Článek
Z miliard korun určených hlavně pro malé a střední firmy ze sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) profitovaly i nadnárodní korporace. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Podpora z EU, rozdělovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), měla firmám pomoci třeba ke vzniku datových center. Firmy si ale z peněz pořídily třeba fotoaparát, dron nebo letadlo s hangárem. Podle NKÚ projekty MPO nedostatečně kontrolovalo. Mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová ČTK sdělila, že MPO již přijalo nápravná opatření.
„Ministerstvo si jako hlavní cíl dalo vyčerpat peníze z Evropské unie,“ řekla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová Seznamu. Už se ale tolik nezabývalo tím, jak jsou jednotlivé projekty kvalitní.
Důvod, proč se i nadnárodní korporace dostaly k dotacím, které by jim neměly být přiděleny, Gabrielová vysvětluje: „Hlavním požadavkem dotací bylo peníze přidělit české pobočce.“ Po formální stránce tak čerpání prostředků firmy splňovaly. Z peněz tak sice mohly čerpat nadnárodní korporace, muselo se ale jednat o českou firmu.
Kontroloři se zaměřili na dotace z evropských operačních programů Podnikání a inovace a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro ICT sektor. Od roku 2007 získalo tuto podporu přes 700 projektů dohromady za více než 7,3 miliardy korun. Z toho přes pět miliard bylo z rozpočtu EU. „Dotace měly českým podnikům zajistit lepší pozici na trhu. Z podpory ale v řadě případů čerpaly veřejné prostředky i velké nadnárodní korporace se sídlem mimo EU,“ sdělila Gabrielová.
Gabrielová pro Seznam dodala: „Podporují se tady projekty, které nemají žádný přínos. Opakovaně upozorňujeme, že hlavním cílem nemůže být pouhé čerpání peněz Evropské unie.“
„Dopad podpory na konkurenceschopnost hodnotilo MPO podle podílu přidané hodnoty IT služeb na HDP. Ten mezi lety 2011 až 2017 průběžně rostl, avšak nezávisle na poskytnuté podpoře. Tento údaj ani nevypovídá o dopadu podpořených projektů,“ uvedla Gabrielová. „MPO, agentura CzechInvest a Agentura pro podnikání a inovace posuzovaly úspěšnost programů především podle objemu vyčerpaných prostředků,“ doplnila.
Peníze tak podle NKÚ dostaly i projekty nedoporučené hodnoticí komisí, u nichž v některých případech příjemci dotací dodávali nereálné údaje. Kontrola projektů byla převážně jen formální a nedůsledná, uvedli kontroloři. Dotace měly být určeny například na budování center sdílených služeb, datových center či vznik nových ICT řešení. V jednom případě byla ale třeba udělena dotace přes 31 milionů korun na nákup použitého letounu a stavbu hangáru, které měly firmě sloužit k rozšíření služeb o výměnu leteckých motorů. Peníze pak byly proplaceny i navzdory tomu, že byl projekt v poslední fázi změněn a s nákupem dalšího vybavení potřebného pro výměnu motorů už nepočítal.
Dotaci získal také projekt datového centra, u kterého byl více než jeden milion korun určen na nákup mobilní kamery, profesionálního dronu nebo digitální zrcadlovky. „MPO přitom nezjišťovalo nezbytnost tohoto vybavení,“ sdělila mluvčí NKÚ.
Ministerstvo zjištění kontrolorů nepopřelo. Zpráva kontrolorů se však podle mluvčí MPO Filipové vztahuje zejména k letům 2012 až 2018, kdy ministerstvo už dříve přijalo nápravná opatření. „MPO si je vědomo, že s některými zjištěními ve zprávě lze souhlasit. Kvůli neaktuálnosti a přijetí opatření k nápravě však zpráva už ztrácí svůj význam,“ sdělila.
