Článek
V uplynulých deseti letech byly Lesy České republiky jedním z ekonomicky nejúspěšnějších státních podniků a jejich výnosy pomáhaly posilovat státní rozpočet. Na to, aby se jejich hospodaření otřáslo, nebyla potřeba žádná ekonomická krize. K propadu stačil pětimilimetrový brouk, lýkožrout smrkový, který od roku 2015 postupně likviduje smrkové porosty po celé republice, ty státní nevyjímaje.
Za loňský rok už vykázaly téměř miliardovou ztrátu a podle minulý týden zveřejněné strategie rozvoje mají být v červených číslech minimálně do roku 2023.
Podnik totiž už nemá rezervy, které by mu pomohly překonat kůrovcovou kalamitu, která s sebou nese mnohem nižší výkupní ceny dříví a zároveň vyšší náklady na těžbu dřeva i obnovu broukem zničeného lesa. Veškeré zisky totiž Lesy ČR v uplynulých letech odvedly do státního rozpočtu. A s pomocí opačným směrem nemohou počítat.
Od roku 2013 státní podnik převedl do státního rozpočtu 32 miliard korun na základě novely zákona o státním podniku z téhož roku. Poslední platba byla za rok 2018, kdy už v Česku naplno řádil kůrovec a lesníci věděli, že na boj s ním budou potřeba nejen motorové pily, ale i peníze. Kvůli odvodům do státního rozpočtu ale Lesům ČR, spravujícím 1,2 milionu hektarů státních porostů, nezbyly žádné rezervy.
„Obecně platí, že každý dobrý hospodář si v letech, kdy se mu daří, vytváří rezervy na léta, která budou horší,“ říká ředitel státního podniku Josef Vojáček. Do funkce nastoupil v září 2018, kdy už kůrovcová kalamita postupovala celou republikou. „Já nechci být po bitvě generálem. Ale viděno z dnešního pohledu je to samozřejmě tak, že pokud by tady byla vytvořená část rezerv z prostředků, které Lesy ČR měly k dispozici v době, kdy se hospodářsky dařilo, byla by ta situace dnes jiná,“ přiznává. Ideální výši rezerv pro vyrovnané hospodaření odhadl na zhruba 10 miliard korun, tedy asi třetinu toho, kolik stát z podniku za šest let vyčerpal.
Podle Vojtěcha Bílého, mluvčího ministerstva zemědělství, které je zřizovatelem Lesů ČR, je však převod zisku státních podniků do rozpočtu státu zákonný proces, který se aplikuje v době hospodářského výsledku.
„Dle zákona o státním podniku převádí podnik do fondu zakladatele část nerozděleného zisku minulých let a použitelného zisku podniku. Ekonomická situace vlastníků lesů se rapidně zhoršila v roce 2019. Na tuto prudkou změnu podmínek, vyvolanou nejenom kůrovcovou kalamitou, ale též vlivem řady nepříznivých událostí v okolních státech s dopadem na trh s dřívím, zakladatel reagoval pozastavením odvodů do fondu zakladatele. V roce 2018 ministerstvo zemědělství přistoupilo k tomu, že snížilo odvod do státního rozpočtu pro LČR z 3 miliard stanovených zákonem o státním rozpočtu na 2,5 miliardy. Půl miliardy nahradilo zvýšenými příjmy z jiných zdrojů. Obdobně postupovalo i v roce 2019, kdy z jiných zdrojů nahradilo celý, v zákoně o státním rozpočtu předepsaný, odvod z Fondu zakladatele ve výši 1 miliardy korun,“ vysvětluje mluvčí.
Podle ředitele Vojáčka je však v souladu se zákonem samotný odvod, nikoliv jeho výše. „Ta je dána čistě rozhodnutím zakladatele státního podniku,“ říká ředitel Lesů ČR.
Stejně se už v loňském roce vyjádřil poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09), který byl v době, kdy Lesy ČR začaly do státního rozpočtu odvádět své zisky, ministrem financí.
„V roce 2012 jsme skutečně prosadili koncept v rámci protikrizových opatření možnost odvádět z Lesů ČR peníze do státního rozpočtu. Poprvé ten odvod byl v roce 2013. Vláda premiéra Fischera pak v roce 2014 rozhodla o odvodu 6,5 miliardy korun. A to mělo skončit, protože v ten moment bylo jasné, že je po krizi, a dál to měly být finanční rezervy České republiky. Dohromady je to téměř 30 miliard korun, které si státní rozpočet i v dobách, kdy už kůrovcová kalamita zuřila a současně tady byla vysoká konjunktura, vytáhl z Lesů ČR. Co můžeš prožrati dnes, nenechávej na zítřek,“ uvedl Kalousek loni v březnu.
Podle Vojtěcha Bílého však ministerstvu není znám žádný pokyn tehdejšího ministra financí nebo vlády, že by využití zisku státních podniků mělo být časově omezené.
„Naopak, převod prostředků z Fondu zakladatele do státního rozpočtu byl i po roce 2014 s ministerstvem financí každoročně projednáván jako jeden z možných příjmů státního rozpočtu a následně byl vždy do zákona o státním rozpočtu zakotven. Je třeba si uvědomit, že státní rozpočet se připravuje již v červnu předcházejícího roku a časový interval mezi naplánováním výše odvodu a jeho provedením je zhruba jeden a půl roku,“ říká mluvčí.
Státní podnik, který například v roce 2015 odvedl do státního rozpočtu rekordních 8,22 miliardy korun, tak teď musí provoz financovat částečně i z půjčených peněz.
„To, že přechodně používáme cizí zdroje, je záležitost, kterou všechny soukromé firmy znají. Nedostatek prostředků je dán různými finančními instrumenty, o kterých uvažujeme, například kontokorenty pro náhlé potřeby. Myslím, že jak naši zaměstnanci, tak naši partneři nemusejí mít žádné obavy o solventnost Lesů ČR,“ uklidňuje Vojáček, který už těsně po svém nástupu zavedl ve státním podniku úsporná opatření.
Výrazně přiškrtil investice včetně plánů na stavbu nového moderního ředitelství v Hradci Králové za půl miliardy, omezil peníze na reklamu a marketing a také zredukoval počet zaměstnanců ředitelství.
Podle rozvojové strategie chce být státní podnik opět v zisku v roce 2024. Avšak pouze pokud se nebude dál prohlubovat klimatická krize, která má vliv i na vývoj kůrovce.
