Článek
ČEZ počítá s tím, že investici zafinancuje jak z externích zdrojů, tak vlastními penězi. Chce taky, aby byly uzavřeny smlouvy mezi státem a společností ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.
Peníze pro jadernou elektrárnu Dukovany pak potečou přes dceřinou společnost jménem EDU II a pro jadernou elektrárnu Temelín ETE II. Navrhovaný model stavby bude v pondělí schvalovat vláda. Materiál ČEZu má k dispozici ČTK.
Stát jako garant stavby i provozu
„Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně,“ stojí v podkladech pro vládu. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
„Obě dceřiné společnosti, ať už EDU II nebo ETE II, byly už před třemi roky založeny právě s tímto cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Podstatnější podle něj ale bude dojednání smluv o financování mezi energetickou společností ČEZ a státem. „Před týdnem se uskutečnilo první jednání. Uvidíme, jak budou jednání pokračovat. Věříme, že by rámcová smlouva měla být hotova na podzim,“ dodal.
Kdo bude platit?
Právě nejasnosti o způsobu financování možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR během několika předcházejících let brzdily. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla dnes ČTK řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňoval v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Karel Havlíček (za ANO). „Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu,“ dodal.
V materiálech pro jednání vlády se dále píše, že smlouva mezi státem a společností ČEZ bude státu zajišťovat plnou kontrolu nad postupem projektu, rozdělí odpovědnost mezi firmu a stát a bude definovat práva a povinnosti smluvních stran. „Pro zajištění ostatních zájmů státu souvisejících s jadernými elektrárnami – podpora vědy a výzkumu, technického školství, začlenění lokálních výrobců do dodavatelského řetězce – může být uzavřena mezivládní dohoda se státem dodavatele,“ dodává dokument.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZu, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve ČTK řekl, že smlouva mezi státem a ČEZem řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků – bývalý ředitel ČEZu Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla uvedl, že náklady na činnost týmu vládního zmocněnce do roku 2022 vzrostou na 23,2 milionu korun, náklady na externí právní, ekonomicko-finanční a další expertní poradenské služby pak až na 140,5 milionu korun. „Aniž jsou na stole konkrétní ekonomické analýzy dopadů výstavby nových reaktorů na kapsu daňových poplatníků, případně spotřebitelů elektřiny, už se z ní vytahují další a další nemalé peníze na přípravu stavby,“ dodal Sequens.
