Článek
Vláda včera rozhodla o jednorázovém příspěvku ve výši 25 000 Kč pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na hlavní i vedlejší činnost, které byly postiženy dopady v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními. Původní návrh kompenzace pro živnostníky zněl 15 tisíc korun měsíčně. Odborníci zatím nemají úplně jasno, jaké konkrétní dopady na podnikatele to bude mít, opatření nyní analyzují. Návrh může navíc doznat změn při schvalování v parlamentu. Seznam Zprávy tedy zatím přinášejí podrobnosti, které znají, a pochyby, které se objevují.
Kdy bude jasná definitivní podoba podpůrného programu?
Návrh jde do poslanecké sněmovny 7. dubna k projednání v režimu legislativní nouze. Podle toho, jak na něj reagují odborníci a opoziční politici, je možné, že dozná změn.
Kdo bude mít na podporu nárok?
Osoby samostatně výdělečně činné, tedy podnikatelé i další povolání – například poradci – dostanou jednorázový bonus ve výši 25 tisíc korun. Musejí mít tržby z podnikání alespoň 15 000 korun měsíčně, za rok 2019 minimálně 180 tisíc korun ročně. Pokud je samostatná výdělečná činnost vedlejším příjmem, musí jít o invalidní nebo starobní důchodce, lidi pobírající rodičovský příspěvek nebo ženy na mateřské. Podporu dostanou také pečující o potřebnou osobu, kteří si takto přivydělávají. Pokud je někdo zaměstnaný a podniká „na vedlejšák“, bez splnění uvedených podmínek nárok mít nebude.
Tento příspěvek bude bonus sledovaný zcela odděleně od dalších daňových nedoplatků, nebude předmětem výkonu rozhodnutí (exekucí) apod.
Kdo nárok mít nebude?
Smůlu mají ti, kteří již živnost přerušili a šli se nahlásit na úřad práce, těch se bonus týkat nebude.
Jak nárok doložit?
V principu je třeba porovnat tržby za první tři loňské měsíce a za leden až březen 2020. Pokud tam bude propad nejméně deset procent, může podnikatel o podporu žádat.
Jak ale upozorňuje ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Eva Svobodová, není zatím jasné, čím bude propad dokládat. Zda fakturami, tržbami nebo něčím jiným.
Kde žádat?
Podporu má na starosti ministerstvo financí, tedy jemu podřízené orgány finanční správy. Půjde o jednoduchý elektronický formulář, žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na který má být částka odeslána.
Žádosti bude finanční správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady. Pokud bude žádost podána elektronicky a jinak než datovou schránkou nebo se zaručeným elektronickým podpisem, bude třeba do pěti dnů finanční správě doručit také vlastnoručně podepsanou listinnou žádost.
Kdy žádat?
Elektronický formulář má finanční správa zveřejnit do 3. dubna. Zřejmě bude možné žádost podat ještě 60 dnů po konci dubna.
Na kolik to vyjde stát?
Dopady na veřejné rozpočty se předpokládají v maximální výši 16 miliard Kč. Odhad vychází z počtu kolem 500 000 osob samostatně výdělečně činných s hlavní činností a s navýšením o další osoby s činností vedlejší. „V praxi nicméně ne všechny tyto osoby byly postiženy krizovými opatřeními, a nesplňují tedy podmínky pro poskytnutí kompenzačního bonusu. Reálný dopad tedy zřejmě bude nižší,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Výhrady vůči vládnímu návrhu
Podmínka meziročního propadu tržeb za první kvartál může být pro někoho „diskriminující“. Například když OSVČ propad tržeb postihl až v březnu a zároveň měla lepší letošní leden a únor než ty loňské (kvůli ekonomické konjunktuře, rozšíření podnikatelské činnosti apod.). V konečném důsledku tak možná na tento program dosáhne méně lidí než na původních 15 tisíc měsíčně.
„Příjmové kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se podnikáním skutečně živí, na kompenzační bonus ve výši 25 tisíc korun dosáhla. Konkrétně ministerstvo financí předpokládá, že by si nárok mohlo uplatnit až 600 000 OSVČ,“ míní mluvčí resortu Michal Žurovec. „Každá regulace musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by v jednotlivých případech docházelo k mnohem větším nespravedlnostem, například k podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval,“ doplnil.
Dosáhnout na podporu budou mít problém také třeba podnikatelé, kteří vydávají dárkové poukazy, ale služby nemohou provádět. Účetně příjem zatím mají, do meziročního poklesu půjdou až v následujícím období. „Pracuji jako lektor jógy a pořádám kurzy cvičení. Kurzy jsou placeny dopředu a posléze je kurzovné odečítáno podle účasti. Tedy vykazuji příjem, ale práce nemůže být vykonána kvůli zákazu. Vyčerpání služeb bude moci být až po uvolnění zákazu. To ale budu muset pracovat bez příjmů, jelikož klienti už mají zaplaceno a budou si vybírat pouze to, co si nemohli z důvodu zákazu vyčerpat. Tato situace bude obdobná i pro spoustu kadeřnic, kosmetiček, masérů atd., kteří vydávají dárkové poukazy,“ stěžuje si čtenář Seznam Zpráv.
Podle šéfky AMSP je pro některé podnikatele problém, že dostanou jednorázovou dávku jen do konce dubna. Nevědí totiž, co se s jejich podnikáním bude dít pak. „Živnostníci potřebují víc informací, aby se mohli včas připravit. Očekává se, že vláda vydá nějaké informace o postupném návratu k normálu a po Velikonocích se budou opatření uvolňovat. Podnikatel se na to musí připravit: potřebuje vědět, kolik bude moci mít v provozovně lidí a za jakých podmínek,“ podotkla Eva Svobodová.
