Fake news, nesmyslné příběhy i bizár nejen o ČR. Projděte si dezinformace posledních týdnů

Některé články přirovnávaly odstranění sochy ke komunistické totalitě a „odstraňování lidí”. Pražskou radnici označovaly weby často za nekompetentní. Případně tvrdily, že rozděluje společnost. Rusko naopak označovaly za tvrdé a neústupné. Sputnik se nezdráhal založit celý článek na facebookovém statusu komunisty Štefka, který Česko popisuje jako „zemi v zadnici některých velmocí”. Mimo to ruská agentura hojně citovala náhodné komentáře diskutujících na Facebooku, kteří za odstraněním sochy viděli různé konspirace.

Tradičně velké zastoupení měla opět pozitivně laděná témata týkající se Ruska. Weby často psaly o armádě, technologickému pokroku a celkové síle země. Sputnik často zobrazuje ve článcích videa z vojenských přehlídek a prezentací ruské armády. To vytváří paradoxy, protože na webech je Rusko zároveň často vyobrazováno jako ohrožená země a je stavěno do role oběti. Jde o poměrně obvyklou rétoriku, kterou už dříve popsal například Umberto Eco. Nepřátelé totalitních režimů jsou často vykreslováni jako příliš silní a příliš slabí zároveň. Takto se v českém prostředí často mluví o Evropské unii, která má být nepřekonatelným byrokratickým kolosem, ale zároveň by neměl být problém z ní jednoduše vystoupit.

Web Pravý prostor píše o Rusku často kriticky. V souvislosti s maršálem Koněvem panovaly na tomto webu rozpory, kdy některé články kritizovaly odstranění, jiné se naopak vymezovaly proti stavění soch komunistů.

Třetím nejčastějším tématem byla znovu migrace. Celé téma bylo stejně jako v srpnu zarámováno silně negativně. Články se týkaly extrémních případů kriminality, kdy pachatelem byl člověk, který měl něco společného s migrací. Objevilo se i srovnání muslimů a Romů s pseudovědeckým a nespočetněkrát vyvráceným tvrzením, že mají obě skupiny biologicky dané nižší IQ a sklony k agresivitě.

Migraci se nejvíce věnoval web Pravý prostor, který se v souvislosti s tímto tématem neúměrně soustředil na Švédsko. Jednou z takových zpráv byla i ta, že švédské školy již nebudou učit starou historii. Ta se ale ukázala být nepravdivá.

Zprávu, že švédské školy ze svých osnov vymažou starověkou historii a budou vyučovat pouze tu od 18. století, hojně přebraly české dezinformační weby. Navíc ji prezentovaly jako hotovou věc, i když se jedná o zatím nepředložený návrh. Ve všech případech ji navíc pojaly výrazně jednostranně: citovaly historiky, kteří byli tímto návrhem rozhořčeni, ale rozhodly se necitovat nikoho ze Švédské národní agentury pro vzdělávání, která s návrhem přišla. Původně zpráva vyšla na webech Sputnik a Russia Today.

„Už žádný Platon nebo Aristoteles, ze škol zmizí i Vikingové,“ psalo se na českých webech.

Návrh o změně školních osnov ale historii před 18. stoletím stále obsahuje. Má se vyučovat během prvních šesti ročníků, od prehistorických dob. Období švédské a severské historie od roku 800 do roku 1900 je součástí sylabu konkrétně ve čtvrtém až šestém ročníku. To je právě mimo jiné i období Vikingů. Sedmý a devátý ročník pak obsahují výuku dějin zaměřenou na historii právě od 18. století. To je odůvodněno tím, že studenti se nemohli látce věnovat důkladně a do hloubky. Starověk podle agentury není považován za nepodstatný, ale tato úprava vymezuje specifický prostor pro moderní dějiny, aby bylo možné látku prostudovat důkladněji.

„Starověk ve finálním návrhu bude, ale pořád zůstává problémem fakt, že prostě není dostatek hodin,“ řekl Seznam Zprávám tiskový mluvčí agentury Per Andersson. Některé české dezinformační weby zprávu obohatily o další tvrzení, například že se ve Švédsku již nebude vyučovat o obětech komunismu. „Osnovy obsahují například sovětské gulagy,“ říká Andersson. Starověk a další období se navíc standardně vyučují na středních školách, na což agentura také upozorňuje.

Celá problematika byla napříč různými weby silně dezinterpretována. Je popisována výrazně jednostranně, chybí vyjádření švédských institucí a autoři si místo toho domýšlejí své vlastní závěry. To z návrhu udělalo kontroverzní a šokující téma, kterým ve skutečnosti není.

Na grafu je vidět, že kuriózní témata, lifestyle a celebrity dávají dohromady největší skupinu témat, kterým se věnoval například Sputnik. V součtu se tato témata objevila na webech více než dvěstěkrát.

Mezi tyto články patřil malý pes v Rusku, který se schoval v melounu. Další článek nesl titulek „To byl šok! Kanadský cyklista v lese přeletěl přes medvěda”. Dále weby psaly také o fantastických tématech, jako jsou monstra Mariánského příkopu nebo ovoce, které má údajně omlazovat krev. Na některých se pak i tyto kuriózní články nakonec vracejí k Rusku. Například článek o dívce s neobvyklou kožní vadou měl jako hlavní sdělení to, že bude léčena právě v této zemi.

Silným tématem je už jako obvykle zahraniční politika USA. Například weby AC24 a Protiproud vykreslují amerického prezidenta Donalda Trumpa jako přítele ruského prezidenta Putina. Weby vytvářejí také paradoxní rozpory, kdy se například vymezují proti politice Spojených států, ale Trumpa podporují. Zároveň pak prezidenta USA a jednoho z nejmocnějších mužů světa vykreslují jako oběť mocenských spiknutí.

Téma klimatu tento měsíc znovu rezonovalo. Na jednu stranu se už delší dobu některé z těchto webů vymezují proti ekologickým aktivistům v čele se Švédkou Gretou Thunbergovou, na druhou stranu se na webech objevují články, které upozorňují na klimatickou změnu, například tání ledovců v Himálaji. Skrze velkou část všech webů k tomuto tématu vyšlo bizarní tvrzení, že ekologický aktivismus nás dožene ke konzumování lidského masa.

Antisemitismus byl silným tématem na dezinformačním webu Aeronet. V pětině všech článků se objevuje antisemitský podtext nebo alespoň kritika Izraele. Většinu těchto článků doprovází konspirační teorie o ovládnutí světa Židy. Naopak pozitivně se Izraeli několikrát věnoval web Pravý prostor. Celkově ale na webech převažuje v rámci tohoto tématu silně negativní sentiment.

Mezi témata, která weby v září prakticky přestaly řešit, patřil spolek Milion chvilek pro demokracii a jeho předseda Mikuláš Minář. Výrazně méně se články zabývaly také LGBT. Situaci v Hongkongu se weby také prakticky nevěnují.