Článek
Hned dva cvičitelské týmy se pokouší ověřit, jestli je možné využívat citlivý psí čich na rozpoznávání lidí nakažených koronavirem. Psi by následně mohli pomáhat například s odhalováním nemocných bez příznaků.
Nadějná snaha využít psí schopnosti ovšem podle zjištění Seznam Zpráv naráží na paradoxní problémy.
A to i přesto, že ze světa – konkrétně z Finska – přišla velmi povzbudivá zpráva. Na tamním letišti v Helsinkách oznámili, že od úterý spustili pilotní projekt přímo v terénu, protože detekování koronaviru je pro psy „jednoduché“ a výsledky jsou „povzbudivé“. Psi prý mohou rozpoznat virus až s téměř 100procentní jistotou.
Oba české týmy, každý v jiné fázi, připouští, že hlavní problém je se vzorky, na kterých se psi učí nemoc rozpoznávat.
Bylo málo nakažených, teď jich je moc
Už od jara se snaží vycvičit psy rozpoznávat koronavirus Gustav Hotový, který působil jako lektor služební kynologie na ministerstvu vnitra, a dohlížel tak například i na české kynologické záchranáře. Projekt nazvaný Dog for Doc spolupracuje s Nemocnicí Na Bulovce, Centrem pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity v Praze, specialisty z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a IT experty.
Podle Hotového jeho psi umí zareagovat na koronavirus, potřeboval by ale daleko větší množství vzorků, aby mohl dál ověřovat, jestli reagují čistě na něj.
„Ano, umí to rozpoznat. To není složité. Složité je ověřovat, jestli nereagují i na jiné choroby, které jsou koronaviru podobné,“ říká Hotový s tím, že by si netroufl poslat psy na letiště detekovat lidi s nákazou.
Zároveň dodává, že primárně nešlo o to, vycvičit psy, ale ověřit, jestli umí covid-19 vycítit. Samotného ho zaráží, že současné běžně dostupné testy mohou mít účinnost pod 80 procent. „To mi přijde strašně málo,“ říká psí lektor.
Jeho práci ale brzdí nedostatek potřebných vzorků, těch by potřeboval tisíce, dostává jich ale zhruba dvacetkrát méně. „Před měsícem bylo těch nemocných strašně málo a teď je ta situace paradoxně jiná tím, že ten nápor je na zdravotníky, kteří nám získávají enormní vzorky a nemají na to čas,“ vysvětluje Gustav Hotový a dodává, že vzorky získává od dobrovolníků, odebírat je ale musí zdravotnicí.
Stoprocentně čistý vzorek
Na výcvik psů na detekování koronaviru kývla pro stejný projekt, tedy Dog for Doc, i psí lektorka Šimona Drábková. Ta aktuálně čeká, až jí dodají potřebné čichové vzorky a až pro ni tým z projektu vypracuje metodiku, jak postupovat a upozorňuje, že její skupina se nebude specializovat pouze na koronavirus. Psy chce trénovat i na další nemoci.
A popisuje, že i její tým narazil na paradoxní problém – vzorků s koronavirem prý mají dostatek, naopak nemají pachové vzorky od lidí, o kterých mohou s jistotou tvrdit, že se nedostali s koronavirem do kontaktu.
„Je otázka, kde vezmeme negativní vzorky. My potřebujeme 100procentně čisté lidi, aby se to psi mohli naučit,“ říká Drábková.
Tento problém popisuje i lektor Hotový z prvního týmu. „Nemůžete rozlišovat pach zdravého člověka, když nevíte stoprocentně, že je zdravý,“ konstatuje Gustav Hotový.
Dalším paradoxem pak je, alespoň navenek, že oba týmy, ačkoliv jsou zastřešené pod jedním projektem, spolu zatím nekomunikují.
„Pokud by byl ten druhý tým ochotný se podělit, tak budu ráda. Ale zatím nemám informace, nevím o tom skoro nic,“ říká Drábková.
Podle Dušana Stuchlíka, který za projekt Dog for Doc komunikuje navenek, je ale záměrem, aby týmy pracovaly paralelně a nezávisle. „Budou odzkoušené dva různé postupy, je to posun k lepšímu,“ vysvětluje Stuchlík.
