Článek
KSČM už sepsala návrh, který mění výměr dovolené. Pravice i firmy se na jejich nápad ale moc netváří. Podle nich by to podnikům ztížilo jejich pozici na trhu.
„Pokud by to Sněmovna i Senát schválily, mohlo by to naši zemi přivést do recese. Snížilo by to HDP o jedno až dvě procenta. To by nás srazilo do kolen,“ varuje Ladislav Minčič z Hospodářské komory.
Anketa
Jedna ze spoluautorek návrhu na zákonem garantovanou pětitýdenní dovolenou Hana Aulická Jírovcová z KSČM ale tvrdí, že už teď většina zaměstnavatelů pětadvacet dní dovolené zaměstnancům poskytuje.
„Není to nic nového. Už dnes máme 77 % zaměstnavatelů, kteří mají pět týdnů dovolené ve svých vnitřních předpisech nebo díky kolektivní smlouvě. Malujeme katastrofické scénáře,“ říká v Duelu na argumenty Hospodářské komory.
Komunisté tvrdí, že pětitýdenní dovolená by neměla „výrazné dopady“ na podnikatelské prostředí.
Minimální počet dnů dovolené v EU.
S takovou argumentací ale podnikatelé nesouhlasí. Proti je Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Podle Minčiče by ekonomiku takové opatření připravilo o desítky miliard korun. Problém vidí hlavně u menších a středně velkých firem, které si nemůžou další týden dovolené pro zaměstnance dovolit.
„Hrozilo by i propouštění. Zásadní problém je i v tom, že týden navíc je dnes často benefit, kterým zaměstnavatelé soutěží o zaměstnance na trhu práce. Kdyby se to plošně zvedlo o týden i pro soukromý sektor, může dojít k dominovému efektu. Lidé pak budou poptávat šest týdnů dovolené. To může mít neblahý dopad nejen na zaměstnavatele, ale na celé hospodářství,“ tvrdí Minčič.
Předvolební sliby
Pět týdnů dovolené slibovala ČSSD v předvolební kampani, víc dnů volna pro všechny dlouhodobě prosazují i odbory. Komunisté svým návrhem chtějí srovnat délku dovolené v soukromé sféře s placeným volnem zaměstnanců, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu. Ti mohou čerpat pět týdnů ročně už teď.
Možnost prodloužení základní výměry dovolené zaměstnavatelem by předloha ponechala. Novela nemění délku dovolené učitelů a akademických pracovníků vysokých škol, která je osm týdnů.
Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé chtějí, aby byla účinná od roku 2020.
Dlouhá pracovní doba
Podporu změnám vyjádřila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Opírá se přitom o data OECD, podle nichž patří Česko k zemím s nejdelší pracovní dobou, v průměru je to 1 776 hodin ročně.
Počet odpracovaných hodin ve vybraných zemích. Data za rok 2017.
Resort také zmiňuje průzkum firmy Trexima z roku 2016, podle kterého pět týdnů dovolené nabízí 34 % společností, většinou šlo o velké firmy. Co se týče dat z informací o sjednaných kolektivních smlouvách za rok 2018, ministerstvo dodává, že zvýšení dovolené nabízí téměř 77 % zaměstnavatelů. Dopady na rozpočet pak úřad vyčíslil na přibližně 9 miliard korun.
Ministryně také argumentuje tím, že odpočatý zaměstnanec je méně náchylný k úrazům a že řada evropských zemí už pět týdnů dovolené nabízí.
