Pět vět, které jsme prověřili, i když je pronesl „svrchovaný premiér“

„Vyslovte vládě nedůvěru, ale počítejte s tím, že naši lidé nejsou hloupí a že v nastávajících volbách to náležitě zhodnotí.“

Těmito slovy ukončil premiér Andrej Babiš proslov ve Sněmovně, kterým se minulý týden obhajoval před hlasováním o nedůvěře.

Citované větě předcházel výčet úspěchů, za který od svých příznivců sklidil dlouhotrvající potlesk.

Bylo proč tleskat?

Podívali jsme se po týdnu na Babišovu prezentaci podrobněji.

Premiér dokazuje tvrzení výčtem „klíčových profesí“, kterým vláda pomohla. Zvýšení platů „učitelů, policistů, hasičů, vojáků, pracovníků sociálních služeb a sestřiček“ bylo opravdu unikátní. Ještě v roce 2013 se mzdy státních zaměstnanců nelišily od českého průměru, na konci Sobotkova vládnutí, když byl Babiš vicepremiérem, už dosahovaly 105 procent průměru. Loni byly o desetinu nad průměrem.

Tvrzení však neplatí pro celou ekonomiku. Průměrná reálná mzda vyrostla za Babišovy vlády o 11 procent, o tři procenta méně než za časů vlády premiéra Sobotky. O šest procent zaostává za sociálnědemokratickými premiéry z let 2002-2006.

Andrej Babiš si toho je vědom, proto připomněl, že snížil daň z příjmu zaměstnanců. Obdobný krok však podnikli i jeho předchůdci Paroubek a Topolánek.

Během Babišovy vlády vyrostly penze reálně o 18 procent, o pět procent rychleji než v časech premiérů Paroubka nebo Topolánka. Nemá smysl srovnávat Nečasovu a Sobotkovu vládu, kterým v rychlejší valorizaci zabránily dopady a důsledky hospodářské krize.

Spíše než snaze současného premiéra vděčí senioři za přilepšení okolnostem. Zákon předepisuje, že se penze zvyšují podle reálných mezd s dvouletým zpožděním. Důchody z časů Babišovy vlády kopírují prudký nárůst platů během vrcholné konjunktury v období 2016-2019.

Zároveň v Česku platí, že penze rychle rostou ještě druhý rok po příchodu krize, i když mzdy už stagnují. Také proto se za Babišovy vlády zvýšil podíl průměrného důchodu na hrubé mzdě na 42 procent. Pořád to přesto nestačí na dalšího krizového premiéra Nečase, kdy byl podíl pro důchodce ještě příznivější.

Své tvrzení ve Sněmovně Andrej Babiš doložil výrokem, že Česko „předběhlo v HDP na hlavu Portugalsko, Řecko, Španělsko i Itálii“.

Opravdu, ekonomickým výkonem v přepočtu na obyvatele předběhli Češi Řeky ještě za Sobotkovy vlády v roce 2017. Portugalce těsně předstihli díky tomu, že se tamní ekonomika loni propadla hlouběji než v Česku. Italové a Španělé mají podle Eurostatu před „východoevropským tygrem“ dosud bezpečný náskok.

Pokud se však ekonomický výkon přepočte na cenovou úroveň dané země, pak loni Češi předstihli také Španělsko a dostali se na dohled Italů. Naopak po jiných úpravách, třeba po odečtení dividend zahraničních podniků, zůstává Česko za Španěly i za Portugalci.

Poměřování s jihoevropskými zeměmi má tu výhodu, že odvádí pozornost od faktu, že český růst byl v éře Babišovy vlády nejhorší z jedenácti východoevropských států EU. Bylo vinou krize, že se propadl proti úrovni roku 2017 o 220 eur na obyvatele, avšak osm postkomunistických států žádný výpadek nezaznamenalo. Češi jsou horší i z toho důvodu, že zdejší ekonomika ztrácela dech už v roce 2019.

Doložit takové tvrzení je možné jedině investicemi v dopravě.

„Postavili jsme 59,3 km nových dálnic a dalších 107,3 km jsme rozestavěli,“ pochlubil se Babiš poslancům. Použil korektní čísla a tím de facto přiznal, že investiční ofenzíva selhala. S necelými šedesáti kilometry dálnic by dosáhl třetího nejhoršího výsledku od listopadu 1989. Horší bilanci měli jen premiéři Zeman a Sobotka, ve druhém případě však nesou odpovědnost opět i ministři dopravy z Babišova hnutí ANO.

Nakonec však může současná vláda dopadnout lépe. Ředitelství silnic a dálnic dosud trvá na tom, že do konce roku otevře čtyři dálniční úseky, především na D11 a D35 u Hradce Králové. Dokončená výstavba tím překročí hranici sta kilometrů a premiér dosáhne na čtvrtý nejlepší výsledek za Topolánkem, Klausem a triumvirátem Špidla-Gross-Paroubek.

Na druhé straně dojem z investic shazuje, že 38 nových kilometrů vzniklo pouhým rozšířením silnic I. třídy.

Andrej Babiš se vymezil proti výtkám, že svým rozhazováním zadlužil příští generace.

„Prosím vás, lidi, poslouchejte, nevěřte té demagogii! Jsme čtvrtá nejméně zadlužená země v Evropské unii za rok 2020,“ odkázal na nezpochybnitelný fakt. V roli ministra financí a premiéra snížil státní dluh ze 44 na 30 procent HDP, proto prý může v krizi podpořit každého, kdo potřebuje.

V širších souvislostech obstojí výklad jen zčásti. Čtvrtý nejnižší státní dluh v Evropě mělo Česko už v roce 1999 při nástupu Miloše Zemana. Utrácením levicových premiérů se do roku 2007 propadlo na deváté místo. Trend se podařilo obrátit pravicovým vládám v časech finanční krize. Ministr financí Andrej Babiš převzal sedmý nejnižší dluh a pokračováním úsporné politiky svého předchůdce Kalouska vrátil Česko na čtvrté místo už v roce 2017.

V roli premiéra však Andrej Babiš opět změnil kurz. Podle prognózy Ministerstva financí a výpočtů MMF to znamená pád na šesté místo už letos. Bez úsporných reforem, o kterých se zatím nemluví, dosáhne státní dluh za čtyři roky 56 procent ročního hospodářského výkonu a bilance státní pokladny bude v Evropě až jedenáctá.