Hlavní obsah

Piráti se v europarlamentu chtějí spojit se Zelenými, SPD jde do frakce k Le Penové

Podívejte se, jak dopadly evropské volby v číslech.Video: Kateřina Zemanová

Parlamentní nováčci v Bruselu jednají o tom, do jaké frakce se připojí.

Článek

První jednání europarlamentu v novém složení začne až 2. července, už nyní se ale nově i staronově zvolení europoslanci připravují na svou práci. Ještě před ustavující schůzí totiž musí být například jasno o nové podobě parlamentních frakcí, na jejichž základě jsou pak rozdělována třeba místa v parlamentních výborech. Především u parlamentních nováčků, v českém případě tedy tří Pirátů a dvou zástupců SPD, je to klíčové rozhodování.

Tři noví europoslanci za Pirátskou stranu se ve středu v Bruselu účastnili jednání evropských Zelených (Greens/EFA), svými podpisy ale účast v parlamentní frakci tohoto uskupení zatím nepotvrdili.

„Nemůžeme o tom rozhodnout sami, musí to schválit náš republikový výbor,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, místopředseda strany a jeden z trojice jejích nových zástupců v EP. Dnes se na výbor obrátí pirátské předsednictvo a rozhodnutí by podle Peksy mělo padnout do týdne či dvou. Čas na dohodu Piráti mají do 21. června, kdy musí frakce v europarlamentu oznámit své členy.

Už nyní je naopak jisté, že oba noví čeští europoslanci zvolení za SPD budou součástí nacionalistické frakce spolu se stranami jako je italská Liga Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. ČTK to dnes potvrdil šéf SPD Tomio Okamura.

Frakce má nyní podle něj jistých 76 poslanců, včetně rakouských Svobodných a Alternativy pro Německo (AfD). Okamura podle svých slov ohledně německé strany dostal jednoznačné ujištění, že AfD se nehodlá vracet k tématu Benešových dekretů. Ve snaze otevřít dveře i dalším stranám v europarlamentu se frakce možná přejmenuje, o novém názvu by mělo být jasněji v příštích týdnech.

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout, a tak kromě Evropy národů a svobody (ENF), se kterou se domluvil právě Okamura, existovala také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s výraznou tváří Brita Nigela Farage s jeho tehdejší Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Farage nyní v Británii v eurovolbách výrazně uspěl s novou Stranou pro brexit a se skoro třemi desítkami europoslanců by za normálních okolností byl pro každou frakci „vítanou nevěstou“, i nyní s ním zástupci ENF včetně Okamury vyjednávají. Protože však Británie stále hodlá z EU odejít, nyní zřejmě na konci října, zmizí s ní z europarlamentu také Farage a jeho spolustraníci. Pro frakci, kterou založí či ke které se přidají, to bude znamenat oslabení či případně i zánik, pokud by ji i s Brity tvořily strany jen ze sedmi členských zemí EU.

Výraznou obměnou projde rovněž liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam se řadí šest nových i staronových českých europoslanců zvolených za vládní hnutí ANO. Frakce, která se v novém rozložení sil na evropské politické scéně může stát v příštích měsících rozhodujícím jazýčkem na vahách, se má rozšířit o 21 francouzských europoslanců z koalice Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle informací ČTK i tato frakce uvažuje o změně názvu tak, aby jednoznačně obsahoval slovo „Evropa“. Zda bude vybráno „Obnovme Evropu“, „Evropa kupředu“, „Evropané“ nebo nějaká podobná varianta, bude jasné zřejmě příští týden.

Frakce či v terminologii jednacího řádu EP politická skupina, může být ustavena nejméně 25 europoslanci zvolenými nejméně ve čtvrtině členských zemí, tedy nyní v sedmi státech bloku. Frakce má k dispozici vlastní sekretariát i administrativní zázemí a finance.

Doporučované