Článek
V důsledku postižení pandemií covid-19 už se pojišťovnám ozvali někteří klienti. Většinou chtějí vyplatit peníze z cestovního nebo životního pojištění.
„Především v oblasti stornopoplatků u cestovního pojištění již jsme uhradili převážnou část hlášených pojistných událostí. V rámci životního pojištění jsme již ukončili několik škod, které souvisely s hospitalizací našich klientů,“ uvedl Milan Káňa, mluvčí Kooperativy, jedničky na trhu.
Té už se ozvalo necelých 1200 lidí. Jinde jsou škody hlášené v souvislosti s koronavirem zatím spíš výjimečné, ostatní pojišťovny evidují jednotky pojistných hlášení. „Aktuálně evidujeme jednu zlikvidovanou škodu, a to z oblasti cestovního pojištění. Plnění bylo klientovi uhrazeno v plné výši. Šlo o hospitalizaci a léčebné výlohy v Asii,“ uvedl mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.
„Neschopenky v této souvislosti jsou dlouhé, proto je ještě brzy dělat závěry ze statistik. Dá se očekávat, že škod začne přibývat spíše koncem tohoto měsíce a později,“ doplnila mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. „Zatím je ještě moc brzy, abych byl konkrétnější. Když motorista ráno nabourá auto, tak o tom jeho pojišťovna zpravidla už v poledne ví. U životních pojistek se o tom ale dozví zpravidla až po vyléčení, když má klient doklady od lékaře, jejichž kopie pak pojišťovně předá,“ přidává se mluvčí Allianz Václav Bálek.
Zálohy
Některé pojišťovací domy posílají i zálohy na budoucí plnění. Vyplácet peníze až po úplném došetření pojistné události totiž může trvat déle než obvykle. „Máme ztížený přístup ke zdravotnické dokumentaci v důsledku současného přetížení a nouzového režimu lékařů,“ vysvětluje šéf produktů NN Životní pojišťovny Michal Korejs.
Převažují fyzické osoby, o své nároky se hlásí i firmy. Ty ale budou mít zpravidla smůlu, jak tento týden Seznam Zprávy upozornily.
Škody v souvislosti s pandemií a jejími následky mohou být různé, od případné hospitalizace, ztráty výdělku či společenského uplatnění, přes úmrtí (a tedy nárok pozůstalých na pojistné plnění v rámci životního pojištění), po pojištění majetku.
Z detailnějšího pohledu může pojistná událost v souvislosti s koronavirem rozhodně nastat z různých připojištění sjednávaných v rámci životního pojištění. Třeba pojištění pracovní neschopnosti, hospitalizace, ošetřování dítěte a samozřejmě i pojištění pro případ smrti.
Do budoucna se nedá vyloučit ani pojistná událost z pojištění závažných onemocnění, závažných zdravotních následků nebo i invalidity. „Podobně jako třeba u chřipky může i v souvislosti s onemocněním covid 19 vzniknout situace, kdy je průběh nemoci komplikovaný natolik, že může dojít – zejména u osob se srdečním onemocněním – až k infarktu myokardu a s ním spojeným komplikacím. V tomto případě by byl koronavirus spíše spouštěčem těchto vážnějších stavů, které by mohly vyústit v operaci srdce, pokles jeho výkonnosti, a tedy v nejhorším případě i způsobit invaliditu,“ konstatuje Michal Korejs z NN Životní pojišťovny.
Záleží, kde je člověk pojištěný, co má ve smlouvě sjednáno a zda byl opravdu nemocný, nebo třeba „jen“ v karanténě. Třeba u pojištění pracovní neschopnosti v Allianz peníze klient v karanténě nedostane, pokud mu nebyla diagnostikována žádná nemoc. „Samotná karanténa není pojistnou událostí,“ potvrzuje Václav Bálek. V Kooperativě je to ale jinak: „Plníme i v případě, kdy zaměstnanec čerpá nemocenskou z důvodu karantény,“ říká Milan Káňa.
Pojistné výluky
Je potřeba si tedy pohlídat pojistné podmínky v konkrétní smlouvě. „V nich mohou být uvedené výluky – v souvislosti například s pandemií, vládními nařízeními apod.,“ upozornila mediální zástupkyně České asociace pojišťoven Veronika Nová. Pokud pojišťovna uplatní výluku, peníze nevyplácí.
Pojistné výluky se uplatní třeba v případě cestovního pojištění, u léčebných výloh souvisejících s pandemií nebo epidemií. Pandemie covid 19 byla vyhlášena dne 11. března, zároveň Ministerstvo zahraničí varovalo před cestami do zahraničí.
Někde ale udělali výjimky a vycházejí klientům vstříc. Třeba Kooperativa hradí případné náklady léčení onemocnění covid-19 v zahraničí z pojištění léčebných výloh v rozsahu sjednaného pojištění i po tomto datu. Ale jen v případech, kdy klienti odcestovali do země, která v době odjezdu nebyla označena jako oblast se zvýšeným bezpečnostním rizikem a prokážou, že neměli možnost, jak se ze zahraničí neprodleně vrátit. Nebo do zahraničí vycestovali v souvislosti s plněním pracovních úkolů pro svého zaměstnavatele se sídlem na území Česka.
U cestovního pojištění záleží na termínu dovolené. Ne všechny případy totiž může řešit pojišťovna. „V případě těch klientů, kteří si zakoupili zájezdy do zahraničí, jejichž termín konání by spadal do doby účinnosti zmíněného krizového opatření, nastala právní nemožnost realizace zájezdu. V této souvislosti vzniká zákazníkovi právo na vrácení již zaplacené ceny zájezdu (či její části) bez možnosti uplatnění tzv. stornopoplatku ze strany cestovní kanceláře či jiného poskytovatele cestovní služby. V případech, kdy klientovi nevznikne povinnost k zaplacení stornopoplatku, není dán ani právní základ k poskytnutí plnění z pojištění Storno,“ vysvětlil Milan Káňa.
Lidé by se tak v těchto případech měli obracet na poskytovatele zájezdu nebo cestovní služby, tedy cestovní kanceláře nebo agentury.
