Peníze ze zkrachovalého H-Systemu mizí i v daňových rájích

Případ zkrachovalého snu o levném bydlení s názvem H-System není jen příběhem zničených životů podvedených klientů, kteří přišli o celoživotní úspory. Od počátku jej také provázely podivné finanční toky, v nichž nenávratně zmizely dvě miliardy korun od tisícovky klientů toužících po bydlení a bank, které daly úvěry projektům Petra Smetky. Část z nich odplula do skořápkových firem a podle zjištění Seznam Zpráv se to děje i v rámci dělení peněz v konkurzu.

Výnosy z rozprodeje majetků, který ve zkrachovalé firmě zůstal, se rozdělovaly už dvakrát. V letech 2011 a 2014. Mezi podvedené klienty, firmy, kterým H-System nezaplatil, a banky se dělilo celkem 180 milionů korun. Lidé, již investovali v průměru milion korun, tak viděli jen zlomek.

Například družstvo Svatopluk, do nějž patří i lidé v Horoměřicích, kteří by dle rozhodnutí Nejvyššího soudu měli domy opustit, je druhým největším věřitelem. Své pohledávky za H-Systemem svěřilo Svatopluku přes 600 podvedených klientů, a drží tak celkovou pohledávku za 450 milionů korun. Z částečných rozvrhů už inkasovalo družstvo 40 milionů.

Peníze však neputují jen k podvedeným lidem. Mezi věřiteli jsou totiž přihlášeny i firmy s nejasnými vlastníky.

Konkrétním příkladem může být společnost Caldershot Finance. Ta drží podle seznamu věřitelů ze dvou částečných rozvrhů zpeněženého majetku dvě pohledávky vůči H-Systemu, dohromady za 312 tisíc korun. V rámci dělení „konkurzní kořisti“ ve výši 180 milionů si přišla asi na 28 tisíc korun.

Proč se zabývat takovými drobnými? Protože firma sídlící ve Velké Británii, jejíž vlastníci se skrývají za anonymními akciemi, je českou spojnicí do proslulé kauzy Offshore Leaks. Šlo o první z řady skandálů, které odhalily, jak se v mezinárodním měřítku ukrývají majetky do daňových rájů a jak se schránkové firmy využívají i k daňovým podvodům.

Právě v rámci Offshore Leaks mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) sestavilo žebříček 28 nejvytíženějších nájemných ředitelů schránkových firem, kteří zvládali spravovat stovky i tisíce skořápek. A mezi nimi figuroval s třemi stovkami společností také Andrew Moray Stuart, jenž papírově zastupoval rovněž firmu Caldershot Finance.

Ta se v Česku objevila v několika případech obchodů s pohledávkami, které kdysi získala z České konsolidační agentury. Podle dřívějších zjištění dnes již neexistujícího deníku Insider zastupoval jmenovanou společnost v několika případech vlivný advokát a lobbista s kontakty na politické špičky Miroslav Jansta.

Jansta se tehdy k informacím odmítl vyjádřit s odkazem na povinnost mlčenlivosti. „Obecně lze říci, že podstatou advokátní práce není posuzování morálky klienta, ale posouzení konkrétního problému klienta a následné poskytování právních služeb v této konkrétní věci tak, aby byly v rámci zákona co nejlépe hájeny oprávněné zájmy klienta,“ vzkázal v roce 2013 Insideru přes svou asistentku.

Přes dnes již zrušenou Českou konsolidační agenturu, jež měla za úkol očistit od toxických úvěrů české banky, se do případu H-Systemu dostal i dnešní největší věřitel zkrachovalého projektu Petra Smetky.

Jde o pohledávku, kterou do České konsolidační agentury převedla Komerční banka a jež přesahuje výši jedné miliardy korun.

„Kdyby stát zasáhl v té době, mohli na tom být drobní klienti mnohem lépe. Mohl dát konsolidační agentuře pokyn, aby pohledávku za symbolickou cenu prodala právě postiženým klientům, kteří by díky tomu v rozvrhu výtěžku z konkurzu mohli získat podstatně více,“ popsala Seznamu právnička části podvedených zákazníků H-Systemu Hana Marvanová.

Nestalo se, protože k tomu nebyla svolná vláda Miloše Zemana, a agentura pohledávku prodala jako každý jiný dluh ze svého portfolia. Vítězem tehdejšího výběrového řízení byla společnost Global Financial Restructuring Czech, která patřívala do skupiny General Electric.

Ta díky přednostnímu právu na výplatu získala od konkurzního správce za svou pohledávku 100 milionů korun. A následně byla pak uspokojována spolu s ostatními věřiteli i z dalších získaných peněz. Ve dvou částečných výplatách z let 2014 a 2011 tak získala zhruba 96 milionů.

Po těchto výplatách změnila firma majitele. Tím se stala firma Popelante Development se sídlem v kyperské Nikósii. Spolu s tím i samotná lukrativní pohledávka změnila majitele. Tím je dnes, jak uvedly Lidové noviny, společnost Gomanold. Také její vlastník - Gomanold Trading Limited – sídlí v Nikósii, a to na stejné adrese jako Popelante Development.

Zástupcem Gomanoldu v Česku je podnikatel Marek Galvas. Muž, který podle Lidových novin figuruje v orgánech 17 firem a před pěti lety s pomocí peněz skupiny J&T financoval koupi kopřivnické Tatry, již obratem ovládl zbrojař Jaroslav Strnad.

Přitom o platnost pohledávky se vedla vleklá právní bitva. Řešila se v procesu s bankéři z kauzy H-System. V něm byli z podvodu obžalováni bankéři Komerční banky (Petr Smetka souzen nebyl, protože nemohl dostat vyšší sazbu, než mu byla vyměřena v hlavní větvi případu).

Podle žaloby totiž byl 800milionový úvěr předem připraveným podvodem, který měl Smetka provést spolu se třemi bankéři pražské pobočky Komerční banky - švagry a náměstky ředitele Vladimírem Gullou a Oldřichem Machalickým a jejich ředitelem Miloslavem Novákem. Ten se před doběhnutím soudu zastřelil. V letech 1993 až 1994 získal Smetka od pobočky Komerční banky snadno a rychle pro své firmy úvěry přesahující 800 milionů korun. Za ty ručil pozemky, na nichž měly vyrůst domky pro klienty H-Systemu. Což vyšlo najevo až při šetření kauzy, za niž byl už odsouzen. Smetkovy firmy úvěry nesplácely, fúzovaly, až se sloučily do H-Systemu, který všechny dluhy převzal.

Soudy však ve finále trestný čin překvalifikovaly z podvodu na pochybení při správě cizího majetku. A to bylo promlčeno, tudíž soud nakonec o vině, či nevině bankéřů vůbec nerozhodoval.