Pernes: Nákazu sem zavlekli lyžaři. Seniorům jde o život, to není legrace

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Jak senioři zvládají současnou situaci?

Senioři prožívají těžkou dobu. Každý den nám televize mnohokrát připomínají, že jsme nejohroženější věkovou skupinou. Sociální izolace je krutá. Ale dovolím si tvrdit, že senioři ji snášejí disciplinovaně, odpovědně, statečně. Jsou úžasní.

Dělá podle vás vláda dost pro to, aby ochránila, právě jak zmiňujete, tu nejohroženější skupinu?

Nejde jenom o vládu. V neděli 15. března jsme měli mimořádné jednání s ministryní práce a sociální věcí, kde jsem uplatnil několik požadavků. Zejména na Českou správu sociálního zabezpečení a potažmo na Českou poštu, aby donáška penzí byla zajištěna přímo do místa bydliště příjemců. Čili to byl jeden takový požadavek. A v pondělí potom následně 16. 3. jsem oslovil města a obce prostřednictvím Svazu měst a obcí, aby zajistily dovoz potravin a léků osamoceným seniorům. A třetí požadavek, v pondělí jsem oslovil Českou televizi, aby zajistila nový speciální televizní kanál s celodenním programem pro seniorskou populaci. A dnes po týdnu s velkým uspokojením si dovolím konstatovat, že pokud se týká roznášky důchodů, tak to jsem se dozvěděl z České televize, že to bude fungovat. Pokud se týká reakcí měst a obcí, tak to některými obcemi bylo zajištěno okamžitě, některými s určitým prodlením. Ale nyní se domnívám, že to zajišťují téměř všechny. A pokud se týká České televize, tak k velké radosti jsem před chvíli slyšel generálního ředitele, že ode dneška v rekordním čase zajistili od devíti do 17:25 hodin nový kanál ČT3.

Byl takový kanál něco, po čem senioři ve velkém volali? Informace, které dostávají ze zpravodajských serverů, z televizí, nestačí? Jsou jim nedostatečně předkládané?

Ne, tady nejde jen o to zpravodajství. Tady jde o to, že oni žijí v určitém napětí, v určitý stresech a potřebují také vyvolat nějakou jinou náladu, aby se mohli odreagovat. Já jsem si ho zatím neuměl spustit, protože pracuji také z domova. A jsem na kabelové televizi, tak doufám, že to zajistí. Takže to budeme samozřejmě hlídat s velkou pečlivostí a máme dohodu s Českou televizí, že podle požadavků to budou dokonce upravovat.

Mají senioři všechny potřebné informace o tom, že mají nosit roušky, jak se chovat v době pandemie, kde mohou hledat pomoc, kterou nabízí skauti, Červený kříž a řada dalších?

Já doufám, že ano, protože zpravodajské televize to dostatečně publikují, takže určitě ano. Já pracuji z domova, tak mám jenom svoje informace, denně vyřizuji asi 10 telefonátů a kolem stovky e-mailů. Ty dotazy jsou různé, někteří senioři žádají pomoc, někteří zase dali stanoviska k opatření vlády z hlediska speciální otevírací provozní doby v potravinách, eventuálně v lékárnách, ale někteří také nabízejí pomoc, třeba že mají volné látky na šití roušek a tak dál. Je to velká věc.

Vy zmiňujete otevírací dobu obchodů, ta se možná i po dnešku bude ještě měnit. Jak podle vás má být nastavená, aby si senioři mohli nakoupit? A je to něco, po čem oni sami volali?

Abych se přiznal, tak to není z našich požadavků, tohle vláda rozhodla. Já si myslím, že je to perfektní, velkorysé, ale ty úpravy po tom jednom dni jsme přijali s určitými rozpaky. Dostávám na to kladná i záporná stanoviska, jsme dohodnutí v Radě seniorů České republiky, že počkáme týden, pokud by to mělo být tady v tom režimu, a potom oslovíme vládu s nějakými požadavky. Ale mně osobně to nevyhovuje od těch sedmi do devíti, protože si myslím, že to je brzo samozřejmě.

Ten čas teď vláda zvažuje ještě měnit s tím, že by to bylo mezi osmou a desátou. U obchodů, které jsou do 200 metrů čtverečních, by omezení neplatila.

Už by to bylo určité vylepšení. Já jsem to využil ve čtvrtek, když to bylo poprvé tady u nás v Praze-Řepích. A prodejci byli naprosto úžasní, plné regály, žádný problém, přívětiví. Paní vedoucí nabízela dokonce roušky těm, kdo neměli, které ušila sama, a také zaměstnancům. Pak se to změnilo 7-9, což je asi problém, protože nejsem si jist, jestli všechny prodejny v českém státě otevírají už vůbec od sedmi, takže ta doba se pro některé zkrátila. Ale jak říkám, máme tady asi 30 různých názorů. Ať už tak nebo tak. Takže čekáme na nějaké vyhodnocení a podle toho rozhodneme.

Šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula mluvil také o tom, že by se mohly zakázat slevové akce, jak se na to díváte?

Nevím. U nás jsou slevové akce permanentně a pořád. A nikdo nepředbíhá, máme tady tři velká prodejní centra v Řepích a nevím, že by někdo pendloval. Ale já si myslím, že tohle není rozhodující.

Jak by ideálně všechny tyhle informace měly k seniorům proudit, jak by měly být komunikovány?

Ty toky jsou samozřejmě rozdílné. Nejúčinnější jsou televize, protože senioři jsou doma, nemají vycházet, jsou osamoceni, prožívají sociální izolaci a jsou vděční za každé rozptýlení. Takže určitě televize, které by měly informovat. A hlavně působit proti tomu, aby nastala panika, protože jsme pravděpodobně pořád ještě na počátku a senioři jsou ohroženou skupinou. Jde jim o život, to není legrace.

A co konkrétně potřebují vědět?

Potřebují vědět, jak se mají chovat, to snad vědí, protože dostali do schránek letáky. A potřebují mít nějaké kontaktní adresy, kdyby potřebovali pomoc, aby se na ně mohli obrátit, což snad teď už také je, jak se dívám na Českou televizi, že města a obce tyhle věcí nabízejí. Takže snad už to funguje.

Ptám se i proto, že nám před týdnem jedna z obyvatelek uzavřeného Uničova v rozhovoru řekla, že její známá během nákupu potkala starší paní, která nevěděla o těch možnostech nákupu, a někteří senioři také nevěděli, kde sehnat roušky.

To už bylo před týdnem, teď už to všichni vědí. Já se přiznám, že někteří i mně píší, že senioři to nedodržují. Ale já jsem na druhé straně zase viděl mladé, kteří to nedodržují, tak ono to asi takhle říct nejde. A přiznám se, já jsem od čtvrtka pořád doma. Ale když jsem ve čtvrtek vyrazil tady u nás, tak všichni měli roušky a bylo to dojemné, že i maminky s malinkými dětmi, i ta děvčátka měla roušky. Je to úžasné. Myslím si, že ta disciplinovanost je, ale beru to, protože jsem dostal informace z některých krajů, třeba v Kladně prý se to nedodržovalo ve čtvrtek nebo pátek. Je to asi krajově, ale lidé si musí uvědomit, že jde o ohleduplnost. Já vím, že mě to neochrání, ale osobně bych si nedovolil bez roušky s někým komunikovat.

Jak tedy může pomoct šířit osvětu Rada seniorů? Co pro to konkrétně děláte?

My jako Rada seniorů jsme od toho, abychom oslovovali příslušné orgány, aby péče o seniory byla zajištěna. Konkrétně organizačně věci řešit nemůžeme, protože na to nemáme kapacitu ani peníze. Ale jsme od toho, abychom oslovili města, obce, vládu, Českou televizi, a zdá se, že ty naše požadavky jsou respektovány, čili za to děkujeme.

Vy jste ve vysílání České televize prohlásil, že mladí jsou zdrojem nákazy pro starší občany, že mladí lidé sem zavlekli nákazu. Stojíte se za tím stále?

Já myslím, že jsem nic nového neřekl, že to všichni vědí, že to sem zavlekli lyžaři z italských Alp, tak to se na mě nemůže nikdo zlobit. Taková je realita samozřejmě a každý neseme odpovědnost.

Z jakých dat vycházíte? Připomenu vám, že například jednomu lyžaři bylo 65 let, který se vrátil z Itálie.

Ale ano. Já jsem říkal, že samozřejmě, pokud tam byli lidé v seniorském věku, tak také nesou spoluzodpovědnost. Ze začátku to nikdo neviděl, ale myslím, že jeden nebo dva turnusy jely ještě do té Itálie, přestože to vláda nedoporučovala, tak to potom, si myslím, že to určitě je hazard. Já jsem samozřejmě nikoho nerozděloval, já jsem jenom konstatoval stav tak, jak se o tom mluví, tečka.

Nemůžou ale tahle vaše slova naopak vyvolávat, řekněme, vášně vůči mladým lidem ze strany seniorů?

Je to každého věc, jak si to vyhodnotí. Já se přiznám, že jsem měl asi 50 reakcí na našem e-mailu Rady seniorů a bylo to tak asi půl na půl. Já jsem opravdu jenom konstatoval stav, nic víc, nic méně. A nejsem sám, já jsem to jenom zopakoval a všichni to vědí samozřejmě, celý národ. Potom jsem to vysvětlil těm, kteří si to přáli. A nic víc pro to dělat nemůžu, ale za tím si stojím.

Nehodláte se za tento výrok omlouvat, brát ho zpátky, mírnit?

Brát to zpátky nemůžu, protože to je objektivní realita. A jinak jsem to všem těm lidem vysvětlil nebo doufám, že jsem jim to vysvětlil. Všem jsem zkrátka odpověděl.