Peníze z nové pomoci pro podnikatele přijdou do týdne, slibuje Havlíček

Obnovené trasování, testování a očkování povedou k otevření zavřených provozoven. Na debatě mezi zástupci podnikatelů a členů vlády to řekl exministr zdravotnictví Roman Prymula. Debata se konala den předtím, než ministerstvo zveřejní detaily o nové podpoře pro podnikatele v rámci programů Gastro a uzavřené provozovny. O nové kompenzace bude možné žádat v pondělí. Ministerstvo slibuje, že by administrativa měla být rychlejší a transparentnější.

„Žadatelé o kompenzace by mohli dostat peníze na účet do jednoho týdne,“ řekl na debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Administrace nového programu COVID Gastro by měla být podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy výrazně rychlejší, bude fungovat rychlá a automatická kontrola zaměstnanců, protože databáze bude propojená se správou sociálního zabezpečení. „Program COVID Gastro vznikl velmi rychle, ale za chybu považuji to, že nebyl už v první vlně uzavření,“ myslí si prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Od 18. prosince musí mít restaurace a ubytovací zařízení pro rekreační účely zavřeno. Výdej jídla může fungovat jen pomocí výdejních okének. Dosavadní způsob podpory a přístup státu však podle zástupců oborů nebyl nejlepší.

Gastronomické odvětví podle společnosti Nielsen každý den uzavření ztrácí na tržbách 414 milionů korun. Za celý loňský rok Nielsen v listopadu předpokládal propad až 70 miliard korun. Spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se může podle analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism za minulý rok propadnout z předloňských 56 miliard na 26 miliard korun.

Majitelům restaurací se fakt, že musí mít zavřeno, nelíbí a často argumentují tím, že není prokazatelné, že se právě u nich lidé nakazí.

„Když vezmeme škálu rizik podle jednotlivých provozoven a míst, kde se člověk může nakazit, tak ve stravovacích provozovnách to je na osmičce z devíti, pokud je to formou švédského stolu. V klasické restauraci je to sedm z devíti. U hoteliérství je to bezpečnější, riziko je na čtyřce,“ vysvětluje Prymula.

Účastníci debaty řešili hlavně téma, kdy se byznys bude moct vrátit k normálu. „Je to mnohem jednodušší cesta než vymýšlet způsob, jak sektor zachraňovat. Je potřeba umožnit mu, aby opět začal nějakým způsobem podnikat. Ale nejsme siloví otevírači,“ říká Stárek z Asociace hotelů a restaurací. Podle něj se na úroveň 57 milionů přenocování z roku 2019 hoteliéři dostanou v roce 2023.

Cestovní ruch však bude mít dopad i na další segmenty v pohostinství. „Restaurace se budou dělit na segmenty – u lokálních, které jsou zaměřeny na klientelu, bude oživení rychlejší. U těch, které čekají na hosty ze zahraničí, to potrvá,“ myslí si Stárek.

Od jarního lockdownu mohly restaurace a hotely žádat o různé typy pomoci od státu. Majitel Perfect Canteen a šéfkuchař Filip Sajler však v podpoře podniků vidí problémy. „Podpora podnikatelů za mě nebyla transparentní, a kdyby od začátku fungovala tak jako v Německu a v Rakousku, i když si myslím, že náhrada 80 procent je hodně, byla by pomoc transparentní a šla by na všechny zasažené obory. Bylo tam jasně dané, že je to vázané na obrat,“ říká Sajler a dodává, že by v takovém případě nemusely vznikat rozmíšky.

Schillerová argumentovala tím, že nikdo nevěděl, jak dlouho bude pandemie trvat, jinak by opatření nastavili transparentněji. Přestože byla varianta kompenzace podle tržeb nejprve na stole, ministryně rozhodla jinak. „První návrh programu byl nastaven na tržby, ale živnostníci mi psali e-maily, že byli například v tomto čtvrtletí v lázních, nebo rekonstruovali a měli zavřeno. Je to velký problém srovnávat to s nějaký obdobím. Proto jsme nakonec zvolili jiný systém,“ vysvětluje.

Podle Havlíčka by model přes tržby vzbuzoval stejné emoce jako nynější způsob podpory. „Každý ze segmentů má jinou přidanou hodnotu, maloobchod pracuje s relativně malou marží, gastro segment s větší. Proto jsme šli cestou, která je podle nás férová, a to jsou náklady,“ objasňuje ministr.

Chybu vidí šéfkuchař Filip Sajler také v tom, že je podpora vázaná na zaměstnance a nájem. „Je to podpora zaměstnanosti a majitelů budov, ne podnikatelů. Potřebujeme peníze do cash flow, to je energie našeho byznysu – bez peněz to nejde. Dost hospod stojí na tom, že udělají tržbu a pracují v tomto režimu. Když nemám cash flow, nemůžu nic a jsem ve velké nejistotě a ve velkém ohrožení,“ vysvětluje Sajler.

Havlíček s tím však nesouhlasí. „Pošleme vám peníze na lidi, které si tím udržíte. Dostanete na nájemné, ale peníze pošlete pronajímateli, kdybyste mu je nedali, skončíte,“ říká Havlíček a dodává, že je kompenzace nezbytných nákladů daleko transparentnější než přes tržby.

Problém vidí zástupci asociací také v tom, že na kompenzace nedosáhne každý. COVID Nájemné například nemohou čerpat majitelé restaurací, kteří budovu koupili a teď splácejí hypotéku. „Chceme přijít se záchranným kruhem i pro ty, kteří nemají další zaměstnance, nebo je mají na dohodu a nedostanou se na podporu,“ sdělil Havlíček.

Budoucnost pro gastropodniky vidí Prymula v lepším trasování, testování a vakcinaci. „Přijde doba, kdy budeme moct třeba za pomoci testování a vyšší proočkovanosti znovu otevřít. Chceme-li se vrátit do normálu, musí tady být i funkční systém trasování,“ popisuje Prymula.

Na kvalitnější trasování spoléhá i Prouza. „Příležitost k dotáhnutí aplikace eRouška byla už na podzim. Vypadalo by to tak, že by restaurace měla u vchodu QR kód, který si zákazník načte. Předtím majitel nepustí dovnitř nikoho. Jsou to relativně jednoduchá technická doplnění,“ vysvětluje Prouza a podotýká, že seznam hostů na kusu papíru nebude fungovat.

„Chceme, aby se byznys vrátil k normálu, chceme zase podnikat, zaměstnanci chtějí normálně pracovat,“ říká Sajler. To nejhorší, co podle něj může stát udělat, je otevřít a znovu zavřít. Pro podniky je to smrtelné.