Článek
Transfúzní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si obvykle drží zásobu krve na dva, tři i více týdnů. V současné době mají zásoby na dva až tři dny.
„Určitě posledních sedm let jsme takto nízké zásoby krve neměli,“ líčí Daniela Dušková, primářka transfúzního oddělení ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a situaci popisuje jako „velice vážnou“, i když se pacienti zatím nemusí obávat, že nedostanou transfúzi nebo že by se kvůli nedostatku krve odkládaly operace.
„Je to na hraně. Snažíme se kontaktovat naše dárce,“ hlásí Pavel Žára, vedoucí komunikace Fakultní nemocnice Brno s tím, že krev dodávají i do dalších nemocnic.
A stejný problém potvrzují i další velké nemocnice. Primářka krevní banky Fakultní nemocnice u svaté Anny Jarmila Celerová v tomto týdnu popsala, že takto kritickou situaci dokonce „nikdo nepamatuje“. Stejný problém řeší i Fakultní nemocnice v Motole.
„Obvykle si jednotlivá transfúzní oddělení v zemi vychází vstříc, a když něco chybí, tak si vzájemně pomáháme, letos to ale není možné praktikovat. Každý je rád za to, co má pro své pacienty,“ tvrdí primářka Daniela Dušková z Všeobecné fakultní nemocnice.
Důvodem takto razantního nedostatku krve v Česku je podle oslovených nemocnic souběh každoročního letního poklesu s novými problémy kvůli koronaviru.
Další dopad pandemie
Léto představuje z pohledu krevních bank řadu problémových faktorů: dárci jezdí na dovolenou a nenachází tolik času na odběr krve, aktivní jsou klíšťata, jejichž přisátí znamená měsíční odklad dárcovství, a zároveň jsou častější havárky.
Fakultní nemocnice v Brně na svých stránkách konkrétně rozepisuje, jakou zásobu krve si může nehoda vyžádat.
„Na začátku léta bylo nutné nahradit masivní krevní ztrátu dvěma řidičům s mnohačetným poraněním po těžké autonehodě. Během krátké doby spotřebovali 83 transfúzních jednotek červených krvinek, 8 jednotek plazmy a 21 jednotek krevních destiček,“ vypočítává v osvětovém článku nemocnice.
V něm uvedla i příklady dalších tří pacientů a vyčíslila, že na zajištění léčby těchto celkem pěti lidí se podílelo více než 500 dárců.
Kolik krve je k léčbě potřeba
Onkologicky nemocná dvouletá holčička spotřebovala v důsledku svého onemocnění v posledních dvou měsících 70 jednotek krevních destiček a 12 jednotek červených krvinek.
Pro rozsáhlé popáleniny bylo nutné mladému pacientovi během léčby podat 105 transfúzních jednotek červených krvinek, 10 jednotek plazmy a pět jednotek krevních destiček.
Další pacientka tohoto léta se vzácným onemocněním krve musela dostat rekordních 531 dávek krevního derivátu vyráběného z dárcovské plazmy.
K tomu všemu se letos přidala pandemie koronaviru. A ta lidi ovlivnila hned v několika rovinách.
„Dárci například jeli do rizikových oblastí, třeba jen na nákup do místa, kde je ohnisko viru, a následně odkládají darování krve,“ konstatuje Pavel Žára z brněnské fakultní nemocnice.
„Dokonce zaměstnavatelé nedoporučují svým zaměstnancům, kteří pracují v rámci home office, aby chodili mimo domov, mimo pracoviště. Nebo jsem zjistila dotazováním, že se lidé bojí, že ve zdravotnickém zařízení covid získají,“ říká Daniela Dušková z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Podle ní se ale lidé nemusí na transfúzních odděleních viru obávat. „Máme všechno ošetřeno tak, aby se riziko přiblížilo k nule,“ dodává Dušková.
Nemocnice dohánějí odložené operace
Dalším faktorem je, že nemocnice přes léto dohánějí operace a zákroky, které musely odkládat během jarního nouzového stavu. I to si žádá krev navíc. Krevní banky proto aktuálně kontaktují dárce v registrech a využívají všechny cesty k tomu, aby potencionální dárce na krizovou situaci upozornily.
A Fakultní nemocnice u svaté Anny, která má transfúzní oddělení podle mluvčí Dany Lipovské poměrně čerstvě, se snaží bojovat s nedostatkem krve i tak, že rozšířila časy, kdy dárci mohou docházet. K pondělí a středě přidává i úterní otvírací hodiny.
