Článek
„Mrzí mě, že jsem neměl možnost představit kompletně ten návrh,“ hodnotil Plaga jednání. „Chápu, že odbory drží svou pozici odborářů. Nicméně mojí rolí je balancovat v systému nejen požadavky odborářů, ale všech učitelů, nepedagogů i ředitelů škol.“ Ministr školství sdělil, že chce plošně navýšit platy o 2 250 korun měsíčně. O dalších 1 400 korun pak chce navýšit nadtarifní složky platu (například odměny pro schopné učitele). Pro začínající učitele by tak narůst základního platu činil osm procent.
Zástupci školských odborů ale požadují nejméně desetiprocentní nárůst tarifů, z toho důvodu se rozhodli vyhlásit stávkovou pohotovost. „Stávková pohotovost je víceméně politický signál, že tu panuje neshoda. Jsme připraveni přerušit práci, k čemuž vyzveme školy a školská zařízení,“ sdělil zástupce školských odborů František Dobšík.
„Tento postoj mi přijde destruktivní,“ reagoval Plaga na vyhlášení stávky. Podle ministra školství si odbory musí uvědomit, že plošné navýšení tarifů bude znamenat něco jiného pro zasloužilého kantora a něco jiného pro začínajícího učitele. Platy chce Plaga navyšovat postupně. „Ty platy musíme navyšovat i v dalších letech, jinak nikdy nebudeme vzdělanostní ekonomikou.“
O platovém růstu ve školství Plaga hovořil už na konci srpna na konferenci k zahájení školního roku. „Podařilo se nám vyjednat desetiprocentní navýšení platů pedagogickým pracovníkům,“ uvedl tehdy ministr školství. Podle něj je rychlost růstu platů nebývalá. „Musíme zajistit, aby byl výrazný rozdíl mezi růstem platů pedagogů a růstem platů ve veřejné správě,“ dodal.
V úterý Plaga jednal na ministerstvu školství o konkrétních podmínkách se školskými odboráři a zaměstnanci. Po debatě krátce po poledni svolal plánovanou konferenci k výsledkům jednání a k případným protestním akcím odborů proti porušování veřejných vládních slibů v této oblasti.
Ministr minulý týden navrhl, aby si každý učitel přilepšil příští rok stejně o 1 750 korun a zbytek z desetiprocentního navýšení šel do odměn a příplatků. V průměru by se podle něj mohly platy učitelů zvednout přibližně o 3 500 korun. Odbory se ale obávají, že ministerstvo může peníze určené na nadtarify použít na nový způsob financování škol, který má začít fungovat od ledna. Slibovaný desetiprocentní růst by se pak podle odborářů k učitelům nemusel dostat. Poukazují zároveň na to, že platy rostou i v dalších částech veřejné správy a že vláda slíbila, že školství bude její prioritou.
Ministr školství kromě zvyšování platů ve školském resortu usiluje o zvýšení počtu učitelů. V současnosti jich na školách chybí přibližně šest tisíc. „Dle mého názoru jsou dvě možnosti řešení,“ sdělil na konci srpna. „První je zvýšení atraktivity učitelského povolání. Zvýšení platů v tomto ohledu je nutné, nikoli dostačující. Druhá věc je přivést do praxe i lidi, kteří nebudou mít pedagogické vzdělání. Školy v takovém případě dostanou prostředky na uváděcího učitele, aby ho provedl dvouletým adaptačním procesem.“
V souvislosti s Plagou se často skloňuje povinná maturita z matematiky. Na začátku září po jednání tripartity sdělil na tiskové konferenci, že chce plánované zavedení matematiky mezi povinné maturitní předměty zrušit. „Nemůžeme začínat tím, že maturita z matematiky je strašákem, ale v rámci systému nejsme schopni poskytnout všem studentům na tuto zkoušku dostatečnou přípravu,“ řekl ministr v září.
Proti ministrovu záměru se postavili zástupci Svazu průmyslu a dopravy. Podle nich je znalost matematiky klíčová pro technologický vývoj Česka. Podle Plagy ale žáci nerozumějí matematice v praxi a je třeba nejdříve zlepšit kvalitu výuky a až pak případně povinnou zkoušku zavést. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsou ochotni zavedení povinné zkoušky z matematiky odsunout o pět let.
