Článek
V Senátu se má příští týden rozhodnout o zásadní novele zákona, která modernizuje pěstounskou péči v Česku a mnozí si díky ní polepší: Počítá se s navýšením peněz od příštího roku pro zařízení, která pečují o ohrožené děti, i pěstouny, kteří si osvojí cizí děti. Postupně se mají zrušit i kojenecké ústavy.
Naopak jedna konkrétní skupina – prarodiče, kteří pečují o svá vnoučata – si pohorší o téměř dva tisíce korun.
V praxi to vypadá v případě zdravého osvojeného dítěte následovně: Od příštího roku budou prarodiče pobírat 6948 korun čistého namísto aktuálních zhruba 8880 korun.
Důvod je ten, že zatím pobírají odměnu pro pěstouny, která představuje 12 tisíc hrubého, tu ovšem nemusí získat všichni. Od příštího roku by měli mít naopak jistý nárok na novou dávku nazvanou „příspěvek při pěstounské péči“, speciálně určenou pro příbuzné pěstouny. Ta se ovšem odvíjí od životního minima, konkrétně u prarodičů se násobí koeficientem 1,8 – tedy reálně zmíněných 6948 korun.
„Babičky a dědečkové, které znám, se dozvědí až v lednu, že přišli o dva tisíce korun. V současné době, kdy zdražují nájmy, jídlo, úplně všechno jde nahoru, tak jsme v republice jediná skupina, která bude na změně bitá,“ upozorňuje Miroslav Lemr, který už devátým rokem pečuje o svoji vnučku.
Statisticky přitom prarodiče představují největší pěstounskou skupinu. Loni evidovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 7621 pěstounů-prarodičů, 2437 jiných příbuzných pěstounů, jako jsou tety, strýcové či sourozenci, a 5121 pěstounů bez příbuzenského vztahu k dítěti.
„Na rovinu přiznávám, že se to dotkne části pěstounů, některých babiček a dědečků. Na druhou stranu se to dotkne jen jejich odměny a nedotkne se to dalších dávek, jako je například příspěvek na potřeby dítěte,“ potvrzuje Anna Krbcová, tajemnice Asociace dítě a rodina.
„Je to systémová změna, vědělo se o ní, diskutovalo se o ní, není to omyl. Je to záměr,“ dodává senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL), která je zpravodajkou novely za senátní výbor pro sociální politiku, že šlo o cílenou změnu.
Prarodiče pěstouni prožili „hnusné příběhy“
Pěstoun a dědeček Miroslav Lemr přiznává, že mu pokles odměny vadí spíše z principu, než že by ho snížení o dva tisíce existenciálně zasáhlo. „Ale znám desítky pěstounů, pro které to bude velký zásah, opravdu veliký,“ říká s odkazem na to, že většina prarodičů je už v důchodovém věku.
Miroslav Lemr se stará o desetiletou vnučku, s její biologickou matkou, svou dcerou, prakticky ztratil kontakt. „Za každým prarodičem-pěstounem je fakt hodně hnusný příběh, je to o drogách, je to o krádežích, je to o násilí, je to hnusné, jsou to roky na antidepresivech, nikomu bych to nepřál,“ snaží se shrnout zkušenosti své i dalších pěstounů-prarodičů.
Přiznává, že sám vynaložil statisíce korun za to, když se snažil svoji problematickou dceru tahat z problémů.
Pěstouna-prarodiče proto mrzí, že novela přistupuje jinak k pěstounům bez příbuzenského vztahu, které označuje za „zprostředkované pěstouny“, protože je s dětmi párují úředníci, a jinak k lidem pečujícím o příbuzné děti, kteří se o ně sami přihlásí, a jsou tak braní za „nezprostředkované pěstouny“.
„Nechápu, že někdo bude brát patnáct tisíc korun a někdo sedm. Přitom děláme tu samou věc, vychováváme děti,“ říká Miroslav Lemr s odkazem na to, že zprostředkovaným pěstounům se naopak zvýší dávka z 12 tisíc hrubého na úroveň minimální mzdy, tedy 15 200 korun hrubého.
Zároveň kritizuje i to, že zatímco zprostředkovaní pěstouni mají odměnu vázanou na minimální mzdu, která se často mění, pěstouni v příbuzenském vztahu mají příspěvek vázaný na životní minimum, které se v posledních letech zvyšovalo jen jednou.
„Proč my pěstouni, kteří jsme si to fakt vyžrali, tak proč nám se to nevypočítává od minimální mzdy?“ ptá se pěstoun-prarodič.
Nejlepší možný kompromis
Autorem legislativní úpravy, která rozlišuje mezi pěstouny, již se rekrutují z řad příbuzných, a těmi, kteří jsou vybráni úředně, je poslanec Aleš Juchelka (ANO).
„Je to částečně zodpovědnost prarodičů, aby se starali o své vnuky, pokud to jejich děti nezvládají,“ upozorňuje poslanec Aleš Juchelka na to, že prarodiče mají ze zákona povinnost se postarat o svá vnoučata s odkazem na občanský zákoník. Tvrdí, že tak svým návrhem ve skutečnosti prarodiče ve Sněmovně uchránil před tím, aby o peníze přišli úplně.
A to je podle něj i důvod, proč se pěstounům bez příbuzenského vztahu odvíjí odměna od minimální mzdy, zatímco u příbuzných od životního minima. Má jít o kompromisní řešení.
„Zprostředkovaní pěstouni jsou lidé, kteří nenechají děti bez rodičů ve štychu, zatímco příbuzní mají vyživovací povinnost,“ říká poslanec Aleš Juchelka.
Oslovené neziskové organizace pak upozorňují i na to, že se diskutovaly i další dva aspekty – problém zneužívání dávek a dopad na rozpočet, což přiznává i autor návrhu Aleš Juchelka.
„U prarodičů docházelo ke zneužívání, přiznejme si to,“ tvrdí Pavel Šmýd, předseda Sdružení pěstounských rodin.
„Ve Sněmovně rezonovaly příklady zneužívání dávek příbuznými. Neříkám, že je to časté, ale děje se to. Typicky zaznívaly hlasy, že se matka formálně vzdá dítěte, osvojí si ho babička a ta za to pobírá odměnu,“ vysvětluje Anna Krbcová, tajemnice Asociace dítě a rodina.
Další změna může poslat celou novelu do koše
Pokud by se nyní senátoři rozhodli zasáhnout do novely ve prospěch prarodičů-pěstounů, může to v této fázi schvalovacího procesu znamenat, že celá novela spadne pod stůl.
V příštím týdnu má změnu zákona schvalovat Senát, a pokud by ji vrátil do Poslanecké sněmovny, nemusí se v posledních dnech do voleb vůbec dostat na řadu.
„Novela se schvaluje měsíc před volbami, to je nejhorší období, co může být,“ konstatuje Pavel Šmýd ze Sdružení pěstounských rodin.
„Jakmile by se to nestihlo, tak to spadne celé pod stůl a můžeme čekat několik let. Pro některé části toho systému, ohrožené děti, už by to bylo velmi kritické. Částky jsou v zákoně dané fixně a většina z nich nebyla valorizována od roku 2013,“ vysvětluje Anna Krbcová.
Proti tomu se ale ohrazuje pěstoun Miroslav Lemr, který snížení dávek pro prarodiče vnímá jako ránu pod pás. „Schová se to za něco dobrého a všichni se budou tvářit, že je to vlastně bezvadná věc,“ komentuje situaci.
Výsledkem projednávání si není jistá ani senátorka Horská. „Na ten zákon se dlouho čekalo, vyšlo to takto nešťastně před volbami,“ popisuje s tím, že veřejnost se v pěstounské péči příliš nevyzná, a tak i někteří politici mají sklon k unáhleným řešením.
„Na našem výboru jsme to podpořili, vůbec si ale netroufnu říct, jak to dopadne,“ dodává Horská.
