Článek
I když se Pražský hrad snaží zastavit ochlazování vztahů mezi Českou republikou a Čínou a prezident je kvůli tomu ochoten změnit názor a podniknout cestu na dubnový summit do Pekingu, hlavního města země zasažené koronavirem, jenom vůle Hradu stačit nemusí.
Klíčové pro další vývoj vztahů mezi Prahou a Pekingem totiž bude, zda se nakonec uskuteční návštěva nově zvoleného předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu.
Pro čínské vedení je cesta českého ústavního činitele na tento ostrov extrémně citlivá a Hrad kvůli ní obdržel z Číny drsně odmítavý dopis. Zda se tam český zástupce vydá, do značné míry rozhodne příští týden jednání ústavních činitelů.
„O cestě na Tchaj-wan pravděpodobně rozhodne, jak dopadne schůzka ústavních činitelů. Předseda Senátu potřebuje znát naši společnou reakci na dokument čínské ambasády. Pak se zřejmě teprve rozmyslí,“ řekl Seznam Zprávám ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
To, že by Vystrčilova cesta mohla hradní „nápravu“ vztahů narušit, potvrdil Seznam Zprávám mimo jiné podnikatel, který má velice blízko k česko-čínským obchodním aktivitám.
„Vystrčilova cesta na Tchaj-wan by byla v rozporu se smlouvou o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Čínou,“ řekl Seznam Zprávám pod příslibem anonymity.
Podle tohoto byznysmena požadoval Hrad v souvislosti s účastí na summitu 17+1, že nebude konfrontován s kritikou směřující na protičínské postoje českých politiků, které Hrad či vláda nemohou ovlivnit.
Ústavní špičky – tedy prezident, premiér a předsedové obou komor Parlamentu – se sejdou příští středu.
Loni byli proti
Původně chtěl na Tchaj-wan zavítat zesnulý šéf Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Když loni v říjnu jednali nejvyšší ústavní činitelé o jeho cestě, stavěli k ní odmítavě. Svědčí o tom zápis ze schůze, který v únoru zveřejnil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.
„Miloš Zeman upozornil, že takto vysocí ústavní činitelé na oficiální cestu na Tchaj-wan nejezdí, a to ani v rámci Evropské unie, a že zamýšlené aranžmá cesty by v Pekingu nepochybně bylo viděno jako provokace a diplomaticky necitlivý a nevhodný krok. Ke kritice záměru Jaroslava Kubery se přidal Andrej Babiš, podle něhož by se jednalo o nevhodnou cestu i z vnitropolitického hlediska. Citlivost takto vysoké oficiální návštěvy Tchaj-wanu zdůraznil i předseda Sněmovny Radek Vondráček,“ psalo se v hradním dokumentu.
Proti Kuberově tchajwanské cestě se před několika týdny ostře postavila čínská ambasáda. V dopise zaslaném na Hrad uvedla, že návštěva „silně ublíží cítění čínských lidí, uškodí přátelské atmosféře spolupráce mezi Čínou a Českou republikou, reputaci České republiky u čínské veřejnosti a zájmům České republiky“.
Hrad dopis předal Kuberovi v lednu s vlastním dodatkem, že je cesta „krajně nevhodná“.
Cesta se měla uskutečnit na konci února, Jaroslav Kubera ale v lednu zesnul.
