Článek
Stravenkový paušál ministerstvo financí navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
Hlavním argumentem ministerstva bylo, že díky změně bude moci toto daňové zvýhodnění čerpat až milion dalších zaměstnanců, kteří jej dnes nevyužívají.
Takzvaný stravenkový paušál, který má být osvobozený od povinných odvodů, budou zaměstnavatelé odvádět zaměstnancům s výplatou.
Na zrušení stravenek tlačí zejména restaurace, které z každé stravenky odvádějí až sedm procent stravenkovým společnostem. Podle Schillerové je to důvod, proč řada z nich stravenky nebere. „Podle průzkumů se pouze 15 procent stravenek utratí v restauracích, zbytek v supermarketech. Proto si nemyslím, že by lidé ty peníze z paušálu utráceli méně za jídlo a třeba je prokouřili. Přece kvůli tomu, že někdo zruší barevné papírky, nepotlačí svoji přirozenou potřebu, kterou je stravování,“ vyjádřila se Schillerová k argumentu, že pokud lidé dostanou peníze na stravování přímo, utratí je za cigarety nebo alkohol.
Většina zástupců, kterých se stravenková revoluce dotýká, ji vítá.
„Jsem velmi rád, že Sněmovna schválila rozšíření možností, jak přispívat zaměstnancům na obědy. Konkurence je vždy dobrá a věřím, že to povede ke zlepšení podmínek pro zaměstnance i zlevnění celého systému podpory obědů. Jednou z pozitivních změn, které už registrujeme, je rychlejší elektronizace stravenek, tedy aby se místo drahých papírových stravenek více využívaly elektronické stravenkové karty,“ sdělil pro Seznam Zprávy Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).
Pro nejsou jen asociace, ale i samotní provozovatelé restaurací a služeb. Podle průzkumu ministerstva financí a některých odborových asociací totiž paušál podporuje většina restaurací. V rámci průzkumu Asociace hotelů a restaurací je pro více než 60 procent provozovatelů z celkových 600 respondentů.
Jsou tu ale i zástupci opačného postoje. Naopak výzvu proti zavedení takzvaného stravovacího paušálu podepsali provozovatelé více než 2 000 stravovacích zařízení už v polovině letošního září. Informovala o tom předsedkyně Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS) Linda Nejezchlebová.
„Paušál je rizikem. Řada stravovacích provozů pociťuje nejistotu budoucí existence, nyní podpořenou koronakrizí. Provozy zaměřené na obědy, závodní jídelny a kantýny vnímají sebemenší pokles tržeb. Neúčelový stravovací paušál vítají obchodníci. Lze si za něj koupit třeba ponožky, alkohol či tabák,“ uvedla Nejezchlebová.
Za sdružením však stojí největší odpůrci stravenkového paušálu, a to samotní vydavatelé stravovacích poukazů. Předsedkyně sdružení to v září potvrdila pro server Aktuálně.cz. „Za zaměstnavatele zástupce Unie zaměstnavatelských svazů ČR a za jídelny Sodexo – integrovaný facility management a zařízení školního stravování, s. r. o.,“ sdělila Nejezchlebová.
Stravenkový paušál se nelíbí zejména představitelům „stravenkového byznysu“ v Česku, který je ze své podstaty na provizích ze stravenek doslova existenčně závislý.
„Zákon byl v tuto chvíli přijat pouze Sněmovnou, odchází do Senátu, jenž má 30 dní na to, aby zvážil hrozby, které tato změna přináší a které budou značné. A diskuse bude určitě náročná, protože celkové dopady daňového balíčku představují deficit dalších 130 miliard do státního rozpočtu. Navíc zavedení stravovacího paušálu zasáhne silně i gastro sektor, pro který to bude po covidovém zavření znamenat další snížení obratů, zvlášť v době obědů,“ hájí své podnikání Jakub Ryba za stravenkového giganta, společnost Edenred.
„Budeme se snažit vysvětlit představitelům Senátu, že stravovací paušál by měl mít pravidla a měl by být využit účelově na jídlo během pracovního dne. To je cesta, která může pomoci i restauracím. My budeme pokračovat v podpoře gastro sektoru pomocí programů, které budou motivovat zaměstnance utrácet stravenky přednostně v restauracích,“ dodává.
I přesto, že by finální schválení stravenkové firmy v Česku přišlo draho, Edenred o odchodu z trhu neuvažuje. „Účelová podpora stravování má ve vyspělé ekonomice svoje místo,“ doplnil Ryba pro Seznam Zprávy.
Podobně se o dalším kroku vstříc stravenkové revoluci vyjádřil i prezident společnosti Sodexo Daniel Čapek.
„Pokud stravovací paušál projde i Senátem a bude zaveden, tak se vážným způsobem naruší systém podpory stravování zaměstnanců v Česku. Podpora stravování byla vždy účelově vázaná. Firmy si tak mohly vybrat, zda své zaměstnance podpoří v kvalitním stravování kantýnou nebo tam, kde to nebylo možné, stravenkami,“ vysvětluje svůj úhel pohledu Čapek. „Stravovací paušál bude pro firemní jídelny a také restaurace znamenat vážné existenciální riziko, obzvláště v dnešní koronavirové době. Pro zaměstnance bude tato možnost velice atraktivní, a firmy tak budou pod velkým tlakem. Stravovací paušál ale žádným způsobem nezaručuje využití těchto nezdaněných peněz na jídlo,“ dodává prezident Sodexo.
Pro SZ Byznys se vyjádřila také přímá konkurence stravenkových firem. „Jestliže má být prostor pro nové služby nebo zefektivnění těch stávajících, musí přijít změna. Tím je právě stravenkový paušál a my ho jednoznačně podporujeme,“ prohlásil obchodní ředitel nové benefitní karty LemonPay Petr Skoč.
„Na zavedení paušálu mohou restaurace vydělat. Mohou se snadněji zbavit provizí od francouzských stravenkových společností, které jsou i v současné kritické době nastaveny vysoko. Také se nemusí trápit se zdlouhavou administrativou, jako je například nutnost vrátit papírové stravenky nebo čekání na vrácení peněz zpět na účet, což může vést k nestabilnímu cash flow restaurací. Je potřeba napnout všechny síly k tomu, aby se restaurace zachránily,“ dodal Skoč.
V říjnu navíc v rámci složité situace na českém trhu startupový projekt LemonPay společně s několika asociacemi a svazy vyzval velké stravenkové společnosti, aby se vzdaly provizí. Přední stravenkové firmy na to zareagovaly a provizi snížily na 3 až 4,5 procenta po dobu několika měsíců. „Myslím, že teď jde o každou korunu, proto navrhujeme, aby si stravenkáři nárokovali maximálně jedno procento provize,“ dodal Skoč, podle kterého se provize od francouzských stravenkových firem pohybují běžně od 3 do 7 procent. „Tento obchodní model na základě provizí je zastaralý a platí hlavně české restaurace. Příkladem je 130 milionů korun ročně v propadlých stravenkách,“ tvrdí Skoč.
Někteří se pak provize vzdali úplně. Společnost Up ČR zareagovala na situaci restaurací a výzvu platformy Moje restaurace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR radikálním opatřením, když se do konce roku vzdala svých provizí v gastrosektoru ve prospěch restaurací.
„Program odpuštění poplatků se vztahuje na platby realizované v restauracích a dalších gastronomických provozech skrze eStravenku i papírové stravenky Chèque Déjeuner do konce kalendářního roku,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.
Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. Stravenky dostává kolem 1,3 milionu lidí. Mezi stravenkové firmy na českém trhu patří například značka Edenred. Její digitální karty využívá přes 300 tisíc zaměstnanců. Stravenkovou kartu Sodexo má podle manažerky společnosti Terezy Knířové 350 tisíc uživatelů. Stravenky dále nabízí i společnost Up Česká republika. Startup LemonPay na trh vstoupil na začátku července. Do konce roku chce mít 25 tisíc držitelů, cílem je do tří let získat 250 tisíc aktivních uživatelů.
