Článek
Kráter, v němž přistál rover Perseverance, býval jezerem. To napájela vodou před 3 až 3,6 miliardami let řeka. 35 kilometrů široký a sto metrů hluboký kráter sice už vědci znali ze satelitních snímků, nyní ale existenci jezera potvrdily i záběry francouzsko-americké ultra-sofistikované kamery Supercam.
Podrobnosti o jezeře vyšly tento čtvrtek ve studii zveřejněné v časopise Science, vůbec první od přistání Perseverance. „Máme vrstvy, které jsou typické pro soustavu vytvořenou pod vodou s řekou, která postupovala do jezera a ukládala usazeniny,“ vysvětlil Nicolas Mangold z univerzity v západofrancouzském Nantes.
Monagold citovaný stanicí RFI popisuje, že právě jezerní sedimenty jsou vhodným prostředím pro integraci různých organických forem. „Pokud by (na Marsu) existoval život, mohl by vytvářet organickou hmotu, a pokud tato hmota existuje, bude v těchto sedimentech zachována,“ věří vědec.
Cílem vozítka Perseverance je nyní dosáhnout delty řeky, kde by měly být pro vědce ty nejzajímavější usazeniny. Robotické vozítko by je mělo analyzovat a také nasbírat vzorky, které přiveze na Zemi do roku 2030 budoucí mise.
Vědec ale zároveň varoval před přílišným optimismem – organická hmota by mohla být také „inertní uhlíkatou hmotou“, podobnou té, jakou přenášejí i komety.
Vozítko Perseverance také nalezlo značný počet velkých oblázků a kamenů, svědčících o prudkých říčních proudech, které způsobovaly bleskové povodně. Studie naznačuje, že v kráteru probíhaly prudké změny klimatu. „Jaké klima mohlo způsobit tento přechod? Aridifikace, zalednění? To je to, co hledáme,“ říká geolog Mangold.
Na povrchu Marsu se nyní pohybují další dva roboti, Curiosity a Insight. V září 2022 má rusko-evropská mise ExoMars vyslat robota, jenž bude schopen vyvrtat půdu Rudé planety do hloubky více než jednoho metru.
