Článek
Dva největší rivalové v rozvozu jídel z restaurací až k televizi Dáme jídlo a Wolt čím dál okázaleji měří síly v prodeji doplňkového sortimentu.
Původně český startup Dáme jídlo, vlastněný globální objednávkovou firmou Delivery Hero, nedávno přibral mezi partnery, jejichž zboží nabízí, také britskou síť hračkářství Hamleys. Navíc rozšířil nabídku své „večerky“ Dáme market o sortiment řetězců Sklizeno a Žabka. Už delší dobu rozváží i květiny. Je to směr, kterým jde i konkurence.
„Cílem je mít na platformě Dáme jídlo tak pestrý sortiment, aby nikdo nemusel osobně chodit do obchodu, pokud vyloženě nechce,“ uvedl šéf Dáme jídlo Filip Fingl.
Podle něj podíl nepotravinářského sortimentu na celkových prodejích roste, ale přesná čísla tají. „Podíl doručování zboží z obchodů není zanedbatelný a navíc nadále roste. Službu nyní plánujeme rozšiřovat do dalších měst po České republice,“ sdělil.
V Česku bude první Wolt Market spuštěn v Praze na podzim letošního roku a výhledově mají následovat i další města.
Podobným směrem jde finský startup Wolt, který se v nabídce zboží částečně s Dáme jídlo kryje. Obě firmy například nabízejí mimo jiné erotické pomůcky Erotic City nebo zboží sítě Žabka, spadající pod řetězec Tesco.
A každý má svého dodavatele prémiových potravin. Zatímco Dáme jídlo spolupracuje se sítí Sklizeno, Wolt nasmlouval dodávky z Delmartu. Vycítil šanci i v prodeji textilu (Freshlabels) nebo kosmetiky (Daily Fresh, Lush, Ryor, Havlíkova apotéka).
„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že rozšiřování nabídky vede ke zvýšené poptávce ze strany zákazníků, kteří si na nové možnosti doručování teprve zvykají,“ zdůvodnil ředitel tuzemského Woltu Jan Foret, proč má síť už dvě stě dodavatelů.
Finský rozvozce právě oznámil další novinku. Na podzim po vzoru některých zahraničních trhů otevře v Praze první tuzemský kamenný „obchod“ Wolt Market.
„V Česku bude první Wolt Market spuštěn v Praze na podzim letošního roku a výhledově mají následovat i další města. Počáteční plán je otevřít několik obchodů – jeden až tři – v lokalitách s největší poptávkou, především v centrech měst,“ uvedl ředitel českého Woltu Jan Foret. V nabídce bude okolo tisíce položek.
„Wolt Market nefunguje jako klasický maloobchod a nebude v této oblasti konkurovat našim partnerům,“ uvedl mluvčí Jan Skalník. Prozatím nebude fungovat ani jako výdejna pro zákazníky, kteří nakoupí na internetu. Hlavním cílem je doručit nákupy potravin, kosmetiky a drogerie do 30 minut – půjde tedy svým způsobem o sklad.
Wolt letos expandoval do čtyř měst. V portfoliu má kolem dvou tisíc restaurací, meziročně o 160 procent víc. Firma je podle svých slov stále v červených číslech kvůli velkým investicím.
Společnost už stejnojmenné obchody provozuje ve Finsku a v Řecku. Ve druhé vlně expanze tradičního formátu je kromě České republiky také Dánsko a Maďarsko. Rozšíření předcházelo pilotní testování v loňském roce ve Finsku, kde má startup tři prodejny.
Tuzemský Wolt v současnosti hledá manažery, kteří budou obchody řídit a rozšiřovat. „Postupem času z tohoto týmu vyroste velká organizace, kde bude mít každý obchod v rámci konceptu Wolt Market vlastní zaměstnance,“ dodal šéf českého Woltu.
Dáme jídlo na začátku roku oznámilo spuštění své online večerky Dáme market, která nabízí doplňkový sortiment. Službu podpoří výstavbou menších lokálních skladů, které mají zaručit rychlý rozvoz až do domu i v regionech. Během příštích měsíců by služba měla vykročit z Prahy. Nejvíce lidé na e-shopu nakupují pečivo, čerstvé ovoce, zeleninu a nápoje.
Symbióza je v době dynamického růstu online kanálu, živeného pandemií, oboustranně výhodná i pro obchodníky, kteří se sami neorientují na online prodej.
„Síť prodejen Žabka se nejen ve svých kamenných prodejnách snaží reagovat na měnící se potřeby zákazníků. Již více než rok nabízí i možnost online nákupů. K online kurýrním službám Bolt a Wolt nově patří i společnost Dáme jídlo,“ říká Václav Koukolíček, mluvčí řetězce Tesco.
Rozvozové společnosti se loni ocitly pod palbou kritiky ze strany restauratérů kvůli tomu, že si z ceny jídel za své služby strhávají provizi až třicet procent. Rozvoz byl pro mnohé gastronomy vedle okének jediným způsobem, jak kompenzovat alespoň část ztrát v době uzavřených podniků.
Útočili také na stravenkové firmy, které si strhávají z každé stravenky šest až sedm procent jejich nominální hodnoty.
