Článek
Holding Agrofert oznámil základní čísla svého loňského hospodaření, které, co se týče zisku, dopadlo nejhůř za posledních osm let. A hlavně se suma dotací, které koncernové firmy získaly, a výše čistého zisku téměř překrývají.
Závislost firmy, kterou premiér Andrej Babiš zaparkoval ve dvou svěřenských fondech, na subvencích placených z daní – ať už českých nebo evropských daňových poplatníků – se tak povážlivě zvýšila. Zvlášť ve chvíli, kdy po dvou auditních zprávách Evropské komise hrozí, že nejdříve Česko Bruselu a následně Agrofert Česku bude muset vracet stamiliony korun.
Mimo jiné proto, že předseda vlády je dle auditorů stále ve střetu zájmů, protože přes svěřenské fondy má nadále na podnikání Agrofertu vliv.
Zisk agrochemického holdingu v loňském roce podle tiskové zprávy dosáhl 1,67 miliardy korun. To je o dvě třetiny méně než o rok dříve, kdy koncern vydělal 4,5 miliardy. Přitom už výsledek hospodaření z roku 2017 byl o 38 procent nižší než v roce 2016. A podle odhadů z jednotlivých firem by zisk mohl klesat i nadále.
Například vysoce zisková chemička Synthesia, která je za loňský rok v plusu 464 milionů korun po zdanění a před zdaněním jde o částku 569 milionů, plánuje pro letošní rok zisk před zdaněním jen ve výši 385 milionů.
V jaké výši přesně načerpaly firmy z Agrofertu dotace, zatím není jasné. Bude třeba vyčkat na výroční zprávu, kterou firma pravidelně doručuje do obchodního rejstříku v průběhu prázdnin.
Dosud známá čísla ovšem naznačují, že výše zisku a výše čerpaných subvencí budou na podobné úrovni.
Sám Agrofert zveřejnil počátkem roku, že mezi lednem a listopadem 2018 načerpal přímo z evropských peněz 860 milionů korun. Za celý rok 2017 to bylo 952 milionů. Koncern ovšem čerpá ještě z české státní kasy a celkem za rok 2017 dostal přiznáno zhruba dvě miliardy korun. Pokud tedy vývoj čerpání byl v roce 2018 podobný jako o rok dříve, bude celková suma podpory placené z veřejných peněz jen mírně nižší než v roce 2017.
Komentář Adama Junka k zjištění evropských auditorů, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a jeho bývalé firmy by měly vracet dotace.Video: Seznam. cz, Seznam Zprávy
Podobně to vypadá při pohledu na platby, které firmám z Agrofertu poslal Státní zemědělský investiční fond.
Celkem šlo vloni o sumu 904 milionů korun, tedy zhruba o dvě stě milionů méně než v roce 2017. K tomuto údaji ovšem zase chybí suma dotací z jiných resortů, především pak Ministerstva průmyslu a obchodu. Takže znovu nezbývá než připomenout, že v roce 2017 Agrofert získal ze zemědělství 1,1 miliardy a celkem pak subvence dosáhly téměř dvou miliard korun.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka vždy při porovnávání výše dotací a zisku připomíná, že „dotace neznamenají zisk, jsou jen uhrazením části nákladů“.
To je pravda do té míry, že bez subvencí by se firmy z koncernu nevýnosné činnosti, která je na dotacích závislá, buď nevěnovaly, nebo by musely hledat úsporná opatření. Pokud jde o investiční dotace, platí totéž. Neboli buď by investici firmy neprovedly, nebo by hledaly jiné zdroje jejího financování.
Obojí by znamenalo snížení tržeb, případně zisku před zdaněním a odpisy. Zisk před zdaněním a odpisy, neboli EBITDA, Agrofertu poklesl. Konkrétně z 13 na 11 miliard korun.
Mimochodem – je to důležitá položka vzhledem k úvěrům. Její poměr vzhledem k zadlužení je číslo, které pečlivě sledují banky a určují podle něj, zda firmy plní úvěrové podmínky. Pokud ne, musí zvednout úroky nebo úvěry zesplatnit. A koncernové firmy mají rozpůjčováno na 35 miliard korun.
Konsolidované tržby velmi mírně narostly na 157,5 miliardy korun. V nekonsolidovaném vyjádření pak ovšem klesly asi o miliardu na 225 miliard.
Zhoršení výsledků firma podle své tiskové zprávy zdůvodňuje zejména horšími výsledky chemického a potravinářského segmentu podnikání, zvláště pak u německé pekárenské skupiny Lieken. Jak už ale popsal Seznam, do hluboké ztráty se vloni propadla třeba slovenská chemička Duslo a těsně na hraně nuly se pohybuje i česká chemička Lovochemie.
