Článek
Před 70 lety vzniklo společneství, ve kterém se dodnes mohou sdružovat děti a mládež, kteří mají chuť poznávat nové lidi, chodit na výpravy, společně sportovat nebo hrát hry. Počátky jeho vzniku však nebyly úplně jednoduché. O víkendu 23. a 24. dubna 1949 vznikla Pionýrská organizace Junáka. Teprve o rok později dostala název Pionýrská organizace Československého svazu mládeže, jakožto jedna z odnoží velkého zastřešujícího sdružení.
Na začátku padesátých let však organizace přešla do úzkého vztahu se školstvím, čímž se jí dostalo velké míry formalizace. Uvolnění pak přišlo v roce 1968. Před 51 lety se spolu s dalšími 17 organizacemi vyvázal Pionýr z celostátního svazu, a tak až do roku 1970 fungoval jako samostatná organizace. Politické a společenské změny se však nevyhnuly ani Pionýru, a tak došlo opět ke sloučení těchto samostatných spolků pod jeden zastřešující, a to pod Pionýrskou organizaci ČSSR, později Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže.
Až po sametové revoluci, v roce 1990, navázal Pionýr na své fungování z konce šedesátých let. „Oddíly, které fungovaly už třeba od roku 1968, se neproměnily. Nedělaly žádnou komunistickou indoktrinaci, ale pracovaly s dětmi v oblasti zájmové – jezdily do přírody, na tábory, na výpravy. Tam nebylo potřeba nic měnit,“ vyvrací předseda Pionýra Martin Bělohlávek domněnku řady lidí, která organizaci považuje za spřízněnou odnož komunistů.
Dnes už Pionýr nefunguje na stejných základech, jak si ho možná mnozí pamatují. Jednotný slib pro všechny členy je minulostí, stejně jako jednotný stejnokroj. „Vůle po decentralizaci byla silnější než touha po tom, abychom měli jednotný slib,” říká Bělohlávek, který doplňuje, že stejně jako slib si i kroje volí jednotlivé skupiny a oddíly podle svého.
Jak dnes Pionýr vypadá a co s ním mohou děti zažívat? Odpovědi nabízí předseda Pionýra Martin Bělohlávek v úvodním videu.
Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči, který můžete sledovat každé všední ráno od 7 hodin na Televizi Seznam. Návod k jejímu naladění najdete zde.
