Piráti bojují za legalizaci prostituce. Vláda jim ale nejde naproti

Dříve to bylo Ministerstvo vnitra v roce 2004, které připravilo návrh zákona o regulaci prostituce. Návrh se ukázal být neprůchozím a vláda ho smetla ze stolu. Tehdejší diskuze k tématu totiž byla bouřlivá, a to nejen na české politické a odborné úrovni, vzbudila mohutnou odezvu i ze strany některých členských států Evropské unie a významných mezinárodních organizací.

Prostituce sama o sobě v Česku není trestná. Podle současné legislativy nicméně není ani povolena, ani zakázána. Poskytování sexuálních služeb je tedy v jakémsi právním vakuu, třebaže počet osob, které dlouhodobě poskytují sexuální služby za úplatu v Česku, se odhaduje na zhruba 10 až 18 tisíc.

Zhruba dvacítka zákonodárců se proto rozhodla znovu bojovat za legalizaci prostituce, protože považuje za efektivnější místo zákazu vytyčit poskytování sexuálních služeb jasná pravidla a rámec. Stejně jako v případě alkoholové prohibice či hazardu, jak uvádějí poslanci v čele s předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem.

Členové dolní komory Parlamentu doufají v omezení šedé ekonomiky, ale také trestné činnosti a zdravotních rizik svázaných se sexbyznysem. Konkrétně pak mají zákonodárci na mysli, že by chtěli dosáhnout lepší ochrany osob poskytujících sexuální služby v klubech, privátech či u eskortu.

Piráti už na začátku roku 2019 představili základní rámec, jak by měl vypadat první krok směřující k regulaci prostituce v Česku, která by podle jejich návrhu mohla ročně přinést do státní pokladny jednu miliardu korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tímto propočtem ovšem nesouhlasí. Šéfka resortu se totiž už před nějakou dobou nechala slyšet, že z jejího pohledu podléhá tato činnost zdanění už nyní, a tak podle ní finanční injekce do státní pokladny nebude tak velká. „Pokud chce prostitutka nebo prostitut svou činnost provozovat legálně, odvádět daně, být veden v systému sociálního pojištění, pak svou činnost provozuje jako osoba samostatně výdělečně činná pod jinou živností,“ uvedla Schillerová loni ve Sněmovně.

„Jako první krok jsme předložili vypovězení mezinárodní úmluvy z roku 1950, která regulaci prostituce brání,” sdělil Seznamu poslanec Jakub Michálek. Zmíněná úmluva je totiž podle něj a jeho sněmovních kolegů hlavní překážkou efektivní regulace dobrovolné prostituce.

„Výpovědí samotnou nedojde ke změně právního řádu České republiky a nadále zůstanou v platnosti mezinárodní smlouvy, které se týkají nedobrovolné prostituce a vykořisťování. Bude však splněna nutná podmínka, aby bylo možné zvážit moderní a vhodné způsoby regulace dobrovolné prostituce na území ČR,” stojí v důvodové zprávě k návrhu z dílny Pirátů.

Podle nyní platného režimu je sice dobrovolné poskytování služeb za úplatu legální a trpěné, zakázána a trestána je ovšem jeho organizace v podobě nejrůznějších zařízení pro sexuální služby.

V této souvislosti interpeloval Michálek ministra zahraničních věcí, který ho odkázal na ministra vnitra. A jak říká, ten v tuto chvíli nepovažuje za nutné prostituci regulovat.

„Jednotný názor na efektivitu a morální rozměr regulace prostituce nepanuje ani na mezinárodním poli. Ministr vnitra se také domnívá, že požadavek na vypovězení úmluvy je v tuto chvíli předčasný. Takovému rozhodnutí by měla předcházet transparentní jednání na úrovni expertů z ministerstva spravedlnosti, vnitra, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a resortu zahraničí,” dodal Michálek.

Poté požádal ministra zahraničí o jednání kvůli vzniku pracovní skupiny. Teď předseda poslaneckého klubu Pirátů čeká na jeho vyjádření.

„Před případnou legalizací prostituce bychom museli předmětnou úmluvu o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob vypovědět. Gestorem úmluvy je Ministerstvo vnitra, kompetence Ministerstva zahraničí ve vztahu k této otázce je dána pouze v souvislosti koordinace sjednávání mezinárodních smluv,” uvedla ve stručnosti mluvčí ministra zahraničí Zuzana Štíchová.

Resort vnitra, který mimochodem dříve – k dnešní nelibosti úřadu – legalizaci prostituce prosazoval, taktéž není návrhu příliš nakloněný. „Domnívám se, že prostituci regulovat není v současné době nutné a že to ani účinně nelze,“ uvedl šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že ani na mezinárodním poli nepanuje shoda.

Kluby a priváty v Česku tak i nadále budou zřejmě fungovat za poněkud nejasných pravidel. „Někteří majitelé se snaží v rámci systému například odvádět daně, ale oficiálně nemohou o své činnosti mluvit tak, jak je provozována,” stojí v poslaneckém dokumentu.

„Hlavním cílem našich kroků v této oblasti by mělo být legislativně upravit sexuální práci, omezit motivace pro sexuální práci z důvodu chudoby a nouze (například reformovat systém exekucí a zálohovaného výživného, čímž se zabýváme v jiných projektech), zlepšit podmínky pro osoby prostituci provozující a omezit stigmata, která jsou s poskytováním sexuálních služeb spojena,” uvádí poslanci.

Obce by pak nadále měly kompetenci regulovat prostituci na svém území. „Navržená opatření by měla zvlášť zohlednit rizika spojená s imigrací cizinců za účelem poskytování sexuálních služeb na území ČR zejména v oblasti obchodu s lidmi,” píší poslanci.

Jde o cestu takzvané reglementace prostituce, jež je obvyklá například v Nizozemsku či Rakousku a která platila v Československu do roku 1922.

Na legislativním procesu se podílí i některé neziskové organizace spolu s dalšími lidmi z oboru či kriminální policií. Ke komentování návrhu legislativních úprav byli do Sněmovny přizvaní i zástupci sexbyznysu. Zatím však jednání nepřineslo kýžený výsledek.

Manažer luxusního nevěstince a vystudovaný psycholog Lukáš Sedláček říká, že se na základě zkušeností snaží ukázat, co by mohlo fungovat a co nikoli.

„Zákonodárci by rádi prosadili zodpovědnost provozovatelů klubů za zdraví klientek a zároveň zavedli povinné prohlídky, což se zdá zvenčí logické. Ale není. Je to neproveditelné a kontraproduktivní. Inkubační doba většiny pohlavně přenosných nemocí je tři měsíce. Když výkonná umělkyně (tak nazývá své kolegyně, pozn. red.) někomu ukáže negativní test z dneška, říká to pouze, že zhruba před třemi měsíci byla zdravá. Jestli se nakazila od jiného klienta před hodinou vám žádný test nezaručí,” uvedl Lukáš Sedláček v rozhovoru pro Seznam.

Zkušenosti právě z Německa navíc podle něj ukázaly, že povinné testování vede pouze k falešné představě zákazníků o bezpečí a dramatickému zvýšení poptávky po rizikových službách.

„Jediné, co funguje, je neustálá osvěta zejména mezi zákazníky. Výkonné umělkyně se zpravidla o své zdraví starají a na prohlídky chodí dobrovolně, neboť je to v jejich zájmu,” dodává.

Dekriminalizace sexbyznysu je podle něj v Česku potřebná. A to zejména proto, že podmínky lidí pracujících v sexbyznysu podle Sedláčka nejlépe zlepší konkurenční boj.

„Když si naproti našemu podniku otevřete svůj a budete v něm nabízet výhodnější podmínky pro výkonné umělkyně – finanční, lepší zázemí, více komfortu, více zákazníků a podobně, tak my budeme muset na to reagovat zlepšením našich služeb,” dodal Sedláček s tím, že aby to mohlo fungovat, je potřeba, aby lidé, kteří kluby či priváty provozují, nežili pod hrozbou, že někdo jejich činnost označí za kuplířství.

Zato známý český sexuolog Jaroslav Zvěřina varuje před optimismem k poslaneckému návrhu a legalizaci obecně. „Můj postoj k legalizaci prostituce a reglementaci prostitutek a prostitutů je dlouhodobě negativní. Přinese to jen více byrokracie a šikany vůči prostitutkám a prostitutům a falešný pocit bezpečí a hygienické čistoty u klientů, které nikdo registrovat a vyšetřovat nehodlá,” uvedl pro Seznam.

Od svých zahraničních kolegů ví, že se reglementací nedostane pod kontrolu úřadů více než asi 15 procent všech poskytovatelů sexuálních služeb.

„Reglementace bude znamenat kriminalizaci těch neregistrovaných prostitutek, tedy více práce pro policii. Nevím, kterým v zahraničí fungujícím reglementačním modelem se naši poslanci chtějí inspirovat. Spolehlivě však vím, že nikdo na světě nemá takovou právní úpravu prostituce, se kterou by bylo možné vyslovit spokojenost. Ani úplný zákaz nabízení a využívání erotických služeb nepřinesl pozitivní zkušenosti, jak se ukazuje na příkladu Švédska,” dodal.