Olympionik Perušič z izolace: Režim je k zbláznění, neumí tu navíc anglicky

Ondřej Perušič tráví už sám na pokoji v Tokiu v izolaci několik dní. Sám se už cítí daleko lépe. Kdy by se mohl vrátit do turnaje, zatím neví. Dnes absolvoval první kontrolní PCR test, na další jde v pondělí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy reportérovi Seznamu přímo v Tokiu řekl, jak zvládá odloučení, a popsal svůj aktuální zdravotní stav.

Jak vám je? Je šance, že vás pustí z izolace?

Po nějakých dvou třech dnech, kdy jsem měl nějaký lehčí symptomatický průběh, se můj zdravotní stav lepší. Symptomy ve smyslu rýmy a bolesti v krku už jsou pryč. Zůstala jen zvýšená únava. Dnes jsem podstoupil kontrolní PCR test po sedmi dnech, který ale, jak jsem zjistil, nezakládá právo na opuštění karantény. Vyhlídky ohledně opuštění karantény jsou zatím dost nejasné. Zaprvé bude záležet na výsledku testu, který jsem dnes podstoupil. Komunikace ze strany japonské strany je hodně chaotická, co se angličtiny týče, nepříliš zdatná. Poslední informace, kterou mám, je, že budu potřebovat dva negativní testy, abych opustil karanténu. Celý náš start v turnaji je v ohrožení. Nechci ale předjímat, počkejme na výsledek prvního testu, potom se bude řešit další postup.

Jak vnímáte organizaci ze strany Japonců? Narážíte na nějaké problémy?

Já bych samozřejmě nerad vypadal tak, že kromě celé kauzy, která je sledovaná a ke které jsem se vyjadřoval, že bych si stěžoval na všechno možné. Můžu ale říct, že jsem od toho pověstného japonského perfekcionismu čekal víc. První věc, která mě překvapuje, je, že úroveň angličtiny, se kterou jsem přišel do styku, nebyla dobrá. To protahuje i zdánlivě jednoduchá sdělení. Neočekávám, že bych si s někým dobře popovídal, ale i takové základní konverzace, jako jestli mám symptomy, jakou mám teplotu nebo saturaci kyslíkem, jak se cítím, kdy máme dojít pro jídlo, tak to je neuvěřitelně zdlouhavé. V tomto ohledu mě olympiáda zklamala, protože jsem čekal, že to zabezpečení minimálně po jazykové stránce bude lepší.

Jak trávíte volný čas, když jste sám na pokoji?

Musím říct, že první dny jsem až příliš mnoho času trávil na internetu nebo sociálních sítích. Neustále vycházely další nové informace, které se týkaly našeho letu, což mě samozřejmě zajímalo. Za druhé jsem asi až příliš mnoho energie plýtval na konverzaci s lidmi, kteří mají odlišné názory než já. Teď trávím čas většinou posloucháním podcastu, občas trochu čtu. Volám si samozřejmě s rodinou, přítelkyní nebo trenérem. Já se asi v karanténě zabavím.

Na zbláznění je ten režim a celá složitost komunikace.Takové drobné věci, které vám po čase začnou vadit. Neustále stejné jídlo, v 7 ráno vám ohlášení sdělí, že si máte změřit teplotu. Když pak usnete, tak v 8 se dozvíte, že si máte dojít pro snídani. To mě v kombinaci s časovým posunem dostalo trochu do problémů, protože se mi několikrát podařilo usnout až pozdě v noci. Během dne to není ideální.