Pfizer vydal studii o efektivitě 3. dávky. Británie ji chce urychlit

Podle vyjádření společností se klinické studie společností Pfizer a BioNTech účastnilo přes 10 tisíc lidí starších 16 let, kteří za sebou již měli dvě dávky z předchozích testů. Posilovací dávka podaná přibližně 11 měsíců po druhé injekci působila i proti vysoce nakažlivé variantě delta, uvedly společnosti. Účinnost třetí dávky je podle Pfizeru až 95,6 procenta.

Dřívější studie z Izraele rovněž zjistila podobný nárůst ochrany před závažným průběhem onemocnění. To znamená, že jakékoli oslabení prvních dvou dávek je třetí dávkou více než kompenzováno, uvedli tehdy izraelští vědci. Od zavedení posilovacího programu v Izraeli dochází k trvalému poklesu počtu případů onemocnění a hospitalizací.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) také nově schválil posilovací dávky vakcín proti covidu-19 od společností Moderna a Johnson & Johnson. Podle FDA Američané mohou jako posilovací dávku zvolit i vakcínu od jiné společnosti, než kterou byli očkováni původně.

Podobné doporučení ve čtvrtek vydala skupina odborných poradců amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Americké úřady již dříve povolily posilovací očkování vakcínou Pfizer/BioNTech, to mohou v USA lidé podstoupit nejméně šest měsíců od první dávky.

Profesor na lékařské fakultě Pittsburské univerzity Walid Gellad uvedl, že třetí dávka je zřejmě přínosem pro prevenci těžšího průběhu onemocnění covid-19. Není si ale jist, zda posilovací dávka pomáhá mladším lidem tolik jako starším.

„Jen jsem stále velmi zvědavý, zda se to týká především lidí, kteří jsou mnohem, mnohem starší. Nechceme jen na základě této tiskové zprávy běhat a dávat posilující vakcíny 25letým lidem, kteří covid již prodělali a dostali dvě dávky vakcíny,“ řekl Gellad.

Farmaceutické společnosti ve čtvrtek uvedly, že průměrná doba mezi podáním druhé dávky a posilovací dávky či placeba byla v rámci studie přibližně 11 měsíců. Ve skupině, která dostala posilovací dávku, se vyskytlo pouze pět případů onemocnění covid-19. Ve skupině, která dostala placebo, to přitom bylo 109 případů. Průměrný věk účastníků byl 53 let, přičemž 55,5 procent účastníků bylo ve věku 16 až 55 let a 23,3 procent ve věku 65 let a více.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila posilovací dávku vakcíny společností BioNTech a Pfizer pro lidi starší 18 let na začátku října. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale naléhá, aby se první dávky dostaly do rozvojových zemí dříve, než se lidé v bohatších částech světa budou očkovat třetí dávkou.

Společnost Pfizer v pátek uvedla, že její vakcína je bezpečná a z 90,7 procent účinná i proti symptomatickému průběhu onemocnění covid-19 u dětí ve věku od 5 do 11 let. Ve studii, které se zúčastnilo přibližně 2 000 dětí, byly zaznamenány 3 případy nákazy covidem-19 ve skupině, která dostala vakcínu, a 16 případů ve skupině s placebem. V rámci studie dostalo vakcínu dvakrát více dětí než placebo.

Společnost Pfizer již v minulosti uvedla, že účinnost dvoudávkové vakcinace po čase klesá. Některé země tak již přistoupily k plánům na podání posilovacích dávek. Britská vláda ve středu vyzvala miliony lidí, aby se nechali třetí dávkou očkovat, ale zatím odolává výzvám k opětovnému zavedení omezení týkajících se koronaviru.

Britský premiér Boris Johnson navrhl, aby starší lidé měli možnost získat posilující dávky dříve, než je v současnosti povoleno, tedy dříve než šest měsíců po druhé dávce.

Ministr zdravotnictví Sajid Javid prohlásil, že vláda „zůstane ostražitá a připraví se na všechny možné situace“, ale nespustí svůj „plán B“, který spočívá v opětovném zavedení omezení v každodenním životě.

Velká Británie se v podzimních a zimních měsících ve snaze zabránit šíření viru spoléhá především na vakcíny. Téměř 80 procent lidí starších 12 let ve Velké Británii již dostalo dvě dávky. Milionům lidí, včetně všech starších 50 let, je nyní nabízena posilovací vakcína.

Kritici však tvrdí, že vakcinace posilovací dávkou postupuje pomaleji než onemocnění covid-19. Ve Velké Británii bylo ve středu zaznamenáno 49 139 nových případů nákazy, což je zdaleka nejvyšší počet v Evropě.

Roste také počet hospitalizací a úmrtí, obojí ale zůstává na mnohem nižší úrovni než v rámci předchozí vlny, kdy ještě nebylo dostupné očkování. V posledním týdnu zemřelo v průměru 136 osob denně. Británie v celkovém součtu zaznamenala více než 138 000 úmrtí na koronavirus, což je po Rusku nejvyšší počet úmrtí v Evropě.

V této souvislosti se někteří domnívají, že Britové se příliš rychle vrátili k chování před pandemií. Roušky podle AP v Anglii téměř vymizely, stejně jako sociální distancování. Skotsko a další části Spojeného království zůstávají přísnější.

Javid uvedl, že počet případů „může dosáhnout až 100 000 denně“, ale trvá na tom, že na změnu kurzu ještě nenastal čas. „Nikdo z nás se teď nechce vrátit zpět,“ řekl na televizní tiskové konferenci a dodal, že vláda si nemyslí, že by zdravotnický systém byl pod „neudržitelným“ tlakem.

Výkonný ředitel zdravotnické skupiny NHS Confederation Matthew Taylor však uvedl, že pokud nebudou zavedena další opatření ke zpomalení šíření onemocnění covid-19, hrozí, že britské zdravotnictví bude zahlceno.

„Je načase, aby vláda neprodleně zavedla plán B své strategie, protože bez preventivních opatření riskujeme zimní krizi,“ řekl. Vláda britského premiéra Borise Johnsona zrušila omezení týkající se koronaviru v červenci, včetně povinného nošení roušek či dodržování sociálního distancování.