Článek
K nezvykle četným incidentům došlo v pondělí poblíž aliančního prostoru v Severním a Baltském moři, v severním Atlantiku i na druhé straně Evropy u Černého moře. NATO o tom informovalo následující den, píše BBC.
Moskva zároveň nedávno obvinila NATO z toho, že jde „cestou konfrontace“. Na poslední eskalaci oficiálně Rusko oficiálně nereagovalo.
Perné pondělí pro piloty NATO
- dvě norské stíhačky F-16s vzlétly k dvěma strategickým bombardérům Tupolev Tu-95 poblíž norského pobřeží
- ruské letouny se pak přemístily na jih, kde podnítily další akci britských a belgických letadel
- další dva strategické bombardéry Tupolev Tu-160 si později vyžádaly vzlet dalších strojů Norského královského letectva
- další alianční letouny monitorovaly let tří ruských letadel přes Černé moře
- nad Baltským mořem vzlétla italská letadla k ruskému hlídkovému letadlu poblíž Kaliningradu
O sílení tlaku Ruska také minulý týden debatovali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. „Navzdory mnoha letům tlaku a snahy o smysluplný dialog Rusko zesílilo svůj represivní přístup uvnitř země a agresivní chování v zahraničí,“ řekl po jednání generálního štábu tajemník NATO Jens Stoltenberg.
On Monday 29 March, NATO fighter jets scrambled 10 times to intercept six different groups of Russian warplanes.
— NATO (@NATO) March 31, 2021
NATO forces from 🇧🇪🇧🇬🇮🇹🇳🇴🇷🇴🇹🇷🇬🇧 demonstrated their readiness and capability to guard Allied skies 24 hours a day, 7 days a week, 365 days a year.
Všichni ministři se podle něho shodli na nutnosti pokračovat vůči Rusku v současném přístupu zahrnujícím rozmístění aliančních jednotek ve východní Evropě či posilování obrany před ruskými kybernetickými a hybridními útoky.
Na rázný společný postup apeloval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který řekl, že lze „přinejmenším doufat, že budeme mít s Ruskem předvídatelný a stabilní vztah“.
Horko na Ukrajině
Americký deník New York Times upozorňuje i na „ostrou eskalaci“, ke které dochází v posledních dnech na východě Ukrajiny.
Došlo dosud k nejkrvavějšímu střetu s ruskými separatisty v doněcké oblasti tohoto roku, při kterém podle ukrajinské armády zemřeli čtyři ukrajinští vojáci a několik dalších bylo vážně zraněno. Na bojové linii došlo k výměně výjimečně intenzivní palby z těžkých kulometů i artilerie.
New York Times píše, že úmrtí vojáků spolu s nárůstem v aktivitě ruských složek na hranici upoutalo pozornost velení americké armády v Evropě i Washingtonu.
V úterý se k tomu vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Moskva „upřímně doufá“, že konflikt nebude dál eskalovat. Nové boje podle něj jdou proti „skromným úspěchům, kterých bylo dříve dosaženo“.
Ukrajinský parlament se ve stejný den usnesl, že podél fronty došlo k eskalaci a klid zbraní vyjednaný minulý rok byl porušen. Ukrajina podle prohlášení zaznamenala „výrazný nárůst v ostřelování a ozbrojené provokaci ze strany ozbrojených sil podléhajících Ruské federaci“.