PES se musí změnit, pokud začneme počítat i antigenní testy, tvrdí experti

Jedním ze čtyř parametrů, ze kterých se počítá, je poměr pozitivních testů. Třeba v pondělí měl pozitivní test na covid každý pátý testovaný, přičemž kolem 20 procent se hodnota drží dlouhodobě. Nově by ale toto číslo mohlo výrazněji klesnout. Do celkového počtu testů chce totiž ministr započítávat kromě PCR i antigenní testy.

Index rizika, který vláda zohledňuje při vyhlašování protiepidemických opatření, by tím zřejmě skokově klesl. Právě před tím ale někteří odborníci varují a změnu výpočtu kritizují.

Blatný argumentuje tím, že se do výpočtu promítne nová metodika Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí (ECDC), která dává antigenní testy naroveň s testy PCR. Už minulý týden ministr uvedl, že v takovém případě by byl podíl pozitivních testů zhruba 14 procent místo současných asi 20 procent.

Zda by se pak změnil výpočet PSA, ale jasně neřekl. „Pokud budeme metodiku aplikovat do současného stavu, tak a priori povede ke zlepšení stavu. Musíme ale zhodnotit, jestli povede i k nutnosti úpravy výpočtu,“ uvedl Blatný.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vede současný přístup k tomu, že statistika ukazuje více pozitivních testů, než je reálný obraz situace. A zahrnutí antigenních testů proto podporuje.

O tom, zda je poměr pozitivních nálezů u PCR a antigenních testů zaměnitelný, se však vede spor. Zejména u antigenních testů velmi záleží na kvalitě, některé z nich totiž mají velmi nízkou průkaznost. Oba typy testů také prokážou vir v těle při jiném množství a v jiné fázi onemocnění.

Především se ale používají v jiných situacích. PCR testy podstupují lidé, které s indikací možného onemocnění nebo rizikového kontaktu pošle na testování lékař, zatímco levnější antigenní testy používají některé firmy nebo poskytovatelé sociálních služeb preventivně, navíc je stát používá k plošnému testování učitelů a výhledově i plošnému testování celé populace.

Další zádrhel v metodice způsobuje praxe, podle které se pozitivní antigenní testy u lidí bez příznaků onemocnění potvrzují metodou PCR. Pokud by se započtením antigenních testů poměr pozitivních snížil na 14 procent, jak odhaduje Blatný, znamenalo by to podle výpočtu ČTK skokové snížení indexu rizika o devět bodů.

Záměr vlády proto na sociální síti kritizoval Jan Kulveit, výzkumník v oboru globálních rizik epidemie z oxfordské univerzity.

„Pokud si index rizika upravíte tak, že místo vysokého nebezpečí začne při stejné epidemické situaci ukazovat o něco menší, nezpůsobí to zmenšení rizika špatného vývoje. Špatný vývoj pak přinese reálné škody, skutečné mrtvé, skutečné lidi bez práce, kde nejde jen o číslo,“ varoval na Facebooku Kulveit.

Na nejasnosti kolem započítávání antigenních testů upozornil už o víkendu i radní Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum, inovace a IT Jiří Hlavenka. Antigenních testů podle něj rychle přibývá, takže možná už předstihly počet prováděných PCR testů.

„Antigenní testy, pokud se používají ty kvalitní a správně, mají přesnost, která je srovnatelná s PCR (hovoří se o 97 % – opět ale toto číslo není postaveno na rigorózním ověření). Pokud je celkových testů ve skutečnosti dvakrát více, než se udává, docela to mění celkový obrázek, skóre PES atd.,“ upozornil Hlavenka.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula souhlasí se svým nástupcem v tom, že by se antigenní testy měly zahrnout. Se změnou vstupních dat by se ale podle něj měla změnit také celá metodika výpočtu indexu rizika.

„Protože když berete PCR testy, tak ty testy používáte na poměrně vyselektovanou skupinu lidí. To znamená, že většina z nich, tak jak ty indikace jsou nastaveny, má nějaké příznaky, tam je vysoká pravděpodobnost, že pozitivní budou. A v našich podmínkách, pokud to je reprezentováno jako nějakých 24 procent pozitivity, tak to je obrovské číslo. Kdežto když vezmu antigenní testy a nasadím je na populaci, která má relativně bezpříznakový průběh, tak tam to bude někde mezi 2–4 procenty,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Prymula.

Nový výpočet rizikového skóre i s antigenními testy by se proto podle Prymuly neměl srovnávat s čísly, která ze vzorečku vychází nyní, tedy bez započtení antigenních testů. Bývalý ministr zároveň také upozornil na to, že počet provedených PCR testů klesá, čímž tento údaj ztrácí hodnotu.

„My jsme se dostali na nějakých těch 47 tisíc, 48 tisíc. Ale tam byl poměrně velký příval osob, které měly příznaky. Jakmile tento příval začal klesat, tak začaly klesat počty testů, protože ta indikace, která se týká epidemiologické indikace, tam není asi úplně dobře udělaná,“ řekl Prymula. Například v pondělí proběhlo něco přes 20 tisíc testů na covid-19.

Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal vidí největší riziko v nízké kvalitě některých antigenních testů.

„Kdyby byly všechny antigenní testy dobré, srovnatelné kvality a testovaly se jimi vybrané skupiny opakovaně, bylo by jejich započítání v pořádku. Tady je ale v ČR mnoho různých antigenních testů, které nemají dobrou výpovědní hodnotu. Bohužel se to týká i některých PCR testů. Předpokladem je tedy především standardizace testů,“ řekl redakci Smejkal.