Článek
Pandemie zasáhla českou pivní kulturu. Češi zvyklí trávit čas s kamarády v hospodách a dopřávající si často „tekutý chléb“ i k pracovnímu obědu se po roce častých uzavírek svých oblíbených společenských míst naučili pít alkohol mnohem více doma.
Za rok vypili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 142 litrů na osobu, stejně jako o rok dříve. Z dat platebního systému Dotykačka, který pro své účtování využívá čtvrtina restaurací, hospod a barů, je patrné, že to však šlo na úkor gastronomického sektoru.
Tržby za prodej piva se na konci října 2020 meziročně snížily více než o polovinu, z původních 38 procent z celkového podílu tržeb na 15 procent. Za celý loňský rok pak u piva klesl obrat v gastru o 39 procent, a v kategorii tvrdého alkoholu to bylo dokonce 45 procent.
Vzestupy a pády hospodských tržeb jsou čitelně zachyceny také na průběhu karetních transakcí klientů České spořitelny. Ačkoliv za celý rok platby Čechů v tomto sektoru o procento stouply (před covidem rostly meziročně o třetinu), tak v obdobích lockdownů zamířily prudce dolů.
„Během první a druhé vlny poklesly platby o více než padesát procent. V prosinci je vidět efekt rozvolnění, přesto se útraty nedostaly do kladných hodnot,“ říká hlavní ekonom banky David Navrátil.
Na pádu bankovních transakcí se podle něj nejvíce podílela Praha, kde platby klesly o šest procent. V ostatních krajích platební transakce rostly, nejvíce na Vysočině, v Pardubickém a Karlovarském kraji (+7 %). „Nejvíce poklesly platby u starších lidí: 80+ o dvanáct procent, 70 až 79 let o čtyři procenta, ve věku 20 až 29 let naopak rostly, a to o šest procent,“ dodává Navrátil.
Tuzemská pivovarnická jednička potvrzuje, že váha hospod v jejich prodejích klesla. „Prodeje v hospodách a restauracích tvoří běžně zhruba čtyřicet procent našich prodejů. Loni se kvůli dlouhodobému omezení provozu pohostinství propadly, ale díky silnějšímu létu nakonec tvořil on trade celkově třicet procent všech našich tuzemských prodejů,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitele Plzeňského Prazdroje.
Ačkoliv v maloobchodní síti prodal Prazdroj piva více, propad hospodských prodejů se mu tím vykompenzovat nepodařilo – skupina loni prodala o 111 milionů piv méně a celkově jí prodeje v tuzemsku klesly o osm procent.
Prazdroj však na gastro nezanevřel a na podporu „své“ sítě zhruba 20 tisíc restaurací, hospod, barů a kaváren v Česku investoval víc peněz než v předchozích letech. Zatímco loni na ni vyčlenil přes půl miliardy korun, v předchozích letech to bylo méně, protože v investicích například nebyla položka za úhradu prošlého piva ve výši 100 milionů korun.
Hospodský pilíř oslabil také pivovarnické dvojce – Pivovarům Staropramen –, kde loni klesly prodeje o 37 procent, a nevyrovnaly tak nárůst prodejů v maloobchodu ve výši osmi procent. I tak však společnost do podpory tisíců „svých“ hospod investovala desítky milionů korun.
Budějovický Budvar, kterému až do příchodu covidu přinášelo čepované pivo zhruba čtvrtinu tržeb, potvrdil za loňský rok významný pokles prodejů v gastro segmentu a růst nákladů na podporu hospod hlavně na opakované stahování neprodaného piva. Nárůst prodejů v maloobchodě o dvě procenta, který si národní podnik vysvětluje uvedením nového hořkého ležáku v lahvích a plechovkách, mu však nevykompenzoval propad prodejů v hospodách.
Citelný úbytek příjmů zaznamenal Pivovar Svijany. „Před vypuknutím pandemie se restaurační provozy na celkových tržbách pivovaru podílely zhruba z 56 procent. Letos je zatím jejich podíl jen zhruba čtvrtinový, konkrétně 26 procent,“ říká ředitel společnosti Roman Havlík. Na podporu zhruba tří tisíc „svých“ hospod a restaurací věnoval pivovar desítky milionů korun. Ani jemu se nepodařilo nárůstem prodejů v obchodech vykompenzovat úbytek v gastru.
Výrazné oslabení hospodských prodejů pociťují i malé lokální pivovary. Například Jarošovskému pivovaru přinášely prodeje sudového piva před lockdownem zhruba 40 procent tržeb, v lockdownu se tento podíl propadl na pouhých šest procent. Výrazný úbytek zaznamenal i Znojemský městský pivovar, jehož tržby před uzavírkou hospod dosahovaly 63 procent tržeb a při ní se tento podíl propadl na necelou pětinu.
Ani těmto malým pivovarům se nepodařilo dohnat vyššími prodeji v maloobchodu ztráty, které utržily v hospodách. Podpora hospod v podobě slev pro hospodské (formou zpětných bonusů i přímých slev) jim snížila tržby zhruba o desetinu.
Věří tedy pivovary, že má pro ně cenu hospody a restaurace nadále podporovat? Většina z nich ano. „Jsme přesvědčeni, že se lidé do hospod a restaurací vrátí. A ukázalo to i loňské léto po znovuotevření podniků. Lidé se chtějí scházet se známými na pivo a kus řeči, sociální kontakt v české hospodě jim chybí. A ukazují to i naše průzkumy, většina lidí si raději zajde na pivo s přáteli do hospody, než si ho dají sami doma,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Mráz.
Podobně mluví i Staropramen. Ústy své mluvčí Denisy Mylbachrové říká, že věří postupnému návratu Čechů do hospod, protože čepované pivo a pivní kultura obecně má u nás silnou pozici.
Nejoptimističtěji se do budoucnosti dívá Budějovický Budvar. „Domnívám se, že v dlouhodobém pohledu se podíl piva prodaného v hospodách nejenom vrátí, ale dokonce navýší. Lidé budou chtít trávit volný čas ve společnosti přátel, kolegů. Jak poroste jejich kupní síla, budou opět více chodit do restaurací, klubů nebo hospod. Delší dobu ale bude trvat, než se vrátí zahraniční turisté, tady to odhaduji na 2 až 3 roky, než se úplně vrátíme na úroveň před covidem,“ odhaduje obchodní ředitel pro tuzemský trh Petr Kubín.
Svijany jsou však naopak skeptičtější. Trend snižování podílu piva čepovaného v restauracích na celkovém výstavu byl podle nich patrný již řadu let před covidem, a to nejen v Česku, ale ve většině evropských zemí.
„Jakkoli bychom byli rádi optimisté, nezbývá nám než se smířit s tím, že pandemie tento vývoj alespoň v krátkodobém horizontu skokově urychlí. Neodvažujeme se odhadovat, jak dlouho bude trvat, než se situace opět změní, ale realistický odhad pro příštích několik let je podle nás snížení podílu sudového piva až zhruba o třetinu,“ říká šéf společnosti Roman Havlík.
Podobně se na budoucí vývoj dívá ředitel znojemského pivovaru Miroslav Harašta. Svět podle něj už nikdy nebude takový, jaký býval. „Přesun konzumace z hospod domů byl patrný už před covidem a ten tento trend jenom umocnil. Konzumenti se během covidu naučili pivo konzumovat jinak, takže ani uvolnění, kromě krátkodobých oslav ‚svobody‘, tento trend patrně nezvrátí,“ říká.
Co znamenají tato slova pro spotřebitele? Že minimálně do konce uzavírek si za pivo v obchodech zaplatí víc. Společnost Kupi.cz, která monitoruje vývoje cen zboží i slevové akce v obchodech, si totiž všimla, že pivo stojí více.
„Výčepní piva v akci obecně meziročně podražila o osm procent. Ležáky pak podražily o třináct procent. U ležáků a výčepních piv je určitě zajímavé i to, že se počet slevových akcí zvedl zhruba o třetinu, a přesto došlo k takovému růstu ceny,“ uvádí Hynek Zbořil, výkonný ředitel Kupi.cz. Podle něj skutečnost, že jsou nyní zavřené hospody, nahrává konzumaci lahvových piv v prostředí domova. Na jejich ceně si mnoho pivovarů podle něj zjevně kompenzuje ušlé ztráty z odbytu v restauračních provozech.
