Článek
Tržby pomalu vzlínají, ale k předcovidovým hodnotám mají daleko: „S mírným optimismem se gastro rozbíhá. Tržby zejména v minulém týdnu byly optimistické, ale jsem opatrný,“ hodnotí Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.
„Teď jsou tržby na úrovni 70–80 %. Ale musíme jít týden po týdnu. V květnu nebo na začátku června, kdy každý očekával karneval, ale počasí nebylo dobré, byly tržby žalostné,“ hodnotí Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.
Údaje z pokladen podniků Dotykačka působí nadějně, zavřených podle nich zůstává jen 14 % podniků. Kastner ale varuje, že srovnávat únorové předcovidové hodnoty s červnovými pocovidovými nedává smysl: „Únor se chová úplně jinak než červen. V červnu nabíhá sezónní prodej, jezdíme na řeky, do kempů, do zařízení, která v únoru neexistují.“
Večírky a oslavy v restauracích? Zatím ne
Restaurace jsou pořád ještě omezené podle Kastnera nejen limitem čtyř lidí u stolu: „Pořád nám chybí firemní klientela, velké rezervace, oslavy, firemní či osobní večírky. Minulý týden se konaly promoce, byly třeba jen ve čtyřech.“
Velký počet hostů si navíc navykl na „domácí popíjení“. „Velký počet hostů si zvykl konzumovat v nekontrolovaném prostředí, doma, v garážích, hasičárnách. Spotřeba alkoholu loni neklesla, naopak stoupla, což dokládá, že host je raději v obýváku než v restauraci,“ uvedl Kastner.
Diskotéky a kluby si na první tanečníky ještě počkají. „Nebudou místem, kam lidé hned půjdou. Naopak lidi táhne pivo, je to fenomén, národní produkt, do hospod se lidi vrátí.“
Budeme spát s Excelem v posteli
Podle Kastnera ale záleží na lokalitě: „Budou trpět krajská města. V rezidenčních lokalitách se restauracím bude dařit podobně. Gastro se promění. Podnikatel bude muset spát s Excelem v posteli, bude záležet na každé koruně.“
Nejdéle se bude hojit hlavní město. „Praha trpí. Byla nejvíc závislá na přílivu hostů letecky. Ten se dramaticky neobnovuje. Podnikám i v centru Prahy, hosty jako před covidem nevidím. S kolegy z oboru odhadujeme, že situace se srovná až za dva až tři roky,“ míní Kastner.
