Pět lidí, kteří získali od prezidenta metál za pomoc v boji s koronavirem

Nebýt tohoto zatím nedořešeného problému – nemoci covid-19 – jejich jména by 28. října 2020 mezi vyznamenanými velmi pravděpodobně nebyla. Řeč je o pětici lidí, kterým prezident udělil ocenění právě s odůvodněním, že nějakým způsobem v těžké době pomohli.

Jedno jméno bylo dopředu známé. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva udělil prezident republiky Miloš Zeman odcházejícímu ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi „za zvládnutí jarní pandemie“.

Ještě na konci září přitom odcházející ministr Prymula tvrdil, že by vyznamenání možná odmítl, kdyby se situace v souvislosti s covidem-19 nevyvíjela dobře.

„Určitě bych se pokusil o tom s panem prezidentem pohovořit, i když se to vztahuje na první vlnu, která s touto nemám moc společného. Ale je otázkou, jak se k tomu morálně postavit, pokud bychom se v souvislosti s covidem-19 ocitli opravdu ve velkých problémech,“ řekl o vyznamenání Prymula v rozhovoru s Reflexem.

Otazník pak nad Prymulovým vyznamenáním visel minulý týden, když ho Blesk zachytil, jak vychází bez roušky z restaurace Rio's na Vyšehradě. Zda mu Řád bílého lva udělí, Hrad ještě v pátek nekomentoval. Nakonec ale od prezidenta toto ocenění za mimořádné zásluhy o stát získal.

Prezident Zeman také ocenil za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů během pandemie Petra Šnajdárka. Plukovník Šnajdárek z Generálního štábu Armády ČR byl společně s dalšími vojáky koncem března povolán do služeb ministerstva zdravotnictví s úkolem postavit a vést štáb Centrálního týmu chytré karantény.

Jeho mise se prodloužila a teď – s příchodem druhé vlny koronaviru – pomáhá vylepšit novou etapu trasování, testování a propojování dat o šíření nákazy.

Armádní řečí popisuje pak svou specializaci těmito slovy: „Moje specializace je nastavená z pohledu vazeb, součinnosti, architektur, algoritmů a podobně. Jak budou předávána data a informace z bezpilotních prostředků do celkového obrazu situace. Jaká je součinnost jednotlivých složek druhů vojsk a služeb, abychom mohli řídit operace a pozemní vzdušné síly. Prostě máte někde hrozbu a musíte umět použít sílu a prostředky tak, aby to fungovalo jako celek.“

Za hrdinství prezident ocenil zdravotní sestru Janu Březinovou, která celý život pracovala ve zdravotnictví. I přesto, že je již v důchodu a prodělala rakovinu plic – o jeden plicní lalok přišla, se vrátila do nemocnice v Litomyšli a pomáhá v současné krizové situaci.

„Nabídli mi, abych si přibrala nějaké služby navíc, tak jsem na to samozřejmě kývla, protože je ten čas, kdy se má pomáhat. Kdo jiný by měl pomáhat než ženská, která dělá celý život zdravotní sestru. Moje děti o mě mají strach, to je logické. Na mém pracovišti je ale vynikající kolektiv. Vycházejí mi vstříc,“ uvedla.

Oceněn za zásluhy o stát v oblasti vědy byl biochemik a virolog Tomáš Cihlář, jehož tým v americké společnosti Gilead Sciences vyvinul lék remdesivir, do něhož jsou vkládány naděje v souvislosti s léčbou nemoci covid-19 způsobené koronavirem.

Cihláře navrhlo hnutí STAN, podle Hradu patří Cihlář mezi osobnosti, které se svými činy v těžkém krizovém období spojeném s epidemií koronaviru zasloužily o výraznou pomoc českým spoluobčanům.

„Pan Cihlář je světově uznávaný biochemik, který se podílí na vývoji přípravku remdesivir. Tento lék se ukázal jako potenciálně účinný k léčbě koronavirové infekce a zaměstnavatel pana Cihláře, firma Gilead Sciences, jej poskytla k experimentálnímu využití nejen v Číně, ale také v 50 dalších státech včetně České republiky,“ zdůvodnil na jaře svůj návrh na státní vyznamenání předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Posledním oceněným za zásluhy o stát je Tan Trinh, dlouholetý předseda Vietnamského spolku Moravskoslezského kraje a Ostravy.

V době pandemie covidu-19 přišel s iniciativou šití roušek v rámci komunity Vietnamců žijících v České republice, díky které byly předány potřebným bezplatně desetitisíce roušek a chirurgických rukavic, stejně jako významných finančních darů.