Článek
Česká republika má obrovské rezervy u bio ovoce a zeleniny. Je tady prostor zásadním způsobem navýšit jejich produkci, tvrdí Svaz ekologických zemědělců. Volá proto po dlouhodobé a strategické podpoře státu.
„To není jen tak – najít farmu. Dodávat do obchodu jen obyčejnou mrkev znamená vyčistit ji, dobře zabalit, uskladnit. Malí na to nemají kapacitu a větší sedláci většinou nemají problém s odbytem v rámci bedýnek nebo farmářských trhů ve svém regionu. Nemají tudíž potřebu navyšovat,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy výkonná manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
„Potřebovali bychom strategický zásah státu, který by řekl: Ano, my potřebujeme navýšit procento producentů bio ovoce, bio zeleniny, chceme investovat do toho, aby se budovaly skladovací kapacity a odbytové řetězce, a budeme do toho šlapat jako stát. Tohle jsem bohužel ze strany státu zatím neslyšela. Věřím ale, že to přijde,“ dodává.
Zemědělci musí chtít
Za tři roky začíná nové programové období pro společnou zemědělskou politiku, kdy do systému mohou vstupovat nové subjekty. Svaz zastupující rolníky, zpracovatele, obchodníky, neziskové organizace i spotřebitele proto už nějakou dobu intenzivně vyjednává i s Ministerstvem zemědělství, za jakých podmínek to bude. Právě se rodí příprava nového akčního plánu pro ekologické odvětví. Podle Kateřiny Urbánkové se řeší konkrétní potraviny, u kterých absolutně nedává smysl je dovážet, jako třeba bio brambory či pekárenské produkty.
„Snažíme se jít i cestou vzdělávání, jak dojít k ekologickým postupům. Je daleko jednodušší naučit konvenčního zemědělce, který pěstuje brambory, ekologickým postupům, než třeba farmáře, který už pěstuje bioječmen, aby pěstoval ještě bio brambory. Nemá na to postupy, technologie. Nemá uskladnění, lidi, nemá na to nic,“ říká manažerka. K ekologickým postupům podle ní ročně přejdou desítky až stovky těch konvenčně zaměřených farmářů.
Nárůst se však zastavil – Ministerstvo zemědělství zavřelo vstup do dotací pro nové subjekty. „Můžete vstupovat jenom s půdou, která byla už pod pětiletým závazkem, ale ne s novou půdou. Takže teď se snažíme vyjednat s resortem změnu, vyjednat přechodné období, aby mohly vstoupit nové farmy. Jinak se trh zakonzervuje, neotevře se těm, kteří jsou schopni přinést inovace. Když je nepustíme do systému, je to špatně, protože právě tím ztrácíme konkurenceschopnost se zahraničím,“ vysvětluje manažerka v pořadu Ženský byznys.
Jde prý hlavně o motivaci. Nastavit pravidla ze strany státu tak, aby lidé chtěli hospodařit na svěřené půdě šetrněji. „To znamená motivace z hlediska platby na plochu, bonifikace z hlediska procent, dotace, na kterou dosáhne. To všechno jsou parametry, když se ten sedlák má rozhodnout,“ uvažuje Kateřina Urbánková.
Zásadní je podle ní zajistit odbytový kanál. Farmář musí vědět, komu a za kolik bude dlouhodobě dodávat. Musí mít agronoma, který bude vědět nebo aspoň tušit, co má dělat.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Celostátní nevládní nezisková organizace sdružuje zemědělce, zpracovatele, obchodníky a zástupce škol, nevládních organizací či spotřebitelů.
Jeho cílem je trvale udržitelným ekologickým zemědělstvím chránit životní prostředí, přírodu a její zdroje, a také produkovat kvalitní biopotraviny.
Svaz se mimo jiné věnuje osvětě a vzdělávání. Nabízí také zkušenosti svých zahraničních partnerů. „Máme i zahraniční know-how, předat ho umíme, ale také máme co vylepšovat. Třeba experta na brambory žádného nemáme, máme ale spoustu farem, které bio brambory dělají. Potřebujeme podporu státu i na financování poradenství, jen vozit sem zahraniční experty, kteří tady budou týden, budou dělat polní dny, něco stojí. My bychom chtěli výrazným způsobem navýšit procento orné půdy. Jsme realisté, pokud budeme do roku 2025 na dvaceti procentech v ekologickém zemědělství, budeme rádi. Teď jsme na čtrnácti procentech,“ odhaluje požadavky svazu jeho výkonná manažerka.
„Lidé začínají vyvíjet tlak na podmínky, ve kterých potraviny vznikají. Když jdou za domem se psem nebo si tam hrají děti a tamhle se stříká pole, tak jim to vadí. Ta krajina není v kondici, v jaké by měla být. Já ale neříkám, že za všechno můžou konvenční zemědělci,“ dodává.
Pět procent veřejného stravování ať tvoří biopotraviny
Evropská unie navíc nyní připravuje vydání prováděcí strategie, kam by se mimo jiné mělo zemědělství ubírat. Už dva roky proto lidé z PRO BIO Svazu ekologických zemědělců intenzivně vyjednávají s českou politickou reprezentací.
„My bychom chtěli, aby naše vláda předložila poslancům návrh, že by od roku 2021 nebo nejpozději 2022 mohlo být alespoň pět procent ve veřejném stravování v rámci zákona o veřejných zakázkách právě z ekologického sektoru, tedy bio. Už se o tom s Ministerstvem zemědělství bavíme, že v některých komoditách to může být více, jinde méně,“ říká Urbánková.
Mají to tak podle ní i ostatní státy. Některé 20 procent, jiné, ambiciózní, 60 procent. Někdo cílí dokonce na 90 procent. „Jde o to, aby to farmy motivovalo přejít do režimu ekologického fungování, pokud bude odběr pro veřejné stravování nastaven zákonem,“ řekla v pořadu Ženský byznys.
