale děti,“ myslí si ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa.
Posunout české školství kupředu si dává za cíl Strategie 2030+ Ministerstva školství. Jedním z jejích hlavních cílů je snížit sociální nerovnost ve vzdělávání.
Ze šetření PISA 2018 vyplývá, že horší rodinné zázemí vysvětluje 18 % rozdílu ve výsledcích z matematiky a 17 % z přírodovědy. Průměr zemí OECD je přitom 14 a 17 procent. Situace se navíc rok od roku zhoršuje. V Česku také více než v jiných vyspělých zemích záleží na tom, jakou školu žák navštěvuje. Když má vyšší úroveň, dítě dosáhne také lepších výsledků. Když nižší, tak žáka naopak táhne dolů.
„Škola by měla být tím výtahem do lepšího života, pokud jste na jeho začátku startovní podmínky neměli tak dobré. Máme ale také více s dětmi mluvit. Musíme se zajímat o jejich názor, co se jim ve školách líbí a co by chtěly jinak,“ je přesvědčená předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.
Ta se odkazuje mimo jiné na to, že české děti chodí v porovnání se světem do školy téměř nejméně rádi. Takzvanou sounáležitost se svou školou měří šetření TIMSS a podle posledních výsledků z roku 2019 je na tom hůře něž Česko pouze Chorvatsko, Polsko a Japonsko.
Plaga: Ředitel musí převzít odpovědnost
Podle spoluautora hlavních cílů Strategie 2030+ a ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Radka Sáblíka ale na tomto stavu nic nezmění ministerský plán jako takový. Důležité je podle něj o nutnosti proměny českého vzdělávání přesvědčit většinu ředitelů, učitelů, zřizovatelů a ostatních aktérů, kteří mají směřování školství v rukou.
„Aby to fungovalo, potřebujeme vnitřní motivaci učitelů a ředitelů. To je stejné jako u žáků a studentů. Pokud chceme mít aktivní děti, musíme jim dopřát úspěch. My je ale trestáme za chyby a tím jim ještě motivaci snižujeme. Nakonec je vedeme k tomu, aby byly pasivní. Z nich ale vyrostou pasivní absolventi, rodiče, ale i učitelé a ředitelé, kteří v tom systému pokračují dál,“ varuje Sáblík.
S tím souhlasí i ministr školství Plaga.
„V celospolečenské diskuzi mi chybí fakt, že každý má ve vzdělávacím systému nějakou roli. V české nátuře je vinit ze všeho ministerstvo. Jeho rolí je ale sehnat dostatek prostředků a zajistit podporu. Hlavním převodníkem je pak na školách ředitel, který se nesmí zříct odpovědnosti, pokud dostane peníze a podporu. Strategií 2030+ se sice nedá zaklínat, ale krásně rozděluje role. Když ji budeme společně šest let naplňovat, tak se v posledních třech letech budeme radovat, že se blížíme k cíli, který jsme si vytyčili,“ dodává Plaga.
