Článek
Deficit na úrovni pěti procent HDP se stane samozřejmostí a Češi se tak spolu s Rumunskem a Belgií stanou novými šampiony v zadlužování.
Tvrdí to prognóza Mezinárodního měnového fondu, podle kterého se povážlivá bilance nezmění přinejmenším do roku 2025, pokud dotyčné země nepřistoupí k zásadním reformám.
Jako první předpověď zpochybnili autoři volebního programu Pirátů a Starostů. První rozpočet po vyhraných volbách sestaví na rok 2023 a od té chvíle začne deficit prudce klesat. V roce 2025 už dosáhne hranice deseti miliard korun.
Přitom Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany i Věslav Michalík za STAN tvrdí, že to půjde i bez velkých reforem.
„Nebudeme jako Kalousek,“ ujistil ekonomický expert STAN Michalík, když vysvětloval, že zruší čtyřsetmiliardový schodek, aniž by zvýšil daně a škrtal ve státních výdajích.
Nebude nutné zvyšovat daně, přesto daňové příjmy porostou ročně o devět procent, jinými slovy o 150 miliard. Hlavními dodavateli peněz se stane hospodářský růst spolu s inflací, které se budou během příštího volebního období držet každý rok mezi dvěma a třemi procenty.
Experti koalice prognózou prozradili takřka nezvladatelný optimismus. V nedávné minulosti rostl nejvíc výběr daní v roce 2017. Zvýšení příjmů o 85 miliard, respektive téměř o osm procent, zajistil hospodářský růst o pět procent a 2,5% inflace.
Matky do práce
Piráti a Starostové však předpokládají, že navíc vyberou 50 miliard díky tomu, že nabídnou práci většímu počtu lidí, zvláště matkám a seniorům ve zkrácených úvazcích, případně občanům, které vláda osvobodí od exekucí.
I tyto vize prozrazují předvolební euforii. V Česku pracuje už dnes 87 procent dospělých mužů ve věku do pětašedesáti, a to je nejvíc v Evropě. Po započtení žen se účastní pracovního trhu čtyři pětiny zdejší populace, nejvíc po Švýcarsku a Švédsku.
Zvýšení daňového výběru o půl bilionu by ovšem rozpočet nezachránilo, kdyby Piráti a Starostové nechtěli zmrazit výdaje. To skutečně ve volebním programu stojí.
Starosta Michalík přesto ujišťuje, že se i nadále budou zvyšovat důchody o 30 miliard ročně, každým rokem dostane deset miliard navíc také armáda. Budou peníze i na zvyšování platů ve školách a ani jinde ve státní správě se mzdy snižovat nebudou.
Potřebné zdroje se totiž skrývají v nafouknutých rozpočtech minulých let. Vlády ANO a ČSSD zvýšily od roku 2015 běžné výdaje o šest set miliard, víc než o třetinu, i když se odečte inflace. Objevit zbytečnou agendu a nepotřebná pracovní místa proto bude úkolem jednotlivých ministrů.
Šéfovi resortu financí postačí, když kolegům přidělí každým rokem stejný, případně o něco menší balík peněz. Schopný manažer dokáže řídit svou organizaci i při snížených nákladech na provoz.
