Článek
Pětina Čechů počítá s tím, že během velikonočních svátků navštíví své blízké, a to i navzdory vládním opatřením. Ta aktuálně až do 12. dubna omezují kontakty mezi lidmi, kteří nejsou členy jedné domácnosti, a zároveň povolují přejezdy přes hranice okresů jen ve výjimečných případech. Vyplývá to z průzkumu, který během března realizovala agentura Median mezi tisícovkou respondentů.
Obecně se přitom Češi v otázce na navštěvování se během Velikonoc prakticky dělí na dvě skupiny – 46 procent se nechystá vyrazit na návštěvu a dalších 48 procent se chce s příbuznými potkat. Chuť vycestovat za blízkými mírně roste u mladších ročníků v rozmezí 15 až 34 let, kdy uvedlo 55 procent lidí, že plánuje vyrazit na návštěvu. Naopak u lidí ve věku nad 55 let plánuje návštěvu 38 procent dotázaných.
„Mladší ročníky mají větší touhu navštívit známé a příbuzné, je to také možná dané tím, že děti spíše jezdí za rodiči, než že by rodiče jezdili za dětmi. Vychází nám zároveň ve více výzkumech, že starší generace jsou konzervativnější a bojácnější,“ vysvětluje Přemysl Čech, ředitel Medianu, a dodává, že z výzkumu také vychází, že mladí se i méně bojí samotného viru covid-19.
Vládním opatřením mladí nejvíce rozdávají „pětky“
Větší chuť cestovat během svátků za blízkými u mladých koresponduje s jejich horším vnímáním účinnosti současných vládních opatření. V rámci průzkumu byli dotázáni, aby oznámkovali opatření známkami jako ve škole. Lidé ve věkové skupině 26 až 35 let pak udělili opatřením nejhorší známku – v průměru 3,93 – a zároveň nejčastěji rozdávali i pětky.
Oproti nim opět nejkladněji hodnotili lidé ve věku nad 55 let s průměrnou známkou 3,2.
To, že lidé začínají brát nařízená opatření s rezervou, je patrné i z dotazu, nakolik je skutečně dodržují. Mezi únorem a březnem důslednost Čechů poklesla. Zcela opatření dodržuje 39 procent, v únoru to bylo 54 procent. Zvedl se podíl osob, které uvádějí, že opatření spíše dodržují – a to ze 41 procent v únoru na 49 procent v březnu.
„Mladší jsou ti, kteří tu ochotu stahují. Chtějí více cestovat, chtějí víc uvolnění, celkově vnímají covid-19 jako menší riziko,“ vysvětluje Přemysl Čech.
Antipatie k premiérovi rostou
Celá situace se také podle průzkumu promítá do postojů veřejnosti k premiérovi Andreji Babišovi (hnutí ANO). Značně vzrostl od listopadu počet lidí, kteří by si přáli jeho odstoupení. V listopadu si to „určitě“ přálo 22 procent dotázaných, v březnu 46 procent a celkově i s lidmi, kteří uvedli, že by měl premiér „spíše odstoupit“, je pak pro konec vlády Andreje Babiše 61 procent respondentů.
„Zesílila ta tendence, to volání po odstoupení,“ komentuje výsledky průzkumu Přemysl Čech s tím, že situace podle něj graduje.
Opět premiér zaznamenává největší antipatie u lidí ve věkové kategorii 15 až 34 let, kdy by pro odstoupení premiéra byly více než tři čtvrtiny respondentů (77 %). Největší podporu má pak u starších lidí nad 55 let, kde by proti odstoupení byla skoro polovina z nich (48 %).