Článek
V červenci přibylo voličů, kteří nejsou rozhodnutí, koho budou volit. Volební odhodlání ztrácejí především mladí lidé – ti nejvíc utíkají od SPD a od koalice Pirátů a Starostů. Vyplývá to z čerstvého průzkumu agentury Median.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční už za necelé dva měsíce – téměř 35 procent dotázaných v průzkumu ale přiznalo, že neví, koho volit. To je nejvíc od dubna letošního roku.
„Ukazuje se, že především u mladých lidí klesá deklarovaná účast a částečně také pevnost rozhodnutí o volené straně. Vzhledem k nižšímu věku se často jedná o voliče Pirátů a STAN,“ vysvětluje ředitel výzkumné agentury Median Přemysl Čech.
Podle Čecha se ztráta odhodlání u mladých projevuje jak v množství skalních voličů pirátsko-starostenské koalice, tak v počtu jejích vlažných příznivců.
Právě v takzvaném volebním potenciálu – tedy množství voličů, kteří volbu koalice alespoň zvažují – koalice Pirátů a STAN v poslední době tratí.
V červenci byl volební potenciál strany 26,5 procenta, přitom ještě pouhý měsíc předtím byl o tři procenta vyšší. V dubnu dosáhl dokonce 34 procent, v lednu pak byl ještě o jedno procento vyšší.
Co znamená volební potenciál a voličské jádro
Volební potenciál ukazuje, kolik by strana mohla hypoteticky dostat procent hlasů, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb. Jádro pak ukazuje jen pevné voliče, tedy ty, kteří jsou si jisti účastí ve volbách i výběrem strany.
Podobně se nerozhodnost části voličů podepisuje i na poklesu podpory SPD. „Souvislost vidíme především s poklesem preferencí SPD, protože z dřívějších analýz víme, že jejich voliči jsou tradičně velmi politicky aktivní,“ vysvětluje.
Naopak hnutí ANO a komunisté, které ve velkém volí starší lidé, mají voličské jádro nejstabilnější. Přesvědčení voliči u nich tvoří 51, respektive 53 procent. „Hnutí ANO a KSČM mají podporu u starších lidí, kteří vykazují daleko větší stabilitu jak ve volební účasti, tak i v rozhodnutí o volené straně,“ popisuje šéf výzkumné agentury.
Analytici dokázali také vysledovat, ke komu se část lidí, kteří opouštějí svoji původní volbu, může přichýlit. „Ze ztráty voličů SPD profituje především hnutí ANO a pravděpodobně i Přísaha Roberta Šlachty. Nerozhodnutí voliči Pirátů a STAN zase váhají, zda se přiklonit ke koalici SPOLU,“ dodává Čech.
Ukazuje se, že především u mladých lidí klesá deklarovaná účast a částečně také pevnost rozhodnutí o volené straně.
Z dat přesun ke Spolu podle Čecha nelze jednoznačně určit, výzkumníci ale z předchozích analýz vědí, že lidé většinou přecházejí k programově podobným stranám. Voličům Spolu jsou z hlediska sociodemografických parametrů podobní voliči Starostů, a mohou tedy mezi oběma koalicemi váhat.
Kauzy a dezinformace, které se kolem jednotlivých stran či jejich představitelů postupně objevují, podle něj mají na volební model dopad minimální. Kauzy negativně vnímají především ti, kteří by danou stranu nevolili ani předtím.
Nejvyšší rozdíl mezi skalními voliči a volebním potenciálem má hnutí Přísaha Roberta Šlachty. „Jádro Přísahy představuje jen 26 procent jejího celkového potenciálu,“ upozorňuje Čech. Důvodem je fakt, že jde o novou stranu, jejíž voličské jádro se teprve buduje a bude růst teprve s časem.
Velký rozdíl (28 procent) zaznamenaly i dvě sněmovní strany – ČSSD a SPD.
Vzhledem k tomu, že více než třetina lidí, kteří chtějí jít volit, ještě nemá jasno o straně, se podle Medianu může podpora stran dynamicky měnit. Není tedy možné přesně predikovat, která ze stran kolem pěti procent by se nyní do Sněmovny dostala.
Řeč je především o ČSSD a KSČM. Volební potenciál nad pěti procenty mají i Trikolóra a Zelení, jejichž voličské jádro však výzkumy ohodnotily jen na půl procenta.
Jak si vedou strany v předvolebním modelu Seznam Zpráv:
