Penze podle Maláčové: Být chudým se vyplatí

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) žádá od nového penzijního systému větší míru spravedlnosti. Mezi tyto požadavky patří měsíční příplatek k důchodu 500 korun za každé vychované dítě, časnější odchod do penze pro těžká povolání, zaručený minimální důchod 10 tisíc korun, nižší daně pro pracující důchodce a snížení povinnosti pracovat před důchodem z 35 na 25 let.

Tyto zásahy budou něco stát, proto je třeba, aby na důchodový účet přispíval stát z jiných kapitol.

Nejde o zásadní reformu, přinejmenším v této chvíli. Návrh více či méně upravuje pravidla pro příjmy a výdaje ze státního pojišťovacího systému, samotný důchodový mechanismus však bude pracovat stejně. Pracující a jejich zaměstnavatelé budou nadále odvádět na důchodový účet vysoké procento z platů. Státní pojišťovna tyto peníze přerozdělí současným penzistům, jejichž nárok vypočítá z odpracovaných let a všech jejich příspěvků. Platí pravidlo, že lidé s nižšími důchody dostanou zpátky vyšší podíl dříve odvedeného pojistného.

Novinkou není dokonce ani základní důchod ve výši deseti tisíc korun, na který bude mít nárok každý. Dnes tvoří důchod základní výměra ve výši deseti procent hrubé mzdy, vedle ní se připočte individuální sazba podle odvedeného pojistného a odpracovaných let. Napříště se základní výměra zvýší na třicet procent hrubé mzdy. Zjednodušeně řečeno, víc peněz dostane jenom ten, jehož individuální sazba překročí zmíněný základ 10 tisíc korun.

Změny důchodového systému si vyžádá každá ekonomická krize, která důchodový účet obvykle srazí do deficitu. V roce 2004 vyřešila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) nedostatek financí tím, že zvýšila sazbu pojistného z 26 procent o dvě procenta. V roce 2011 proběhla tzv. „malá reforma“, která prodloužila věk odchodu do důchodu na 65 let i povinně odpracovanou dobu na 35 let. Spolu s tím zavedla finanční sankce pro předčasné odchody do penze.

Ministryně Maláčová výslovně odmítla zvýšení odvodů pojistného i pozdější odchod do důchodu, přesto její řešení připomíná premiéra Špidlu. „Český systém je nadstandardně závislý na příjmech z pojistného,“ ukázala směr, ve kterém bude hledat peníze. Na důchodový účet bude doplácet státní pokladna.

Nemusí jít o malý doplatek, protože v protikladu k malé reformě z roku 2011 snižuje nová verze reformy motivaci platit do systému. Nevadí příplatek matkám, které přece vychovaly současné či budoucí poplatníky. Předčasný důchod pracovníků ve fyzicky namáhavých profesích pokryje speciální zvýšení pojistného o pět procent, které zaplatí zaměstnavatel. Zkrácením povinnosti pracovat ovšem poklesne počet těch, kdo odvádějí pojistné. Motivace odvádět pojistné poklesne i z toho důvodu, že každý bude mít nárok na důchod ve výši 30 procent průměrné hrubé mzdy. V časech, kdy je průměrný důchod jen o deset procent vyšší, se vyplatí odvádět co nejméně.

Ministryně vypočetla, že si výchovné pro matky vyžádá navíc 17 miliard, pro základní desetitisícový důchod bude třeba deset miliard. Ve srovnání s pětisetmiliardovými náklady na penze nejde o kriticky vysoké částky, výpadek v příjmech však může být řádově vyšší.

Návrh má ještě jednu slabinu, protože je kromě chvályhodné snahy pomoci nejchudším vyhlášením války Ministerstvu financí.

Špidlova reforma nemusela správcům státní pokladny vadit, protože si peníze vyžádala od daňových poplatníků. Reformátoři z roku 2011 slíbili ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), že sníží deficit, který pak musí státní pokladna dorovnat. Dnes si ministryně Maláčová přímo řekla o příspěvek 30 miliard ročně. Její kolegyně z financí Alena Schillerová (ANO) prozatím reagovala, že tato vláda žádnou penzijní reformu předkládat nebude.