Článek
Na šedesát stránek z celkových 238 v závěrečné zprávě auditorů Evropské komise zabralo vypořádání se se střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše. České úřady v této části poslaly do Bruselu přes sto připomínek. Celkem jich k předběžnému nálezu, který se do Česka dostal na konci května, měly přes 450.
Unijním expertům se čeští právníci snažili vysvětlit, že Andrej Babiš nemůže být ve střetu zájmů. Z velké části se „točili“ na tom, že svěřenské fondy, do nichž český premiér zaparkoval holding Agrofert, nemohou být ovládanou osobou. A tudíž není možné, aby ji premiér jako veřejný činitel ovládal a tím se dostával do střetu.
Detailní pohled do argumentace pak ukazuje, čím vším se snažily české úřady své stanovisko podpořit.
„Stejné stanovisko (že Babiš není ve střetu zájmů, pozn. red.) lze dovodit z nedávného rozhodnutí Středočeského kraje. Ten zamítl rozhodnutí obecního úřadu v Černošicích, který dospěl k závěru, že pan Babiš je ve střetu zájmů, protože ovládá společnost provozující televizní vysílání a vydávající periodický tisk,“ píše se v námitce označené pořadovým číslem 25.
„Černošice totiž, stejně jako komise, vyhodnotily, že kontrolu drží prostřednictvím svěřenských fondů. Středočeský kraj, jehož názor je v tomto případě závazný, ovšem jasně dovodil, že ‚ovládaná osoba’ musí být definována obchodním zákoníkem. A to není případ svěřenských fondů, a tudíž nemohou za takové být považovány ani ve smyslu zákona o střetu zájmů,“ namítli čeští úředníci.
Argument rozhodnutím krajského řadu, který vede místopředsedkyně Babišova hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová, ovšem nevyšel. Stejně jako většina ostatních ze zmíněné více než stovky. Jediné, kde se podařilo českým právníkům předběžné závěry o střetu zájmů změnit, je časové období, kdy podle názoru auditorů byl Andrej Babiš ve střetu zájmů.
Konečná zpráva je v tom velmi tvrdá. Říká, že pravidla o střetu zájmů porušoval Andrej Babiš od okamžiku, kdy vstoupil do vlády. Tedy od roku 2014, když se stal ministrem financí. Nicméně auditoři „přivřeli oči“ a usoudili, že sankcionovat budou pouze dobu, kdy začal platit přísnější zákon o střetu zájmů. Tedy od února 2017 dál.
A právě v tom se povedlo české straně dosáhnout ústupku, protože po „vyhazovu“ z vlády Bohuslava Sobotky nebyl mezi květnem a prosincem 2017 Andrej Babiš ministrem. Právě jen v těchto měsících, kdy Babiš objížděl republiku s předvolební kampaní hnutí ANO, nebyl podle evropských auditorů ve střetu zájmů.
Dílčí úspěchy si ale česká ministerstva připsat mohou i v jiných případech, než je jen „vyhazov“ Andreje Babiše ze Sobotkovy vlády.
Od strany 71 až do závěrů začínajících na straně 219 se auditní zpráva vypořádává s jednotlivými pochybeními, ať už českých dotačních orgánů nebo chyb u konkrétních projektů, jako je proslavený stomilionový příspěvek na linku na toustový chleba pro Penam.
Zejména u operačního programu Životní prostředí se Česku podařilo doložit, že chyby, které mu vyčítá předběžný audit, jsou již napraveny. Šlo například o dostatečné proškolení dotačních úředníků, že mají sledovat střet zájmů, nebo chybějící etický kodex pro ty, kteří přijdou s dotacemi do styku. Totéž platí pro námitku auditorů, že nám dříve v tomto programu chybělo kritérium, že by žadatel měl získat alespoň minimální počet bodů, aby na dotaci dosáhl.
Naopak v případě operačního programu určeného pro inovace firem pod patronátem Ministerstva průmyslu nešetří auditoři ani po námitkách úřadů drsnou kritikou. V jednom hodnotícím kritériu mu dokonce přidělili nejhorší možnou známku, což značí, že je program „zralý na zrušení“. Celkové hodnocení je ale o stupeň lepší, takže má Česko za úkol významně vylepšit jeho fungování a komisi nahlásit, jak to provedlo.
Mimo to má také zrušit veřejnou podporu Agrofertu a u devíti projektů, kterým byla přislíbena evropská dotace v součtu za 285 milionů korun, vyplacené peníze vymoci z holdingu zpět.
