Článek
Další postup bude záviset na prezidentce Zuzaně Čaputové, která plebiscit vyhlašuje. Za sbíráním podpisů za referendum stály zejména strany a politici, jež utrpěli porážku v loňských parlamentních volbách. V novodobé historii Slovenska bylo úspěšné jen jedno lidové hlasování, ostatní ztroskotala na nízké účasti.
Čaputová má nyní 30 dnů na to, aby stanovila termín konání referenda. Tato lhůta ale neplyne, pokud hlava státu nechá referendovou otázku prozkoumat ústavnímu soudu. Prezidentka podle svého mluvčího Martina Strižineca oznámí své rozhodnutí poté, co se při prozkoumání petice potvrdí, že ji podpořilo ústavou předepsaných alespoň 350 000 lidí. Někteří slovenští právníci už dříve zpochybnili, že konání referenda o nových volbách je v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi dříve už byla.
„Referendum je výsostné právo. Chci odmítnout zpochybňování, zda lidé mají právo na takovýto typ referenda. Když moc poslance pochází z lidu, tak lid má právo požádat ho, aby si zkrátil volební období,“ uvedl expremiér Peter Pellegrini, který loni po odchodu z bývalé vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) založil novou stranu Hlas-sociální demokracie. Ta je podle průzkumů veřejného mínění nejpopulárnější stranou v zemi a podílela se na sbírání podpisů pod zmíněnou petici.
Podpisy shromažďoval také například Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Jeho strana po porážce v loňských volbách skončila po předchozím dlouholetém vládnutí v opozici.
Pro platnost samotného lidového hlasování je podle ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno referendum, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU. V referendu Slováci naposledy rozhodovali v roce 2015, plebiscit o ochraně tradiční rodiny tehdy ztroskotal na nízké účasti.
Obliba nynější čtyřčlenné vládní koalice mezi obyvateli Slovenska postupně klesla, výraznější propad preferencí zaznamenalo zejména nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Jeho šéf Igor Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice. Nová vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OLaNO Eduarda Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví.
