Hlavní obsah

Pitomio už je moc, zastal se Ústavní soud Okamury

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Tomio Okamura.

Svoboda projevu nemá podle Ústavního soudu vést k zesměšňování. Spor Tomia Okamury s redakcí Reflexu znovu projedná Městský soud v Praze.

Článek

Předseda SPD Tomio Okamura uspěl u Ústavního soudu (ÚS), jeho žalobu kvůli přezdívce Pitomio používané redakcí Reflexu musí znovu řešit Městský soud v Praze. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl jakýkoliv člověk, včetně veřejně činných lidí, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňován, stojí v nálezu zpřístupněném na webu soudu.

„Média, mnohdy označovaná za ‚hlídacího psa demokracie‘, musí respektovat její principy a základy, na kterých stojí, zejména úctu k základním právům každého člověka, především k jeho lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochraně jeho jména, jakož i politický pluralismus a otevřenost demokratické společnosti,“ rozhodl senát ÚS se zpravodajem Radovanem Suchánkem.

Úlohou médií je pravdivě informovat o věcech veřejných a umožnit široké veřejnosti utvářet si vlastní názor. „Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany,“ míní ÚS.

Okamura spor vedl s vydavatelem Reflexu, což je nyní nakladatelský dům Czech News Center. Nakladatelství se muselo na webu omluvit za dva materiály, ale Okamura nevysoudil odškodnění, navíc justice v obecné rovině připustila možnost použít přezdívku Pitomio v rámci oprávněné kritiky.

Sporné články vycházely v Reflexu v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je místopředsedou Sněmovny a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Případem se zabýval i Nejvyšší soud. Ve svém rozhodnutí uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou. Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná.

Podle ústavní soudců se ale justice nezabývala kauzou dostatečně, nezohlednila některé okolnosti, nedostatečně odlišila skutková tvrzení od hodnoticích úsudků a kritiku jednotlivce od kritiky jeho názorů a postojů. ÚS také zdůraznil, že pro jednotlivce má hluboký osobní význam, aby jeho jméno nebylo komoleno, zvláště pak do podoby evokující hanlivé označení.

Související témata:

Doporučované