Peníze na oběd, přihláška zdarma. Univerzita podpoří studenty v nouzi

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu o 10,7 procenta. Důsledky poklesu HDP se ale začnou projevovat hlavně na podzim, až stát omezí dosavadní podpory, třeba státní příspěvky na mzdu v programu Antivirus. Pak by firmy mohly začít masivněji propouštět. Horší finanční situace domácností může ale dopadnout i na studenty vysokých škol.

Nejstarší a největší česká vysoká škola Univerzita Karlova proto už myslí na to, jak takovým studentům se začátkem nového akademického roku pomoci. Těm z rodin s nižším příjmem, kteří mají nárok na sociální stipendium, proto nově nabídne měsíční příspěvek na stravování.

„Jako formu dlouhodobé pomoci jsme schválili v našich pravidlech finanční podporu stravování v rámci kolejí a menz Univerzity Karlovy pro studenty s nárokem na sociální stipendium, a to ve formě měsíčního účelového kapesného na kartě studenta UK. Hovoříme zhruba o částce 400 až 600 korun měsíčně,“ řekl Seznam Zprávám rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Univerzita Karlova tak chce zabránit tomu, aby tato skupina studentů ze školy z finančních důvodů odcházela, anebo právě s ohledem na navýšené výdaje třeba ani na vysokou školu nenastoupila. Všem s nárokem na sociální stipendium proto také přednostně nabídne místo na kolejích a příští rok jednu přihlášku zdarma. Letos tento poplatek vyšel na 760 korun. Nejen tito studenti ale budou moct také požádat o mimořádnou jednorázovou pomoc, pokud se dostanou do tíživé finanční situace.

„Tato opatření jsou v tuto chvíli preventivní s výhledem do následujícího roku, případně dalších let. Ekonomické důsledky koronavirové krize se zatím neprojevují. Budeme to moct zhodnotit také podle nástupu studentů, ale nezaznamenali jsme pokles studentů v přijímacím řízení ani při zápisu, takže jsou to spíše opatření do budoucna. Jestliže data hovoří o propadu ekonomiky o 10 procent, tak to samozřejmě dopadne i na studenty,“ dodává Zima.

Všem studentům, kteří na podzim musí prodlužovat nad rámec standardní doby studia, a tedy za další semestr platit, univerzita poplatek odpustí. To se týká i všech ostatních veřejných a státních vysokých škol. V mimořádné novele vysokoškolského zákona tuto úpravu prosadilo Ministerstvo školství.

Podobnou sérii kroků jako Univerzita Karlova nezvažuje žádná jiná vysoká škola v Česku. Různé formy finanční pomoci ale někteří rektoři chystají. Především se snaží najít cestu, jak ulevit svým studentům ve výdajích na bydlení. To je třeba případ Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

„Na poslední čtvrtletí roku 2020 plánujeme vyšší částku na denní příspěvek v rámci ubytovacího stipendia,“ prozradila Seznam Zprávám prorektorka pro bakalářské a magisterské studium ČVUT v Praze Gabriela Achtenová.

Univerzitě Hradec Králové (UHK) zase sice rostou náklady, kolejné ale přesto zvyšovat v příštím akademickém roce nebude.

„Po vypuknutí pandemie jsme ‚ulevili‘ studentům dále žijícím na kolejích, a to snížením kolejného na 50 procent standardní ceny. V následujícím akademickém roce jsme přistoupili k zachování cen kolejného jako v roce předchozím, a to i přes navýšení sazeb DPH, což opět vnímáme jako vstřícný krok směrem k našim studentům,“ říká mluvčí UHK Jakub Novák.

Ostatně kolejné prominuly školy studentům už v době uzavření vysokých škol. Jako první tento krok ohlásilo už 17. března Vysoké učení technické v Brně.

„Studentům jsme odpustili ubytovací poplatky v souvislosti s koronavirovou situací, což má samozřejmě ekonomické dopady i na hospodaření Kolejí a menz VUT. Tudíž v této oblasti jsme již studentům nějaké úlevy poskytli,“ vysvětluje mluvčí VUT Radana Koudelová.

Nevyhnutelným důsledkem úlev v nákladech na bydlení pro studenty je tak na druhé straně výpadek příjmů vysokých škol. Ty by sice rády svým studentům zvlášť na podzim finančně ulehčily, samy ale musí vyjít s nižšími příjmy než před koronakrizí.

„Jsme připraveni podporovat i další formy stipendijní podpory, jako jsou stipendia pro zvlášť nadané studenty, podniková stipendia, studentské výzkumné projekty nebo projekty podpory podnikání. Jejich výše jsou ale samozřejmě úzce provázané s rozpočtem univerzity a dalšími výnosy, které škola má, respektive o ně přišla. V souvislosti s koronavirovou krizí jsme v některých oblastech zaznamenali citelný výpadek příjmů, který musíme saturovat, to se týká například snížených příjmů z kolejí a menz,“ vysvětluje prorektor MENDELU pro vzdělávací činnost Radim Farana.

I další vysoké školy tak jsou sice připravené studentům pomoci, ale spíš v individuálních případech. Plošná opatření nechystají. Mimo příjmů za kolejné totiž školám chybí i prostředky za studia zahraničních studentů nebo třeba zrušené letní školy.

„Žádné kroky v přímé souvislosti s důsledky pandemie v této oblasti neplánujeme, nicméně univerzita je dlouhodobě na tyto situace připravena – vedle standardního sociálního stipendia mají studenti možnost zažádat si také o mimořádné sociální stipendium v tíživé situaci. To může být studentovi přiznáno i opakovaně,“ říká mluvčí Ostravské univerzity Andrea Svobodová.

Pro ty studenty, na které dopadla koronakrize nejtvrději, je tak hlavní formou podpory sociální stipendium. Na něj mají momentálně nárok pouze ti, jejichž rodina má příjem nižší než 1,5násobek životního minima. Pro úplnou rodinu s dvěma dětmi tak tato částka vychází mezi 17 a 18 tisíci korun. Laťka je tak nastavena velmi nízko, a na tuto formu podpory tak v současnosti dosáhne celkově jen asi osm stovek studentů. Ti pak letos měsíčně pobírají sociální stipendium 3650 korun.

Ministerstvo školství si tento problém uvědomuje a už před koronakrizí proto připravilo novelu zákona o vysokých školách, která by měla okruh stipendistů rozšířit na čtyři tisíce. Koeficient životního minima by se totiž měl zvýšit na 2,7, podporu by tak dostali i studenti ze čtyřčlenné domácnosti s příjmem 33 tisíc korun.