Článek
Opět hledají dobrovolníky, kde se dá. Pracují na hraně sil, přesto hygienici napříč republikou znovu nestíhají dovolávat kontakty nakažených. „Trasujeme úplně všichni, celá hygienická stanice. Potvrdí vám to i kolegové, co běžně řeší úplně jiné věci. Máme ale zpoždění. Do 24 hodin dokážeme oslovit tak třetinu čtvrtinu lidí,“ přiznala šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Platí to i v Olomouckém kraji, kde se nyní nákaza šíří nejrychleji. Třeba na Šumpersku za posledních sedm dní hygienici odhalili přes 1400 nově nakažených. „I když jsou zapojení všichni, nedaří se vytrasovat všechny pozitivní jedince. Je to velmi podobné jako v Praze,“ sdělila mluvčí olomouckých hygieniků Markéta Koutná.
Na jižní Moravě denně trasuje asi 70 hygieniků, celkově je v úřadu zapojených asi 90 lidí. Pomáhá jim externí call centrum. „Od příštího týdne se zapojí 12 zaměstnanců finančního úřadu,“ uvedla hygienička Lenka Živělová.
K nakaženým se ani tak nemusí dostat potřebné informace. Studentka sociologie v Brně Anna N. měla pozitivní test na covid minulé úterý, i když je očkovaná. Nikdo se jí neozval. Z hygieny jí s třídenním odstupem došla pouze automatická esemeska. Mimo jiné se v ní píše: „Co nejdříve kontaktujte osoby, s kterými jste byl/a v úzkém kontaktu od 2. dne před odběrem do dnešního dne. Tyto osoby musejí nastoupit do karantény.“ Jelikož její praktik nepřijímá nemocné přímo do ordinace, léčí se studentka doma. Ztratila na několik dní čich i chuť, ale nemá závažný průběh.
Následně se nakazil i její přítel. Tomu hygienici paradoxně zavolali, jeho nakaženou partnerku už neřešili. „Já své většinou očkované kamarády oslovila. Ale co udělají ti nezodpovědní, jak se má špatná situace zlepšovat s takovým přístupem?“ ptala se.
Některým našim zaměstnancům se domácí zázemí rozpadlo právě z důvodu velkého časového vytížení a někteří museli vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Hygeinici napříč kraji znovu shánějí pomocné síly. Třeba v Praze jsou stoprocentně vytížená externí call centra s profesionály, která platí Ministerstvo zdravotnictví. „Kdyby jich bylo víc, využijeme je. Kromě profesionálních call center pomáhají hasiči, celní správa a zapojí se i finanční úřady,“ doplnila Jágrová. V Praze za jediný den odhalili i 2500 nově nakažených.
Také v Olomouci trasují vyšší desítky hygieniků, kteří jsou k tomu vyškolení. Musejí však zvládat i běžnou agendu, včetně kontrol opatření v terénu. Od příštího týdne zapojí 42 dobrovolníků z Univerzity Palackého. „Navázali jsme na výbornou spolupráci s krajským úřadem, také s hasiči. V pondělí došlo k proškolení policistů, kteří navolávají ze svého sídla. Průběžně k nám chodí také na náslechy hovorů univerzitní dobrovolníci. Od příštího týdne někteří z nich začnou volat samostatně,“ doplnila Koutná.
Zaměstnanci čelí řadě stresových situací. Zdůrazňují, že je situace oproti dřívějším vlnám jiná. „Nemáme tu žádný lockdown. Lidé chodí do práce, děti do školy i kroužků. Všichni trasovaní mají víc kontaktů. Na jaře jsme v průměru evidovali jeden až dva, nyní u každého tři až pět,“ upřesnila mluvčí.
Telefonní operátoři jsou navíc často vystavení nadávkám lidí, potvrzují třeba na jižní Moravě. Epidemiologické oddělení řeší asi osm stovek hovorů týdně, až dvacet procent nese agresivní rysy. Volaní někdy vyhrožují násilím či podáním trestních oznámení. „Někdy se vymezují proti opatřením, jindy je to celková frustrace z nedokonalostí celkově nastaveného systému,“ sdělil šéf krajských hygieniků David Křivánek. Podle něj je práce výrazně konfrontačnější než v minulosti. Lidé vnímají zhoršení situace i přes opatření a často si potřebují vybít frustraci.
Hygienikům stres a přepětí zasahuje i do osobního života. „Některým našim zaměstnancům se zázemí rozpadlo právě z důvodu velkého časového vytížení a někteří museli vyhledat odbornou psychologickou pomoc,“ přiznal Křivánek. Na listopad plánují školení psychologa, který poradí, jak čelit verbální agresi a vyhnout se vyhoření.
Frustrovaní zaměstnanci či dobrovolníci někdy skončí už po několika týdnech či měsících. „Externí pracovníci práci často nezvládají a třeba po dvou měsících končí. Nevidí pozitivní odezvu, lidé na ně útočí,“ řekla Koutná.
Podle krajských poboček situaci ztěžuje složitá administrativa. Hygienici při trasovacích hovorech zjišťují víc informací než dřív. „Ověřujeme v systému, jestli jsou lidé očkovaní. Vystavujeme a ukončujeme neschopenky, pokud to neudělá praktik. Do systému speciálně zavádíme i kontakty ve školství. To vše hovory protahuje,“ uvedla Koutná.
Pokud v telefonu narazí na informovaného jedince, stihnou zodpovědět dotazy i za deset minut. Jenže hovory se často protahují i na dvě hodiny. Volaný je třeba zmatený, nerozumí, co se po něm chce. Často je ve stresu, špatně reaguje a nedělá, co by bylo třeba. Hygienici starším nakaženým lidem někdy shánějí odvoz na testy.
Externí pracovníci práci často nezvládají a třeba po dvou měsících končí. Nevidí pozitivní odezvu, lidé na ně útočí.
Pražská hygienička Jágrová sdělila, že už s kolegy neevidují jednotlivé klastry či ohniska podobná jako v klubu Techtle Mechtle. „Virové nálože je v populaci tolik, že se nám neobjeví konkrétní ohnisko, šíří se to plošně,“ dodala Jágrová.
Hygienici by uvítali systémové změny, aby mohli trasování zkrátit. „Pomohlo by, kdyby byl systém zisku informací lépe připravený a dařilo se je získat snáz. Lidé by také mohli pochopit, že nebojujeme proti nim, jen chceme udržet šíření pod kontrolovatelnou hranicí,“ řekla Koutná.
V nejhůř zasaženém regionu však čísla dál rostou, nárůst pozorují ve všech okresech Olomouckého kraje.
