Článek
Osobnosti ve fondu spojené by měly vyhledávat talentované umělce a podporovat je profesně i finančně. V umělecké radě fondu zasednou například pěvci Adam Plachetka a Kateřina Kněžíková, ředitel Opery Národního divadla Per Boye Hansen nebo dirigenti Václav Luks a Jakub Hrůša.
Předsedkyní správní a umělecké rady fondu je Soňa Červená, která své jubileum slaví dnes. Ředitel ND Jan Burian připomněl, že pěvkyně je stálou návštěvnicí všech premiér na první české scéně. Kněžíková s Plachetkou jí zazpívali duet My cizinou jsme bloudili z Dvořákova Jakobína. Protože se Červená proslavila i v činohře, připravili si oba pěvci i malý herecký výstup, když přečetli názvy všech měst a míst, kde Červená za svůj život vystupovala. Výčet čítal desítky názvů od Aberdeenu po Ženevu. „Operní zeměpis“ Soni Červené zahrnuje 117 míst.
Červená dnes připomněla, jak kdysi našla v antikvariátu vzpomínky průmyslníka a slavného filantropa Andrewa Carnegieho, podle něhož se jmenuje slavná koncertní hala. „Nejsem miliardář, jako byl pan Carnegie, ale jeho životní krédo jsem si zapamatovala. (…) Ke sklonku života jsem se odhodlala pro svoji nadaci. Tím pádem mohu poděkovat všem přátelům, kteří přijali mé pozvání být členy umělecké rady mé nadace,“ řekla Červená.
„Soňa Červená vzala své volné prostředky, bez kterých se hodlá obejít, v Česku to jsou prostředky veliké. Na podporu toho, aby přišli další Katky Kněžíkové a Adamové Plachetkové,“ řekl dnes Pavel Smutný, prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, jenž sdružuje privátní mecenáše kultury, který do Červené fondu vstoupil. Podle informací ČTK jsou ve fondu zatím vyšší jednotky milionů korun.
Červená avizovala, že odmítá přijímat k narozeninám květiny a dary, preferuje případný příspěvek do svého fondu. Dnes ale měla radost z pozdravu a požehnání od papeže Františka, který jí byl předán, a z třípatrového dortu.
Červená vytvořila na čtyřech kontinentech přes 110 operních rolí a spolupracovala s režiséry a dirigenty nejzvučnějších jmen. Celosvětovou slávu jí přinesla role Bizetovy Carmen, kterou zpívala po celém světě a nahrála na gramofonové desky. Uvádí se, že v této úloze ji přední světové scény viděly 156krát. Po emigraci počátkem 60. let se do své vlasti vrátila až po roce 1989.
