Článek
Piráti souhlasí s vládní koaliční smlouvou, a tedy s angažmá ve vznikajícím kabinetu Petra Fialy (ODS). Čtyřdenní vnitrostranické referendum dopadlo přesvědčivě – pro se vyjádřilo 82 procent hlasujících členů. Účast byla také vysoká, zapojilo se 90,7 procenta Pirátů a Pirátek. Tedy 1 082 z 1 193.
Pro účast ve vládě bylo potřeba získat 60 procent hlasujících.
„Společné rozhodnutí o vstupu do vlády vnímám jako velký závazek odvádět co nejlepší práci. A je to také závazek pro členy Pirátské strany směrem k voličům, kteří nám dali důvěru ve volbách. Hájit budeme samozřejmě nejen jejich zájmy, ale zájmy všech občanů této země,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Vítám rozhodnutí členské základny Pirátské strany. Věřím, že vznikající vláda koalic Spolu a PirSTAN dokáže provést zemi složitým obdobím,“ okomentoval rozhodnutí budoucí premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala.
Výsledek referenda kvitoval i předseda Starostů a nezávislých, se kterými uzavřeli Piráti před volbami koalici. „Věřím, že nás lidé volili proto, abychom společně porazili Andreje Babiše. Abychom společně ukončili vládní chaos. Abychom zabránili vládě populistů a extremistů a nabídli lidem lepší budoucnost. Jsem rád, že to většina Pirátů nechce zahodit,“ řekl Rakušan.
Tři vládní posty
Výsledek se očekával s napětím. Piráti tratili ve volbách nejvíc ze všech koaličních stran – voliči PirSTAN v kroužkování preferovali kandidáty Starostů a na Piráty zůstala překvapivě pouze čtyři křesla v nové Poslanecké sněmovně. Fialova vláda tak má parlamentní většinu i bez Pirátů, jejich hlasy tudíž nepotřebuje.
Strana kolem Ivana Bartoše má také zjevně největší programové rozpory s hlavní politickou silou budoucí vlády – konzervativní ODS.
Piráti mají mít v nové vládě celkem tři posty. Čeká se, že to budou následující křesla: ministra pro místní rozvoj a digitalizaci pro Bartoše, ministra zahraničí pro jednu z „obětí“ kroužkovací smrště, exposlance Jana Lipavského, a dále člena vlády pro legislativu. Na poslední jmenované pozici se počítalo s poslancem Jakubem Michálkem, ten si ale po tlaku zevnitř strany svou aspiraci rozmyslel. Široké základně Pirátů vadí kumulace funkcí.
Bartoš zároveň v pondělí večer upřesnil priority pro ministerstva, která mají Piráti řídit. Sám předseda strany chce na „svém“ ministerstvu řešit bytovou krizi, transparentnost ve veřejných zakázkách i rozdělování dotací či kvalitu života v regionech.
V diplomacii plánují Piráti návrat k „hodnotově orientované zahraniční politice“, ale zároveň chtějí hledat zahraničněpolitický konsenzus na domácí politické scéně. Česká diplomacie byla v posledních letech značně roztříštěná a vláda se o ni musela přetahovat s prezidentem Milošem Zemanem, který prosazuje východní orientaci Česka.
V čele Legislativní rady vlády chtějí Piráti dohlížet na kvalitu zákonů. „Už se nesmí opakovat situace jako za minulé vlády, kdy byla opatření proti covidu tak špatně napsaná, že je smetávaly soudy a lidé netušili, co vlastně platí,“ popsal Bartoš.
Nepřijatelní kandidáti
Na tahu je nyní prezident Miloš Zeman, který má ve středu jednat s Fialou již o personálním obsazení vlády. Nejvíce výhrad se čeká vůči kandidátovi na post šéfa diplomacie Lipavskému. Ten zjevně v očekávání citlivých jednání s Hradem například minulý týden zrušil svou účast na setkání čínských disidentů na Světovém ujgurském kongresu.
Končící kabinet premiéra Andreje Babiše podal demisi minulý týden, provozně zůstává u moci do jmenování nové vlády.
I přes pirátské „ano“ nové vládě si nejslabší strana vládní pětikoalice přinese do spolupráce nejvíc šrámů. Spory má se Starosty o to, kdo může za propadák pirátských kandidátů ve volbách a nakolik si oproti původní dohodě Starostové o kroužky říkali. Do konfliktu se Spolu se ještě během vnitrostranického referenda pustila místopředsedkyně strany Olga Richterová, ta v rozhovoru pro Novinky.cz označila některé ministerské kandidáty koalice Spolu za nepřijatelné.
Takto se rýsuje kabinet Petra Fialy:
Vznikající kabinet.
